Kurz vaření v Thajsku

Koncem loňského roku mi jeden kamarád řekl, že jestli sem rychle něco nenapíšu, bude můj blog mrtvej. Vlastně mi to v průběhu roku říkalo dost lidí, což stejně nebylo potřeba. Věděla jsem to sama. Jenže to nešlo; nechtělo se mi nic péct, nic vařit, fotit, vymýšlet. Teď to najednou asi jde. Cítím takovou nenápadnou chuť pokračovat. 
Možná i proto, že tahle zima není blbá jako ty předchozí. Dějí se mi samé skvělé věci - třeba dovolená v Thajsku.
Letěli jsme do Bangkoku, pak do Chiang Mai a nakonec dolů k moři. A právě v Chiang Mai jsem se přihlásila do kurzu vaření, protože - přiznejme si to upřímně - na výpravu do sloní rezervace a koupání se slony v bahně nemám buňky. Musel mi to teda přiznat můj spolucestovatel, ale měl fakt pravdu. Rozmazlená Pražačka, no.
Kurz byl za rohem od našeho hotelu, nevyužila jsem tedy nabízený svoz (=opruz, protože jezdit s ostatními jako pako hodinu po městě prostě nechceš, ale nabízejí to v Thajsku u všech atrakcí pro turisty).
Když jsme se všichni (celkem nás bylo myslím šest) sešli, odvezla nás naše lektorka Boom (vyslovovala se jako Pum, doufám) na ranní trh. Tam nám představila všechny ingredience a měli jsme chvilku na nákupy (nezajímalo mě stejně nic než mango, muhehe).

A pak už hurá do školy.
Vyráběli jsme vlastní curry pastu, předkrm, stir-fried jídlo, curry, nudle, polévku a dezert. V každé kategorii jsme měli na výběr ze tří možností.
Já jsem si vybrala červenou curry pastu (namphrik - gaeng - daeng), červené curry (gaeng - kiew - waan), kuřecí polévku s kokosovým mlékem (tom - kaa - kai), restované mleté vepřové s posvátnou bazalkou (pad - kra - prao - moo), pad thai, papájový salát (som - tum) a samozřejmě sladkou lepkavou rýži s mangem (kao - niew - ma - muang).

Postupně jsme to všechno uvařili a ochutnali a moc jsme se u toho nasmáli, protože Boom byla strašně veselá a pořád dělala legrační obličeje a vtípky. Jeden účastník byl vegan (rybí omáčka se dává do všeho místo soli a z čeho asi bude, mrk, mrk) a taky měl spoustou alergií (třeba na arašídy) a vůbec nejedl ani trochu pikantní jídlo (všechno to dost pálilo), ale Boom byla zřejmě připravena na cokoliv.

Tak a protože Chez Lucie je receptový blog, mám tu pro vás samozřejmě recept. Doma už jsem zkoušela všechny tři druhy curry, všichni zúčastnění to přežili (a že jich bylo).

Červené curry s bambusovými výhonky

Ingredience na 1 porci:
1 lžíce oleje
1 lžíce červené curry pasty (recept následuje nebo si kupte hotovou)
100 g kuřecího masa nakrájeného na kousky
100 g bambusových výhonků, na plátky (koupila jsem v konzervě)
300 ml kokosového mléka
1 lžíce rybí omáčky
2 lžičky palmového cukru
1 lžíce listů z kafrové limety, zbavené tuhých středových řapíků
malou hrst listů z thajské bazalky
1/2 červené chilli papričky na dochucení (nebo víc anebo míň)

Postup:
Na mírném ohni rozmícháme v oleji curry pastu, až se rozvoní. Přidáme kuře a orestujeme ho. Zalijeme kokosovým mlékem, přidáme bambusové výhonky a přivedeme k varu. Ochutíme rybí omáčkou a cukrem. Jakmile se cukr rozpustí, přidáme bazalku a listy z kafrové limety. Lehce promícháme a sundáme z ohně. Podáváme s rýží a nasekanou papričkou.

