Gazpacho

LISTER: Tak, co je s tou polívkou gazpacho? Prosim tě, o co tenkrát šlo?

RIMMER: Teď, když jsem odsouzen, tak ti to řeknu. Polévka gazpacho. Nejhezčí večer mého života. Pozvali mě ke kapitánovu stolu. A to jsem byl v podniku pouhých čtrnáct let. Šest důstojníků a já! Říkali mi „Arnolde“. Jako první chod byla polévka gazpacho. Nevěděl jsem, že se polévka gazpacho podává studená. Dal jsem si zavolat kuchaře a řekl jsem mu, aby ji odnesl a přinesl teplou. Udělal to! Výraz v jejich tvářích mě pronásleduje dodnes!! (Brečí) A já myslel, že se smějou kuchaři, ale celou tu dobu se smáli mně, zatímco jsem jedl svou vařící polévku gazpacho! A pak už jsem nikdy nejedl u kapitánova stolu. To byl konec mé kariéry.

LISTER: Ale, no tak. To se přece může stát každýmu.

RIMMER: Kdyby nám o tom řekli při základním výcviku! Místo, abychom šplhali nahoru a dolů po laně a kopali zákopy. (Křičí) Kdyby nám aspoň jednou řekli: „Polévka gazpacho se podává studená,“ mohl jsem být dneska admirál!!! (Potichu) A místo toho jsem úplná nula, je to tak.

(zdroj: http://www.cervenytrpaslik.cz/scenare/CZ-06-1_Ja_na_druhou.htm)

 

Kromě toho, že se španělská polévka gazpacho podává ledově vychlazená, tak se taky vůbec nevaří, ale jen rozmixuje. Idelální jídlo pro nadcházející horký víkend. Pěkně si dejte vychlazené gazpacho do termosky a hurá k vodě. A ne, že někoho uslyším, jak si stěžuje na vedro! Pokud nejste asfaltér, sklář, kuchař, pekař, řidič z povolání bez klimatizace nebo nemocný, co nemůže vstát z postele, nenadávejte a užívejte si léto.

 

Recept jsem převzala z The Guardian a u třetí verze jsem usoudila, že mám vyladěno na své chutě.

 

Ingredience na 4 - 6 porcí

100 g staršího bílého pečiva (dávám francouzskou bagetu), namočeného na půl hodiny do vody

1 kg velmi zralých rajčat, nakrájených na kousky

1 malá zelená paprika, zbavená semínek a bílých žeber, nakrájená na kousky

1 velká červená paprika, zbavená semínek a bílých žeber, nakrájená na kousky

1 větší salátová okurka, oloupaná a nakrájená na kousky

3 stoužky česneku, oloupané a rozpláclé

140 - 150 ml olivového oleje

2 lžíce sherry octa (dala jsem vinný ocet, ale příště to napravím)

sůl

k podávání: např. vajíčko na tvrdo, černé olivy, nakrájená rajčata a okurky, máta, hladkolistá petržel, jarní cibulka, španělská šunka

 

Postup:

Do mixéru dáme všechnu zeleninu, vyždímaný chléb, olej, ocet a sůl. Rozmixujeme úplně dohladka. Přepasírujeme přes jemný cedník (nebo necháme hrubší strukturu, ale v tom případě bych se asi rozhodla pro loupání rajčat a paprik) a případně dochutíme. Pořádně vychladíme - můžeme podávat i s kostkami ledu - a ozdobíme podle chuti.

 

 

Quick breads - Výzva The Daring Bakers'

Quick bread je označení pro vláčné, nadýchané pečivo, které je rychle hotové (quick=rychlý), protože k jeho nakypření se místo droždí používá prášek do pečiva. Quick breads se rozšířily po roce 1843, kdy Alfred Bird prášek do pečiva vynalezl.
Únorovou výzvu pro nás připravila Lis, zakladatelka Odvážných pekařů. Vyzvala nás, abychom připravili jakýkoliv "quick bread"; sladký či slaný, ve tvaru bochníku nebo muffinů, jen jsme nad receptem neměli trávit více než hodinu a půl.
Moje pesimistické já si po přečtení únorové výzvy Odvážných pekařů řeklo, že už ho tyhle jednoduché věci, co jsou za hodinu hotové a nenaučí se při nich nic nového, vůbec nebaví. Moje optimistické já, které doufám letos konečně zvítězí, si řeklo, že výzva je super a alespoň bude čas na vyzkoušení více variant. Moje realistické já nakonec upeklo dvě.

