Salát Waldorf

 

Ať už jste se o Vánocích přecpávali nebo nepřecpávali, recept na jednoduchý salát se může hodit. Zejména teď, když na zahradě nic neroste a je třeba vyjít s uskladněnou zeleninou a ovocem. Nebo s umělohmotným rajčetem. Jak kdo chce.
Salát poprvé připravil v roce 1893 maître d’hôtel ve Waldorf Astroria Oscar Tschirky. V původním receptu byl jenom celer, červená jablka a majonéza. Postupem času se přidaly ořechy, někdo dává i hroznové víno, část majonézy se nahrazuje jogurtem. Tady je moje verze; postupným přidáváním a vylaďováním se mi to "navařilo" na obrovskou mísu snad pro deset lidí.

Ingredience:
1 bulva celeru
2 sladká červená jablka
dvě hrsti vyloupaných vlašských ořechů
dvě hrsti kuliček červeného hroznového vína, nejlépe bez zrníček
1 malý bílý jogurt
2 lžíce majonézy
citrónová šťáva, pepř a sůl

Postup:
Celer oloupeme a nakrájíme na tenké nudličky. Z jablek odstraníme jádřinec a nakrájíme je stejně jako celer.
Ořechy nasucho opražíme na pánvi nebo v troubě a nasekáme nahrubo.
Kuličky hroznového vína překrájíme na poloviny.
Z jogurtu, majonézy, citrónové šťávy, pepře a soli umícháme dresink.
Všechno smícháme ve velké míse a před podáváním necháme vychladit.

Pečená červená řepa s polníčkem, kozím sýrem a ořechy

Hrozně nerada nakupuju. Ze všeho nejvíc nesnáším nakupování oblečení, zvlášť bot. Jídlo nakupuju o kousek radši a od jara do podzimu jsem ho nakupovala dokonce ráda. V sobotu ráno (nojo, dopoledne, no), hezky s košíkem na trh, koupit si něco k snídani a kávu, pomalu se probudit a pak nakupovat a těšit se z vůně čerstvé zeleniny, sýrů, bylinek a tak podobně.
Přes zimu mě nakupování zase přešlo, protože (a přiznejme si to upřímně) ve velkém potravinovém obchodě v ještě větším obchodním centru člověk voňavou zeleninu ani ovoce nekoupí. To se spíš otřásá hnusem při přebírání nahnilých kusů a snaží se, aby ho slevychtivý spoluobčané nezabili nákupním vozíkem. Nebo RVHP (ráno vyjedu, hovno přivezu) taškou.
Naštěstí, můj drahý objevil obchod, kde se farmářské výrobky prodávají i teď a jezdí tam pro ně. Jeho posledním úlovkem byly dvě pěkné červené řepy, jejichž zpracování jsem tak dlouho odkládala, až z toho chudinky shnily. Dostala jsem další dvě řepy a myslím, že zcela neskromně můžu říct, že jsme z nich s drahým vytvořili nejlepší salát z červené řepy, jaký jsem kdy jedla (v Bistru Florentýna prominou).

A přitom je to tak jednoduché!

Ingredience na 4 porce:
2 menší červené řepy
8 hrstí polníčku
12 plátků kozího sýra
2 hrsti vlašských ořechů
8 lžic zálivky (olivový olej, ocet, med, sůl, pepř)

Neoloupanou řepu omyjeme, osušíme a pečlivě obalíme alobalem. Pečeme dvě hodiny na 220°C. Osobně radím řepu přistrčit do trouby k něčemu dalšímu, protože jinak budete mít výčitky svědomí, že hrozně plýtváte energií. Pokud se to ale nepovede, tak stejně asi nebudete litovat, protože výsledná chuť za to bude stát (a aspoň budete mít doma chvíli hezky teplo). Řepu necháme trochu vychladnout a oloupeme jí - jde to moc dobře, asi jako brambora pečená ve slupce. Potom jí šoupneme pořádně vychladit do lednice (můžeme jí tam nechat asi tři dny, pak už za to neručím).
Studenou řepu nakrájíme na co nejtenčí plátky (dobře to jde na struhadle typu "VS kráječ") a rozložíme jí na talíř. Přidáme polníček, který jsme předem omyli, osušili a promíchali se zálivkou (já jsem dostala jako dárek "Medový balzám" tak jsem místo octa a medu použila ten).
Kozí sýr dáme rozpéct pod gril. Vlašské ořechy nasekáme nahrubo a nasucho opražíme na pánvi.
Sýr naklademe navrch salátu, posypeme ořechy a je hotovo.