Červená curry pasta

Ingredience na 3 porce:
5 velkých červených chilli papriček zbavených semínek (pokud používáme sušené, namočíme je předem do vody)
2 lžíce nasekané šalotky
1 lžíce nasekaného česneku
1 lžička nasekaného galangalu
1 lžíce nasekané citronové trávy
1 lžička nasekané kůry z kafrové limety
1 lžička nasekaného kořene koriandru
5 kuliček bílého pepře
1 lžička opražených koriandrových semínek
1 lžička opraženého římského kmínu
1 lžička soli
1 lžička krevetové pasty

Postup:
V hmoždíři rozdrtíme kmín, koriandrová semínka a pepř, přidáme papričky a sůl. Hmoždíme, dokud nejsou papričky i všechno ostatní na kaši. Přidáme zbylé ingredience kromě krevetové pasty a drtíme a drtíme, až to všechno rozdrtíme. Nakonec přidáme krevetovou pastu a ještě trochu pastu pomačkáme. Uff. Případně můžeme všechno rozmixovat v mixéru, ale není to taková sranda.

A ještě pro radost, pár fotek jídla z dovolené. No dobře, dávám je sem pro svou radost, ale co...

Zázvorové crème brûlée s citrusovým kompotem a kandovanou kůrou

Budeme dělat, že poslední příspěvek jsem nenapsala před dlouhými čtyřmi měsíci, co říkáte? Zdá se, že blog už prostě nebude jako dřív a já se pokusím kvůli tomu netrápit. Tak.

Kdo na mě ještě nezanevřel, za odměnu tu má recept na dezert, který jsem připravila do zimního menu Café Lounge. 

Na 8 porcí

Crème brûlée
Ingredience:
25 g čerstvě vymačkané zázvorové šťávy

250 ml smetany ke šlehání

250 ml mléka

60 g cukru krupice

100 g žloutků

třtinový cukr na dokončení

Postup:
Zázvor oloupeme, nastrouháme a vymačkáme z něj potřebné množství šťávy. Těžko říct, kolik zázvoru je na to potřeba, ale když je hodně čerstvý a šťavnatý, tak asi 80 g. 

Žloutky dáme do větší misky a rozmícháme je s cukrem. 

Smetanu s mlékem přivedeme k varu a velmi pomalu, za stálého míchání, vléváme horkou tekutinu do žloutků.
Přimícháme zázvorovou šťávu, přecedíme a rozdělíme do osmi zapékacích misek. 

Pečeme na 100°C asi 50 minut. 

Po vychlazení posypeme povrch lžičkou cukru a pomocí flambovací pistole vytvoříme karamelovou krustu. 

Kandovaná kůra
Ingredience:
2 pomeranče
1 růžový grep
2 citrony
500ml vody
250g cukru krupice
5 kuliček černého pepře
1 hvězdička badyánu
1/2 vanilkového lusku

Postup:
Do kastrolu dáme vařit vodu.
Z citrusů (nejlépe chemicky neošetřených) odřízneme vršek a spodek a okrájíme kůru - ostrým nožem krájíme plátky svrchu dolů. Klidně i s vrstvou bílé hořké části pod slupkou. Citrusy si schováme na kompot. Kůru vhodíme do vařící vody a necháme 2 minuty vařit. Poté slijeme a kůru dáme do ledové vody. Vaření a chlazení ještě dvakrát zopakujeme.
V kastrolu smícháme 500 ml vody, cukr, šťávu z 1 citronu, badyán, vanilku (lusk rozřízneme a vyškrábeme z něj semínka) a rozdrcený pepř. Přivedeme k varu, necháme rozpustit cukr, přidáme kůru a kastrol zakryjeme ze 3/4 pokličkou. Vaříme na mírném ohni asi 1,5 hodiny. Necháme vychladnout a nakrájíme na kostičky.
Kůry bude více, než se spotřebuje na osm porcí, ale můžeme ji zamrazit a použít příště.

Kompot
Ingredience:
125 g cukru krupice
100 ml vody
2 pomeranče
1 růžový grep
šťáva z 1 citronu

Postup:
Vodu přivedeme k varu, přisypeme cukr a rozpustíme ho. Dáme trochu vychladnout. Zatím si z pomerančů a grepu vyřežeme segmenty - asi takhle - a ty, spolu se zachycenou šťávou dáme do vlažného cukrového rozvaru. Dochutíme citrónovou šťávou. Vychladíme.

