Loupáky a.k.a. Makovky

Kdovíproč jsem měla dojem, že když nebudu mít doma nic k jídlu, vyhnu se večernímu a nočnímu mlsání. Myslela jsem při tom na čokoládu, sušenky, bonbóny, dortíky a tak. Zdá se, že jsem se spletla. Úplně nevinné a standardní zásoby, jako je mouka, cukr, mléko, ubohý zbytek droždí a tak podobně, v kombinaci s reklamními pauzami, způsobily, že jsem kolem desáté večerní tahala z trouby šest zlatých, nadýchaných loupáků. Sakra!

Recept mám z kurzu v Prakulu a nebojím se použít odborné pekařské termíny.

Ingredience na 12 loupáků:
500g hladké mouky
60g cukru krupice
50g změklého sádla
6g soli
30g čerstvého droždí
25g vajec (je to asi polovina vajíčka, zbytek schováme na potření loupáků)
225g vlažného mléka
---
mák na posypání

Postup:
Tentokrát to bude rychlovka, nebudeme dělat "omládek" (normální lidé tomu říkají kvásek), ale pojedeme "nazáraz" (tedy najednou).
Do mísy vlijeme vlažné mléko, rozdrobíme droždí a přidáme i všechny ostatní suroviny. Hněteme asi deset minut, až se těsto začne odlepovat od stěn a je vláčné. Mísu přikryjeme utěrkou a na teplém místě necháme "zrát" (kynout) 20 minut.
Bochánek rozdělíme na poloviny a z každé vyválíme kruh. Ten rozřízneme na 6 trojúhelníků a zavineme je od základny po špičku do tvaru rohlíku. Necháme na plechu kynout 30-40 minut.
Vykynuté rohlíky pomašlujeme rozšlehaným vajíčkem a "dekorujeme" (posypeme) mákem. Sázíme do trouby rozpálené na 250°C, teplotu po minutě stáhneme na 160°C a dopečeme asi 15 minut dozlatova.
Necháme vychladnout na mřížce.

Ponaučení nejen pro dnešní den - pokud se nechceme po nocích krmit, nesmíme mít v lednici ani ve špajzu vůbec nic. Vítáno je i bydlení v takové... , kde večerka zavírá už v osm, případně se tam vůbec nenachází.

Domácí housky podle Dity P.

Tak nějak jsem si zvykla péct pravidelně vlastní chleba. Kvásek pěkně prosperuje a já nemusím kupovat podivné nedopečenosti, co třetí den zplesniví. Vzhledem k tomu, že jsem na svůj chleba sama a sním ho akorát tak před tím, než ztvrdne, nekupuju už ani žádné pečivo. Jenže občas mě popadne chuť na nezdravou (=dobrou) housku z bílé mouky a tak se mi náramně hodilo, že jsem v rámci recenzování nové kuchařky Dity Pecháčkové - Deník Dity P., mohla vyzkoušet právě její housky. Jsou křupavé navrchu, vláčné uvnitř a radši jsem jedenáct ze dvanácti rychle rozdala, abych se neproměnila v obrovskou nadýchanou megahousku.

Ingredience na 12 housek:
500g hladké mouky + na podsypání
1/2 kostky droždí
1 lžička cukru
200ml mléka + 2-3 lžíce navíc
3 vrchovaté lžíce bílého jogurtu (ne studeného)
3 lžíce změklého sádla
1 lžička soli
1 bílek (dala jsem celé vejce, protože co s tím žloutkem?)
hrubá sůl / mák / kmín na posypání

Postup:
Mouku prosejeme do mísy, uprostřed uděláme důlek a rozdrobíme do něj droždí. Zasypeme cukrem a přídáme pár lžic vlažného mléka. Zakryjeme utěrkou a necháme kvásek vzejít na teplém místě.
Do mísy přidáme jogurt, sádlo, sůl a zbylé mléko a vypracujeme pružné nelepivé těsto. Zakryjeme utěrkou a dáme alespoň na hodinu kynout na teplé místo - těsto by mělo zdvojnásobit svůj objem.
Vykynuté těsto vyklopíme na lehce pomoučněnou plochu, trošku ho prohněteme a rozdělíme na dvanáct částí. Z každé pak uválíme tři prameny a pleteme housky.
Klademe je na dva plechy vyložené pečícím papírem a necháme je ještě 20 minut kynout.
Troubu předehřejeme na 180°C. Vykynuté housky pomažeme bílkem prošlehaným s trochou mléka / prošlehaným vejcem a posypeme podle chuti hrubou solí, mákem nebo kmínem. Pečeme dozlatova, tedy asi 30 minut. Do trouby můžeme dát ohnivzdorou misku z vodou, aby se zapařila.