Je neuvěřitelné, jak strašně dobrá je pečená řepa. Je to taková zvláštní, řekla bych kouřová, chuť. Skoro jako by byla pečená někde v pravém ohni.

Salát Sněžanka

Malá vzpomínka na letní dovolenou a můj nejoblíbenější bulharský salát. Je fakt, že letos už se tenhle recept asi nepoužije, protože o opravdu voňavých a šťavnatých okurkách si v listopadu můžeme nechat leda tak zdát. Na příští léto se ale určitě hodí a já už se na něj těším teď.

Správný salát Sněžanka se dělá z bulharského "kyselého mléka". Když jsem si tohlé "mléko" koupila poprvé, zapíchla jsem do víčka brčko a sála. Ať jsem poulila oči sebevíc, z brčka jsem nic nevytáhla. Kyselé mléko je totiž hustý jogurt. Takže pozor na Bulhary.

Ingredience na 2 porce:

1 velký kelímek jogurtu ("kyselé mléko", Hollandia nebo řecký)

1 okurka (nejlepší je polní salátová, ale jde použít i hadovka)

1 lžíce čerstvého kopru

pár kapek oleje

sůl

stroužek česneku (lze vynechat)
2 lžíce vlašských ořechů

Postup:
Několik hodin předem (klidně i přes noc) necháme z jogurtu odkapat přebytečnou tekutinu. Doporučuje se použití gázy, tu ale doma nemám a můžu s klidným svědomím říct že přes jemný cedník (síto) to jde taky dobře. Protože se mi zdálo, že jogurt odkapává pomalu a je pořád moc řídký, tak jsem ho ještě zatížila miskou a po chvíli odkapalo ještě dost tekutiny a jogurt získal správně hustou konzistenci.
Okurku oloupeme a nakrájíme na drobné kostičky. Smícháme jí s odkapaným jogurtem, nasekaným koprem, olejem, osolíme a případně přidáme česnek. Před podáváním posypeme strouhanými vlašskými ořechy.

Bulhaři Sněžanku servírují kopečkovátkem na zmrzlinu, které nemám (ale budu mít svátek a narozeniny, kdyby měl někdo zájem...), tak jsem se alespoň pokusila o napodobení pomocí lžíce. Pro představu.

Salát s uzeným lososem

Jsem líná. Ježíšmarjá jak já jsem v poslední době líná. Asi je to tím horkem, ale nemám ani hlad, takže k večeři mívám těstoviny s máslem a parmezánem, meloun, jablko, suchou housku, nanuka nebo nic. Pokud se tedy v době večeře neocitne nablízku můj drahý a něco neuvaří on. No, neuvaří je možná moc silné slovo. Zatím jsme měli caprese, řecký salát a znovu caprese.

Protože jsem byla hodná a taky proto, že jsme měli malé výročí - na které jsem, narozdíl od drahého, zapomněla (pardon), tak jsem dostala dárek. Medový ocet a olivový olej s citronem. Mňam! Olej jsme hned vyzkoušeli do řeckého salátu, ale zdálo se mi, že je těch chutí trošku moc. Připadlo mi, že by to chtělo jen nějaké nahořklé salátové listí a... A nevím, jsem líná i myslet.

V pátek jsme si s kolegyní daly na oběd salát z mladého špenátu, rajčat a uzeného lososa s medovou zálivkou. To je ono! Večer jsem si oběd - s několika obměnami - zopakovala. A musím říct, že je to to pravé jídlo pro moje lenivé letní já. Nezašpinila jsem téměř žádné nádobí, netopila jsem si v kuchyni a výsledek byl perfektní.

Na čtyři porce salátu potřebujeme jedno balení mladých špenátových listů, 200g uzeného lososa, olivový olej s citronem, pepř a případně citron na dochucení.
Špenátové listy omyjeme, osušíme a otrháme z nich šťopky. Listí nedbale naházíme na talíř, plátky lososa natrháme na kousky a pohodíme je přes listy, párkrát nad tím otočíme mlýnkem s pepřem a pokapeme olejem. Podáváme jen tak nebo s dobrým pečivem.

Teď je potřeba vykoumat, co by se hodilo k tomu octu.

Řekni řeřicha

Haha. Já sama mám dost špatné "ř", ale což - já to nebudu muset číst. Aspoň ne nahlas.