Karamelový krém
Ingredience:
125 g cukru krupice
45 g změklého másla
120 g smetany ke šlehání

Postup:
Cukr dáme do kastrolu se silným dnem a na mírném ohni utavíme na světlý karamel. Opatrně vmícháme na kostička nakrájené máslo a když se rozpustí, vlijeme smetanu. Pozor, směs může hodně bublat, tak se neopařte. Necháme vychladnout.

Byl u nás někdo mlsat? Chutnalo?

Naked Cake / Čokoládový dort s hruškami, Proseccem a skořicovým mascarpone

Naked cake neboli nahý dort. Když jsem ho prvně viděla, absolutně mě ten nápad nadchnul. Nejsem vůbec příznivce potahovaných dortů - málokdy marcipán doladí chuť dortu, který je schovaný pod ním (a to nemluvím o těch několikacentimetrových vrstvách fondánu nebo čeho, to bych se akorát rozčílila). Já prostě ráda hned na první pohled vidím, jestli do toho budu chtít kousnout nebo ne. Jenže nevěsty a oslavenci bývají konzervativní, chuť dortu je až na posledním místě a řeší se hlavně odstín (v lepším případě) marcipánu. Tím víc mě těší, když si někdo tuhle - stále ještě extravagantní - novinku objedná. 

První byla jedna odvážná nevěsta (s francouzským ženichem) a já jí drze přislíbila třípatrový red velvet cake zdobený lesním ovocem. Dort jsem skládala na místě hostiny, v zahradní restauraci na Petříně, pod dohledem asi padesátky svatebčanů. Stres jako prase, co vám budu vykládat, ale dobře to dopadlo. Děkuji za důvěru.

Dalšího "naháče" jsem upekla jako překvapení pro kamarádku k narozeninám. Sestavovala jsem ho v koupelně na pračce, aby to oslavenkyně neviděla.

Letos jsem pekla jen jeden jediný svatební dort a nevěstu jsem překvapivě snadno přesvědčila právě na naked cake. Vezl se sestavený kdovíkam a já jen doufám, že dojel celý. Tahle fotka bodovala na Instagramu i na Facebooku, každý se dožadoval receptu. Jenže já si nepamatuju, kolik jsem čeho potřebovala a recept na ten základní čoko-dort už tu mám.

Chtěla jsem potrénovat na dortu pro kamaráda k narozeninám. Na oslavu jsme jeli do Jizerek, dort měl dvě patra a já ho naštěstí vezla rozložený. Protože jinak nevím, jak by zvládl tři a půl hodiny v zácpě v přetopeném autě. Dort byl vanilkový s ovocem, ale byl "trošku sušší" a mě to pěkně štve. Recept si tedy odpustíme, stejně jako historku o místní policii a pixle moučkového cukru. 

foto: Prosekárna

No a zatím poslední je tenhle, tedy dort ke druhým narozeninám Prosekárny. Oslovili mě právě na základě fotky z Instagramu a kromě barevného zadání černá-bílá-zlatá jsem měla v podstatě volnou ruku. A to miluju ze všeho nejvíc. Díky a všechno nejlepší!

Čokoládový mud cake - 1 dávka (celkem jsem potřebovala 2,5 dávky)

Ingredience:

250 g másla

250 g hořké čokolády (70% kakaa)

180 g vody

300 g polohrubé mouky

400 g cukru krupice

60 g holandského kakaa

1/2 lžičky prášku do pečiva

1/2 lžičky sody

špetka soli

4 vejce

40 ml oleje

120 ml podmáslí

Postup:

Troubu si předehřejeme na 160°C. Připravíme si 2 dortové formy o průměru 20 cm a 2 o průměru 30 cm - vyložíme je pečícím  papírem. 

Máslo a vodu dáme do kastrolu a rozpustíme. Přisypeme nalámanou čokoládu, necháme dvě minuty stát a rozmícháme dohladka. 

Do velké mísy prosejeme mouku, cukr, kakao, prášek do pečiva, sodu a sůl. Přilijeme čokoládovo-máslovou směs a promícháme. 

Po jednom vmícháme vejce a nakonec olej a podmáslí. 

Těsto rozdělíme do forem (1 dávku napůl do malých forem a po 3/4 dávky do velkých forem). Pečeme asi hodinu (malé) / hodinu a půl (velké), propečenost vyzkoušíme špejlí. 

Korpusy necháme vychladnout, zabalíme je do fólie a necháme přes noc odpočinout v chladu. 