Slaný chlebíček s kozím sýrem, sušenými rajčaty a tymiánem

Ingredience:
230g mouky (dala jsem půl hladké, půl polohrubé)
2 lžičky prášku do pečiva
1/2 lžičky soli
3 rozšlehaná vejce
1 bílý jogurt
2 lžíce dijonské hořčice
100g čerstvého kozího sýra
6 sušených rajčat nakládaných v oleji
2 lžíce čerstvého tymiánu

Postup:
Troubu si předehřejeme na 220°C. Formu na biskupský chlebíček vymažeme máslem a vysypeme moukou.
Mouku s práškem do pečiva a solí prosejeme do mísy. Přidáme vejce, jogurt a hořčici a pořádně promícháme, až je těsto těsto hladké a tvoří se na něm bubliny. Zlehka vmícháme pokrájený sýr a rajčata a nasekaný tymián.
Těsto vlijeme do připravené formy a pečeme 30-40 minut dozlatova, propečenost vyzkoušíme pomocí špejle.

Banánový chlebíček s čokoládou a ořechy
(recept: http://joyofbaking.com/breakfast/ChocolateBananaBread.html)

Ingredience:
55g vlašských ořechů
113g másla
230g hladké nebo polohrubé mouky
30g holandského kakaa
1 lžička prášku do pečiva
1/4 lžičky jedlé sody
špetka soli
100g cukru krupice
3 přezrálé banány (450g)
2 prošlehaná vejce
1 lžička vanilkového extraktu
85g hořké čokolády (nasekané nahrubo nebo čokoládové čočky)


Postup:
Troubu zapneme na 180°C. Formu na biskupský chlebíček vymažeme máslem a vysypeme moukou.
Ořechy dáme na plech vyložený pečícím papírem a necháme je v troubě 8-10 minut. Po vychladnutí je nasekáme nahrubo.
Rozehřejeme máslo.
Do velké mísy prosejeme mouku s kakaem, práškem do pečiva, sodou a solí. Vmícháme cukr.
Ve druhé míse smícháme rozmačkané banány, vejce, rozpuštěné máslo a vanilkový extrakt.
Smícháme "mokrou" a "suchou" směs a přidáme čokoládu a ořechy.
Těsto přelijeme do připravené formy a pečeme 55-65 minut. Opět špejlí vyzkoušíme, zda je hotovo.

Ještěže to svoje optimistické já mám! Banánový chlebíček je skvělý, dělala jsem ho dokonce dvakrát a radši jsem hodně rozdávala, abych ho nesnědla sama. Slaná varianta je možná ještě lepší - nebála bych se říct, že je vhodná i pro fajnové hosty, co jídlu rozumí.

Koláč s karamelizovanou cibulí, rajčaty a fetou

Všimli jste si, že časopis Albert magazín, který je si můžete vzít zdarma v obchodech Albert se každým číslem zlepšuje? Pominu-li články, kde se vychvalují Albert výrobky a odmyslím-li si doporučení, který jejich výrobek koupit pro daný recept, začíná se mi líbit víc, než Apetit. Šéfredaktorkou je Dita Pecháčková, která dřív šéfovala právě Apetitu a podle mě byl za jejího působení nejlepší. Tenhle reklamní časopis je plný rozumně vypadajících receptů, které sami připravují a fotí, takže žádná přebíračka 50% obsahu odjinud. A když je tam reklama, tak to beru - časopis je zdarma a má sloužit jako propagace Alberta.

V posledním čísle mě zaujaly recepty z rajčat a jeden jsem rovnou vyzkoušela. Sice jsem nekoupila umělohmotná "rajčata" Albert Quality, jak mi doporučoval zmíněný recept, ale voňavá a sladká rajčata z trhu a recept jsem trošku upravila. Přiznávám, že jsem to trošku ošidila a koupila hotové křehké těsto rozválené na pečícím papíře, ale občas se to smí. Snad.

Ingredience na formu o průměru 26cm:

křehké těsto rozválené na pečícím papíře
---

50g másla

1 lžíce olivového oleje
3 velké cibule
---
25g másla
1 lžíce olivového oleje
1 velký stroužek česneku
čerstvý tymián
3-5 masitých rajčat
300g cherry rajčat
100g sýra feta
sůl, pepř

Postup:
Těsto i s pečicím papírem natlačíme do kulaté, nejlépe vroubkované koláčové, formy a necháme v lednici alespoň 30 minut.
V hrnci se silným dnem rozehřejeme máslo s olejem a přidáme na měsíčky nakrájenou cibuli. Restujeme asi 5 minut, stáhneme oheň na minimum a poté necháme cibuli karamelizovat alesopoň půl hodiny. Občas zamícháme, aby se cibule moc nepřichytávala. Dáme stranou.
V kastrůlku rozpustíme máslo, přidáme olej, rozpláclý česnek a několik větviček tymiánu. Po asi třech minutách sundáme z ohně, vyndáme česnek a dáme stranou.
Velká rajčata nakrájíme na tenké plátky (doporučuji vyndat semínka), připravíme si cherry rajčata a sýr.
Na připravené těsto nandáme karamelizovanou cibuli, oba druhy rajčat a posypeme rozdrobeným sýrem. Nakonec zalijeme ochuceným máslem s olejem i s tymiánem, osolíme a opepříme. Pečeme na 200°C po dobu 30 minut.

Koláč mi víc chutnal zastudena.

