Tvarohové meruňkové knedlíky

Sedím ve svém novém ušáku a listuju kuchařkama. Dostala jsem tašku meruněk; na marmeládu jsem příliš líná, koláč nechci riskovat, neboť bych ho snědla sama na posezení, zbývají tedy meruňkové knedlíky. Přemýšlím, jestli mám všechny ingredience, dost vajíček a energii na to všechno nádobí. Na klíně mi leží letní farmářská kuchařka od Hany Michopulu. Na telefonu mi pípá zpráva z Twitteru - "@HanaMichopulu is now following you". Kuchařka je otevřená na receptu na ty nejjednodušší tvarohové knedlíky na světě. Beru to jako znamení a jdu do nich. Díky, už nikdy žádné šlehání sněhu, tření másla s vejci a tak!

Ingredience na 14 knedlíků (moje porce jsou 3, ale kamarádka říká, že jím nějak málo):
500g měkkého tvarohu (ve staniolu)
200g hrubé mouky (nebo krupice)
14 malých zralých meruněk, vypeckovaných, ale nerozdělených
---
strouhaný tvaroh, máslo a cukr podle chuti

Postup:
Na pracovní ploše smícháme tvaroh s moukou, těsto rozdělíme na 14 stejných kousků a do každého zabalíme celou meruňku.
Vhodíme do vařící vody a když knedlíky vyplavou na hladinu, necháme je vařit ještě 1-2 minuty.
Podáváme s rozpuštěným máslem, cukrem a strouhaným tvarohem, a vůbec není špatné přihodit hrst nasucho opražených mandlových plátků.
Já dělám knedlíky do zásoby; vyskládám je v rozestupech na tác, zmrazím a pak sesypu do sáčků po porcích a mám vystaráno pro případ lenosti.

Jak děláte tvarohové knedlíky vy? Co si na ně sypete. Cukr moučka nebo "chroupavej"?

Meruňkový koláč s mandlemi a amarettem

Moje babička říkala meruňkám merunky. Vyslovovala to tak, že každému bylo okamžitě jasné, jaké ovoce je to nej. Její linecký koláč s merunkami a sněhovou čepicí je nepřekonatelný, bohužel recept na něj nám nezůstal. Zloději, zloději, ve dne v noci choději a dobře poznaji, co je v bytě nejcennější. A tak se tentokrát musím spokojit s tím nejobyčejnějším receptem na drobenkový koláč, vylepšeným o plátky mandlí (těsně před expirací, chápete, ne?) a kapku mandlového likéru.

Ingredience na 20cm formu:
250g hrubé mouky
100g studeného másla
100g cukru krupice
1/2 lžičky prášku do pečiva
1 vejce
---
meruňky, vypeckované a rozpůlené
hrst mandlových lupínků
velký panák amaretta

Postup:
Troubu předehřejeme na  190°C. Dortovou nebo koláčovou formu vyložíme pečícím papírem nebo vymažeme máslem.
V míse prsty promneme mouku práškem do pečiva, cukrem a máslem, až vznikne drobenka. Vmícháme vejce a opět rozdrobíme.
Něco přes polovinu drobenky lehce vtlačíme do připravené formy, na těsto naskládáme meruňky (kdo má čas, naloží je předem do amaretta) a pokapeme je amarettem. Na meruňky nadrobíme zbytek drobenky, povrch posypeme mandlovými plátky a dáme péct na 25-30 minut dozlatova.

Apeluju na vás, uložte recepty svých babiček na bezpečná místa dřív, než bude pozdě!

Meruňková marmeláda

Strom plný meruněk před barákem+den dovolené+nějaká podivná hyperaktivita, která mě v poslední době ovládla=půldenní marmeládový maraton.

Odjakživa mám odpor k domácím třešňovým kompotům, jablečným moštům, dýňovým kompotům a la ananas, černo-červeno-rybízovo-jostovo-třešňové zavařenině a podobným příšernostem, které vyráběl můj děda, a v poslední době vyrábí i můj táta, z výpěstků zahrádky kolem naší chaty. Pravděpodobně to je proto, že třešňové kompoty vypadaly jako kdyby někdo naložil oči do lihu (nebo v čem jsou naložené ty orgány a embrya), jablečné mošty vždycky začaly kvasit, dýňový kompot a la ananas je lahůdka, které by odolal i Jirka Babica a ten "džem" je plný zrníček, protože "přeci se s tim nebudeme to...".

Můj marmeládový pokus začal asi před třemi týdny s rybízem. Rozhodla jsem se, že já se "se s tim teda rozhodně budu to... pasírovat" a že si prostě vyrobím marmeládu dobrou (rybíz nakonec pasíroval můj spolubydlící, protože mi došly síly). Předsevzetí znělo - bez gelfixu, ale pro jistotu jsem si jeden sáček koupila. Samozřejmě jsem vyměkla a necelou polovinu jsem tam nasypala. Na chuť je to docela dobrý, ale ta konzistence - vypadá to jako marmeláda z obchodu a to jsem teda fakt nechtěla.

Ve středu jsem měla dovolenou a tak nastal čas pro pokus druhý - meruňkový. Otrhala jsem meruňky ze stromu naší slečny domácí (s jejím dovolením, nejsem žádnej pytlák) a začalo peklo! Po celé kuchyni byly meruňky v různém stadiu (celé, půlené bez pecek, nakrájené, rozvařené, připálené, ...), některé byly i u mě ve vlasech a vůbec všude.

Po několika hodinách se mi je podařilo přeprat a nacpat do sklenic. Tentokrát jsem vytrvala a gelfix nepoužila. Marmelády jsou luxusní - některé s muškátovým oříškem a některé se zázvorem. Jen doufám, že jsem dodržela všechny postupy a nezačnou za měsíc plesnivět a nezařadím se tím do firmy Dvořák otec & syn - příšerné marmelády s.r.o.