Želé z Prosecca

Ingredience:
lahev Prosecca (na želé budete potřebovat tak 500 ml, zbytek za odměnu vypijte)
30 g mleté želatiny

Postup:
Prosecco dáme do kastrolu a posypeme želatinou. Necháme asi 10 minut nabobtnat a poté na mírném ohni za občasného míchání zahříváme, až se želatina rozpustí. Nevaříme. Nalijeme na tác tak, aby vrstva byla cca 1 - 1,5 cm vysoká a necháme ztuhnout v lednici. 

Skořicový krém - 1 dávka (celkem jsem potřebovala 2 dávky)

Ingredience:

500 g mascarpone

250 ml smetany ke šlehání

cukr moučka podle chuti

2 lžičky skořice

Postup:

Mascarpone promícháme s cukrem a skořicí, přilijeme smetanu a ušleháme do tuha. 

Další ingredience
400 g hruškového pyré (povařené rozmixované hrušky s troškou vody) nebo hruškové přesnídávky
500 g zralých hrušek

Na ozdobu
čokoládová ganache (60g smetany ke šlehání +  70 g hořké čokolády)
macarons
zlatá prachová barva
želé z Prosecca
zlaté cukrové zdobení

Sestavení dortu:
Vršky všech korpusů seřízneme, aby byly rovné. Pak každý korpus podélně prokrojíme (kdo si troufá, prokrojí ty velké dvakrát). Připravíme si k ruce hruškové pyré, krém, oloupané hrušky nakrájené na tenké plátky a na malé kousky nakrájenou polovinu želé z Prosecca.
Na servírovací tác dáme první plát z velkého korpusu. Pomažeme ho hruškovým pyré a vrstvou krému. Poklademe plátky hrušek a kousky želé a přiklopíme dalším plátem korpusu. Přitiskneme, aby krém na stranách trochu vylezl. Pokračujeme, až nám dojdou velké pláty. Stěrkou uhladíme boky dortu a dáme vychladit.
Stejným způsobem sestavíme i druhé patro z menších korpusů a dáme také chladit.
Zatím si připravíme ozdoby.
Ze zbylého želé vykrájíme kolečka stejného průměru jako jsou macarons, které těmito plátky naplníme. Macarons poprášíme zlatou barvou. Želé, které zbude, nesníme, ale vykrájíme z něj různě velká kolečka na ozdobu - můžeme je také poprášit zlatem.
Na ganache si do misky nalámeme čokoládu, přelijeme ji horkou smetanou, minutku necháme stát a rozmícháme dohladka.
Nebojíme se a pěkně "na první dobrou" umístíme druhé patro dortu na to první - pokud možno doprostřed.
Jakmile je ganache tak akorát vychladlá, aby netekla ani moc, ani málo, polijeme vršek dortu.
Nakonec ozdobíme makronkami, kousky želé a lehce posypeme zlatými cukrovými perličkami.
Zavoláme si taxíka a připravíme se na šílenou jízdu po kočičích hlavách. Věříme, že dort dovezeme vcelku (jedna makronka rozbitá na podlaze auta se nepočítá). 

Vanilkový dort s čokoládovým krémem s mučenkou - bez lepku a laktózy

Jo, došlo i na mě a přišel požadavek na dort pro alergika. Což o to, bezlepkový piškot jsem měla natrénovaný od kolegyně z práce, ale dort bez laktózy? V alergiích se vůbec nevyznám, já i moji blízcí můžeme všechno a tak jsem to nikdy nemusela řešit. 

Říkala jsem si jen, že nechci žádnou náhražku. Když si vezmu, že bezlepková pšeničná mouka je hnusná (a těsta z ní mají šedivou barvu!), počítám, že bezlaktózové mléko taky nebude žádná paráda. Ale co do toho dortu mám sakra dát? Máslo ne, šlehačka ne, pomóc! A pak jsem si vzpomněla na čokoládovo-mučenkový krém od Pierra Hermé. V podstatě je to ganache, ale místo smetany dáte mučenkové pyré. Pierre používá mléčnou čokoládu a nakonec přidává trochu másla, já dala čokoládu hořkou a máslo vynechala. A víte co? Vyšel z toho dort, o kterém si (snad) nikdo neřekne "na bezlepkový/bezlaktózový dort je to fajn". Protože já bych chtěla, aby si na mých dortech pochutnal - bez kompromisu - každý. Aby to byl prostě jen dobrý dort.