Plněné papriky v rajské omáčce

Obávám se, že plněná paprika je jedno z těch jídel, která někteří nenávidí už od základky. Mně tohle trauma školní jídelny minulo, protože ani kuchařky v ZŠ Mendíků ani máma, plněné papriky nikdy nedělaly. Jenže se mi nikdy nelíbilo, jak vypadají. Svrasklé, blemcavé a vůbec téměř odpudivé (ty papriky samozřejmě). Pak jsem je někde ochutnala (znáte ty situace, kdy prostě na stůl dostanete jídlo a není jiná volba, než ho sníst) a zjistila, že to není až taková hrůza. Přiznám se, že mi dokonce zachutnaly a od té doby si je dávám často, když je mají někde na menu.
No oni je zas tak moc nemají, což je velká škoda a tak jsem se rozhodla, že si je udělám doma. Na trhu na Kubáni měli pěkná voňavá rajčata i pevné zelené papriky, sobotní oběd byl tedy jasný. Jenže - jak se to vlastně vaří? Každý recept říkal něco jiného, některé byly jednoduché, jiné složité, ale většina po mně chtěla, abych zašpinila několik hrnců a dokonce i pekáč! Nemám myčku a jestli nějakou domácí práci opravdu nesnáším, tak je to určitě mytí nádobí. Rozhodla jsem se tedy volně inspirovat Klárou a uvařit to všechno v jednom hrnci. Pravda je, že moc přesně nevím, kolik čeho bylo, ale pokusím se alespoň o přibližný recept. Protože to bylo děsně dobrý.

Ingredience:
3/4 kg rajčat
olivový olej
1 střední cibule
4 papriky
400g mletého masa (dala jsem směs vepřového a hovězího)
2 lžičky syrové rýže
sůl, pepř, cukr, tymián


Postup:
Rajčata navrchu křížem nařízneme, spaříme krátce v horké vodě, oloupeme a nakrájíme na kousky. V hluboké pánvi na olivovém oleji necháme zesklovatět nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme rajčata a tymián a necháme pod pokličkou dusit. Zatím z paprik odstraníme semínka a naplníme je směsí osoleného a opepřeného masa s tymiánem a rýže. Když jsou rajčata měkká, omáčku rozmixujeme dohladka a můžeme také propasírovat přes jemné síto. Mně se zdálo, že je omáčky málo, tak jsem ještě přidala zbytek omáčky z pečených rajčat, co jsem měla v lednici. Dodala sice skvělou chuť a rajskou jsem už nemusela doslazovat, ale bylo jí nakonec k paprikám zbytečně moc. Omáčku osolíme, opepříme, podle chuti můžeme i osladit. Vložíme do ní naplněné papriky a pod pokličkou dusíme asi 40 minut. Podáváme jen tak, s rýží, těstovinami, knedlíkem nebo třeba kus-kusem.

Papriky si nečekaně zachovaly jak docela pěknou barvu, tak i konzistenci a nebyly ani šedivé ani rozblemcané. Omáčka byla docela oranžová, oproti té protlakové. Ale víte co? Mňam!

Omáčka z pečených rajčat

Rajčata začínají být ve formě a tak je potřeba toho využít a zásobit se na zimu. Omáčka z kupovaných plechovkových soudkových rajčat je podle mě docela dobrá, ale pečení rajčatům dodá skvělou chuť. Navíc mám v poslední době z vlastnoručně vyrobených marmelád, sirupů a podobných věcí strašně dobrý pocit.

Recept je z kuchařky Zpátky domů od Hanky Michopulu a hned jak jsem ho viděla, hned jsem na tu omáčku dostala chuť. Je to velmi jednoduché, práce téměř žádná a výsledek více než uspokojivý. Otázkou je, jak dlouho vydrží, když nemáme špajz a lednice je nám věčně malá. Sice to moc nechápu, jak je možné, že dvěma lidem nestačí jedna velká lednice, ale prostě to tak je.

Ingredience (na cca 500ml sklenici omáčky):

1kg zralých středně velkých rajčat

1 lžíce třtinového cukru (pokud jsou rajčata hodně sladká, lze vynechat)

4 stroužky česneku

hrst čerstvého tymiánu

olivový olej

Postup:

Troubu si rozehřejeme na 110°C. Omytá a osušená rajčata překrojíme na polovinu a naskládáme řezem nahoru na pekáč vymazaný olivovým olejem. Posypeme cukrem a pokapeme olivovým olejem, do kterého jsme prolisovali česnek - pokud možno se snažíme trefit na rajčata, ne mimo ně. Nakonec posypeme tymiánem a dáme péct na minimálně dvě, lépe však tři hodiny. Ještě horká rajčata plníme do zavařovací sklenice, kterou jsme předem vypláchli horkou vodou a 10 minut nechali osušit v troubě na 145°C. Ihned zavíčkujeme.

Loni jsem podle stejného receptu dělala sušená rajčata, který jsem pak nakládala do oleje. Postup je úplně stejný, jen dobu pečení protáhneme alespoň na šest hodin.