Nevzpomínám si, že by v půlce března v Praze kdy sněžilo. No dobře, asi sněžilo, ale člověk prostě negativní zážitky z mysli vytěsňuje. Na základě toho debilního počasí jsem si řekla, že se budu tvářit jarně a vypěstuju si nějaké bylinky v truhlíku za oknem. Bohužel jsem při nakupování malých sáčků s krásnými obrázky nějak zapomněla, že neumím nic vypěstovat. Nevím, jak se ze semínek stane voňavá bazalka/petrželka, pažitka či co. Zahubím i kaktus. Odvahu k zasetí tak složitých a náročných rostlin jsem zatím nenašla. Je potřeba začít pomalu.
Ze základky si pamatuju, že vypěstovat řeřichu na vlhké vatě se povedlo všem, takže, hurá do toho! Moje zahrádkářská neschopnost je tak velká, že zásadní úkol - nasypat semínka na vlhkou vatu jsem svěřila do rukou odborníka. Dál už jsem se o svojí řeřichu starala sama. No, starala. Jde to rychle. Třikrát jsem jí zalila a několikrát vyfotila. A pak si na ní smlsla v dobrém salátu.

Pozn. Ne, nejsem tak moc neschopná, že bych si najala Přemka Podlahu, aby mi zasel řeřichu. Nějak se k tomu setí nachomýtl můj drahý, jehož maminka je květinářka (nebo zahradnice?), takže jsem ho díky tomu pasovala na odborníka.

Těstovinový salát

Dneska mám homeoffice, to znamená že nemusím k obědu jíst ani fast food ani nějakou Zdeňkovu noční můru. Můžu si uvařit, na co mám chuť.
Na těstoviny mívám chuť pořád, v lednici už pár dní čekají bazalka, piniové oříšky a parmezán. Rajčata jsou pořád ještě voňavá a šťavnatá a ze skříňky se vykutálela konzerva tuňáka. Zdá se mi, že je to tak zdravé, až mi to není podobné.
Recept je jednoduchý jak facka:
Vyrobila jsem pesto (velkou hrst bazalky jsem rozmixovala s malou hrstkou piniových oříšků, troškou parmezánu a olivovým olejem), dala jsem vařit celozrnné těstoviny. Čtyři cherry rajčata jsem nařízla, na pár vteřin hodila do horké vody, pak oloupala a nakrájela na čtvrtky. Promíchala jsem těstoviny, pesto, rajčata a tuňáka.
Není to bezva, pracovat z domu?

Římský salát s ředkvičkou a žampiony

Jo, je pravda, co mi rodiče a všichni přátelé vyčítají - moc pracuju. Mám k tomu ale svoje důvody (a překvapivě to nejsou prachy), které jsou tajné a nebudu se o nich tedy zmiňovat. Co ovšem tajné není, je, že nemám moc čas vařit. Dalo by se tedy říct, že to odbývám, což je pravda, ale v létě stejně nikdo nemá chuť na knedlo-vepřo-zelo. Udělám z nedostatku času tedy ctnost v podobě dietního jídla a hodím do placu další salát v klasickém pátečním stylu "běžím z jedné práce domů-něco slupnu-běžím do práce druhé." V poslední době dost ujíždím na medovo-hořčičném dresingu, takže tady je recept.

Ingredience (na 2 porce):

• 4 větší listy římského salátu
• 2 velké ředkvičky
• 1 malá plechovka naložených krájených žampionů (já chtěla žampiony v celku, ale co s litrovou sklenicí?)
• kousek parmezánu
• 1 lžíce medu
• 1,5 lžíce plnotučné hořčice
• 3 lžíce olivového oleje
• sůl, pepř
• nějaké dobré pečivo

Postup:
Omyté listy salátu jsem natrhala na kousky a rozložila je na talíř. Ředkvičky jsem nakrájela na tenké plátky, žampiony jsem přecedila a poházela oboje na listy salátu. Navrch jsem nastrouhala trošku parmezánu.
Ve vodní lázni jsem rozpustila med, přidala hořčici, olej a špetku soli a pepř a vyšlehala metličkou. Dresingem jsem pokapala salát.
K salátu jsem měla křupavý chleba od Paula.
Dobrou chuť.
Tento recept je speciálně určen pro Martinu, ona ví proč...

Salát pro letní den

V pátek ráno (ano, překonala jsem se a vstala dřiv) jsem nakoupila v Holešovické tržnici rajčata z Moravy a doufala, že budou chutnat líp než rajčata ze supermarketu... (no, popravdě, doufala jsem, že budou mít alespoň nejakou chuť...). Večer se mi nechtělo nic moc vařit, takže jsem vyšťourala z lednice vaničku s mozzarelou, trochu rukoly, pár kapek olivového oleje, z mrazáku bazalku (jo, přiznávám, nejsem schopna jí v květináči udržet při životě) a bylo to... V sobotu ráno mi pak bylo zle, protože jít pít a mít v břiše jen salátek není úplně dobrá volba...