Ingredience na 20 cm formu:

3 velká vejce

90 g cukru krupice

100 g škrobu nebo bezlepkové směsi (rýžová, bramborová, tapioková, kukuřičná a pohanková mouka - koupena v Kauflandu pod názvem Směs bílá bez lepku)

1 lžička vanilkového extraktu

30 g oleje

---

225 g mučenkového pyré (prodává např. Makro, případně přecedit dužinu z čerstvých mučenek)

125 g hořké čokolády (dala jsem 72%)

---

cca 350 g marcipánu, kakao

Postup:

Troubu si předehřejeme na 170°C, Dno dortové formy vyložíme pečícím papírem. 

Vejce s cukrem šleháme na vysoké otáčky 8 - 10 minut, až nabudou a zesvětlají. Do mísy k vyšlehaným vajíčkům prosejeme škrob nebo bezlepkovou směs a zlehka, ale pečlivě promícháme. Nakonec vmícháme olej a vanilkový extrakt. Těsto ihned přelijeme do připravené formy, uhladíme povrch a dáme péct na 25 - 30 minut. Upečený korpus necháme asi 5 minut zchladnout ve formě a poté zcela vychladnout. Můžeme ho zabalit do fólie a dát přes noc do lednice. Pozor při manipulaci, je trošku náchylnější k lámání a drobení, než běžný piškot. 

Do misky nalámeme čokoládu a přelijeme přes ni horké mučenkové pyré. Minutku počkáme, až se čokoláda začne rozpouštět a rozmícháme dohladka. Povrch potáhneme fólií a necháme vychladit do druhého dne. 

Marcipán obarvíme kakaem, pečlivě zabalíme a necháme v pokojové teplotě. 

Piškot dvakrát podélně prokrojíme - vzniknou nám tedy tři pláty. 

Na servírovací tác dáme okruží z dortové formy a na dno položíme jeden plát piškotu; pomažeme ho 1/4 krému. Na něj dáme druhý plát, přitlačíme a opět namažeme 1/4 krému. Poslední plát, přitlačit. Dort dáme trochu vychladit. 

Sundáme dortovou formu. 

Navrch dortu dáme zbylý krém a pomažeme vršek i boky dortu. Uhladíme a dáme znovu vychladit. Vychlazený dort pečlivě uhladíme (nejlépe horkým nožem, ale krém není tak tuhý, takže to půjde i bez nahřátí) a opět chladíme. 

Zatím si vyválíme dostatečně velký plát marcipánu. 

Potáhneme dort, začistíme a ozdobíme podle fantazie. Já použila přírodní marcipán a kakao. 

Takže tak. A jaká další výzva se na mě chystá? 

6. narozeniny (bez dortu, zato šťastná)

Můj blog má dneska šesté narozeniny. Je mi trochu smutno, že to tady flákám, neupekla jsem si žádný velkolepý dort a dokonce ani malý obyčejný cupcake. Přiznávám, že na to v poslední době prostě nemám sílu - a navíc, prodloužený víkend, který jsem každý rok mohla věnovat pečení k narozeninám, jsem strávila v práci. 
Nestěžuju si, naopak! Od posledních narozenin se můj život otočil vzhůru nohama a jak víte, z kanceláře jsem se přesunula do kuchyně. Což znamená, že 180 hodin měsíčně peču dorty, buchty, chleby, koláče a kdovícoještě, zavřená v místnosti bez denního světla. Jsem moc spokojená, do práce se těším a zřejmě jsem v těch pět ráno, kdy nasedám do tramvaje,jediná osoba, která se usmívá. Na druhou stranu přiznávám, že to je hodně náročné a že ve volnu se mi do kuchyně skutečně moc nechce (upřímně se mi spíš nechce mýt nádobí, ale pšššt). Když k tomu přičtu štěstí, že téměř každý můj volný den je venku krásně, vychází mi z toho výlety, opalovačky na terasách a poflakování po Náplavce. Navíc, když tu teď na poslední chvíli píšu tenhle článek, jsem už jednou nohou na dovolené.
Vím, že vás, moje čtenáře a fanoušky to asi netěší. A tak svému blogu k narozeninám přeju, abych si na něj našla víc času a aby nějaký luxusní dort dostal třeba za rok. Sobě přeju, abyste se na mě moc nezlobili a vám, abyste měli práci, kterou milujete. Je to totiž moc fajn.

Dvojbarevné macarons s bílou čokoládou a čerstvou jahodou

138 g mandlové mouky
125 g cukru moučka
105 g bílků
105 g cukru krupice
růžové gelové barvivo Wilton
---
200 g bílé čokolády
100 g smetany ke šlehání
---
čerstvé jahody

Postup:
Mandlovou mouku s moučkovým cukrem promixujeme ve foodprocessoru a prosejeme přes jemné síto.Troubu předehřejeme na 150°C. Dva plechy vyložíme pečícím papírem a pokud si nejsme jistí, že zvládneme dělat pravidelná kolečka, pod papír vložíme šablonu. 
Do mísy elektrického mixéru dáme bílky a cukr krupici. Nejprve šleháme na nízké otáčky, až se rozpustí cukr. Poté otáčky zvýšíme na střední a šleháme, až dosáhneme lesklé, ale stále ještě tekuté konzistence. Zvýšíme otáčky téměř na maximum a šleháme dál, až nám vznikne hodně pevný sníh. 
Přisypeme do něj mandlovo-cukrovou směs a mícháme a obracíme stěrkou, dokud nedosáhneme tekuté konzistence - takové, kdy po vyndání stěrky z mísy, vytvořená špička pomalu klesá zpět, až po ní není ani stopy. Trvá to dost dlouho, ale je třeba vytrvat, jinak macarons popraskají. 
Hmotu rozdělíme napůl a jednu část obarvíme.
Vezmeme tři cukrářské sáčky. Jeden z nich opatříme hladkou koncovkou. Do druhého a třetího sáčku dáme bílou a růžovou hmotu, ustřihneme konce a opatrně oba sáčky dáme do toho prvního, aby ustřižené konce byly vedle sebe v té hladké koncovce. Na plech nastříkáme pokud možno pravidelná kolečka. Každým plechem důrazně praštíme párkrát o stůl, abychom se zbavili vzduchových bublin a macarons měly hladký povrch. Opatrně vytáhneme papírovou šablonu zpod pečícího papíru. Necháme zaschnout, může to trvat i pár hodin, záleží na vlhkosti vzduchu. Pečeme 18 minut. Ihned je sundáme (i s pečícím papírem) z plechu, aby se zespodu ještě nedopékaly. Lehce vychladlé je odloupneme z papíru a před plněním je necháme vychladnout úplně. 
Na krém si přivedeme k varu smetanu a nadvakrát ji přelijeme přes čokoládu nalámanou na malé kousky. Minutku počkáme a rozmícháme dohladka. Povrch krému zakryjeme fólií, aby neokoral. Necháme vychladnout a poté vychladit přes noc v lednici. 
Macarons plníme menším množstvím krému a do jeho středu vmáčkneme kousek jahody. 
Podáváme za pár hodin po plnění, macarons se rozleží poměrně rychle.

Charlotta - Výzva The Daring Bakers'

Červnovou Výzvu pro nás připravila Rebecca z blogu BakeNQuilt. Vyzvala nás, abychom připravili jeden z klasických dezertů - Charlottu. Chystala jsem se na ni už roky, naposledy vlastně nedávno, když pro čtenáře časopisu Gurmet vytvořila jednu přenádhernou Barbara z Cherries on Top. Už jsem vám říkala, že mě nikdy nepřestane překvapovat, jak moc je šikovná? Nemůžu říct "na svůj věk", protože je skvělá bez ohledu na něj, ale pokaždé, když obdivuju nový post na blogu, říkám si - to snad není možný, že ta holka teď odmaturovala?! Co jsem dělala já? Uměla jsem možná tak perník z pytlíku!
No, každopádně jsem se zařekla, že Charlottu upeču v termínu (což se povedlo) a napíšu na blog taky tak (což se nepovedlo).
Rebecca píše, že ta Charlotta, kterou si snad každý z nás vybaví, je Charlotte Royal a je to vlastně variace původní Charlotte Russe, kterou vynalezl francouzský kuchař a cukrář Marie-Antoine Carême v roce osmnátset-něco. 
Já jsem se pustila do receptu na Charlotte Royal podle Barbary. 


Upřímně musím říct, že vlastně nevím, jak chutnala, ani jak vypadala uvnitř. Jsem totiž zmatená jako lesní včela, nevím, co je kdy za den a jednou se mi povedlo vstát do práce ve volném dni. A tak došlo k tomu, že mi jednoho dne večer volá kamarád, co si objednal Ottolenghiho cheesecake k narozeninám pro ženu svých snů, že kde s tím sakra jsem. Dort jsem právě strčila do trouby. A v mrazáku se chladila Charlotta. Je teda jasný, jak to dopadlo, žejo?

Ingredience na 20 cm formu:
Cukrářské piškoty savoiardi
5 vajec; žloutky a bílky zvlášť
150 g cukru krupice
150 g hladké mouky
cukr moučka na posypání

Ovocná vrstva
200 g ovoce; čerstvého či mraženého (borůvky, maliny, rybíz, jahody)
2 žloutky
2 lžíce cukru krupice
1 plátek želatiny
40 g másla

Krém
450 ml smetany ke šlehání
3 žloutky
50 g cukru krupice
4 plátky želatiny

Čerstvé ovoce na ozdobu

Postup:
Začneme s piškoty.
Troubu si předehřejeme na 180°C a připravíme si dva plechy vyložené pečícím papírem a okruží 20 cm formy, které taky vyložíme pruhem papíru. 
Bílky šleháme do pěny, postupně za stálého šlehání přisypáváme cukr, až ušleháme pevný sníh. Krátce zašleháme žloutky. Nakonec stěrkou vmícháme prosátou mouku. 
Těstem naplníme cukrářský sáček a na plech nastříkáme dva kruhy o průměru 19 cm. Ze zbytku těsta vytvoříme piškoty dlouhé 10 cm - jejich boky se budou dotýkat a vytvoří tak souvislý pás, resp. 2 pásy, pokud nemáme nějakou mega širokou troubu. Povrch piškotů posypeme moučkovým cukrem, minutu počkáme, až se vstřebá a posypeme znovu. Vytvoří se tím krusta typická právě pro savoiardi. Pečeme 8 - 10 minut do světle zlatova. 
Ihned po upečení dáme pásy piškotů do okruží, pocukrovanou stranou ven. Necháme vychladnout. 
Plátek želatiny si namočíme do studené vody. Zatím povaříme ovoce, stáhneme z ohně a vmícháme vyždímanou želatinu. Rozmixujeme tyčovým mixérem. 
V míse prošleháme žloutky s cukrem a pomalu, za stálého míchání, k nim přiléváme ovocné pyré. Vše vrátíme do kastrolu a na mírném plameni přivedeme za stálého míchání pod bod varu. Směs trochu zhoustne. Necháme vychladnout do pokojové teploty a vmícháme změklé máslo. Přelijeme do kulaté formy o průměru 16 cm (já dala kulaté víčko s vyšším krajem vyložené potravinářskou fólií) a dáme zmrazit. 
Teď už zbývá jen krém. 
Želatinu namočíme do studené vody. 
Polovinu smetany přivedeme k varu, zatím v misce promícháme žloutky s cukrem. Pomalu, za stálého míchání k nim přiléváme horkou smetanu. Směs vrátíme do kastrolu a na velmi mírném plameni, za stálého míchání, zahříváme, až krém zhoustne. Sundáme z ohně a vmícháme vyždímanou želatinu. Necháme vychladnout na pokojovou teplotu a zlehka vmícháme druhou polovinu smetany, kterou jsme předtím ušlehali dotuha. 
Na servírovací tác (který se vejde do mrazáku), dáme kruh z piškotů i s formou a na dno položíme jeden piškotový kruh. Na něj rozetřeme polovinu krému, do středu posadíme ovocnou vrstvu. Na ni rozetřeme téměř všechen zbylý krém, zakryjeme druhým piškotovým kruhem a ten pomažeme zbytkem krému. Dort strčíme do mrazáku alespoň na 3 hodiny. 
Před podáváním necháme povolit 2 hodiny v lednici, sundáme okruží formy a vršek Charlotty ozdobíme čerstvým ovocem. 

Počítám, že to je dobrota, ale s jistotou říct nemůžu. Pěkný to ale je, žejo? Díky Rebecce za Výzvu a Barbaře za recept.