Dita radí naplnit housky třeba bazalkovým pestem, mozzarellou, sušenými rajčaty a proscuittem. Já jsem svou housku snědla s tvarohovo-koprovou pomazánkou a uzeným lososem.

Hlásím, že kuchařka se mi moc líbí a už dvakrát jsem kvůli ní šla spát nad ránem. Vždycky se tak nějak začtu a dojmu a najednou je půl třetí. A já mám hlad, ale nemám sílu (ještě že tak!) jít do kuchyně a něco si uvařit.

Dutch Crunch Topping - Výzva The Daring Bakers'

Březen, za kamna vlezem a něco si v nich upečem. Haha! Uznávám, že jako básnířka nejsem nic moc, ale pečení mi jde celkem obstojně. V mém okolí i u mě se to teď hemží domácími chleby, houskami a všelijakými jinými kváskovými dobrotami. Vhodným dárkem pro každou příležitost se zdá být sklenička pořádně kyselého kvásku - původem tak trochu z Dánska a tak trochu z Vinohrad. Jenže, ne vždycky je čas a nálada na třístupňové krmení žito-milných mazlíčků, a potom přichází na řadu droždí.
Třeba jako v březnové výzvě Odvážných pekařů, kterou pro nás připravily Sara a Erica z blogu Baking JDs. Vyzvaly nás, abychom upekli jakýkoliv chléb nebo housky a opatřili je speciální polevou z rýžové mouky, která se jmenuje Dutch Crunch Topping (holandská křupavá poleva). Výsledný kus pečiva se potom jmenuje Dutch Crunch Bread (holandský křupavý chléb), ale díky charakteristickým prasklinám se mu říká také Tiger Bread (tygří chleba) nebo Giraffe Bread (žirafí chleba). Vtipnou historku, proč britský obchod Sainsbury's přejmenoval svůj Tiger Bread na Giraffe Bread si můžete přečíst tady. Romantik tomu věří, cynik si myslí cosi o reklamě a romantikově naivitě.
Hostitelky Sara a Erica nám kromě receptu na polevu poskytly i recepty na housky a chleba. S jarním přetlakem energie jsem vyzkoušela oba, hned v prvním týdnu po zveřejnění výzvy.

Housky, nebo spíš bulky, mi připomínají želvy - byly boží a chystám se je udělat na piknik. U chleba se mi nepovedlo dosáhnout žirafího efektu a navíc mi ani moc nechutnal.

Dutch Crunch Topping
(připravujeme až 15 minut před pečením housek / chleba)

Ingredience:
7g sušeného droždí
120ml vlažné vody
15g cukru
15ml oleje
špetka soli
120g rýžové mouky (koupila jsem v Diana - svět oříšků)

Postup:
Všechny ingredience dáme do misky a promícháme. Směs nesmí být ani moc tekutá ani moc tuhá; přidáme mouku/vodu podle potřeby. Konzistence se nejvíc blíží těstu na lívance.
Necháme 15 minut odpočinout.

Bulky

Ingredience na 6 kusů:
7g sušeného droždí
60ml vlažné vody
240ml vlažného mléka
1,5 lžíce cukru
2 lžíce oleje
1,5 lžičky soli
až 600g hladké mouky

Postup:
V míse promícháme droždí, vodu, mléko a cukr a necháme asi 5 minut odpočinout. Ve směsi by se měly začít tvořit bubliny. Prostě normální kvásek.
Přidáme olej, sůl a polovinu mouky. Mícháme buď vařečkou nebo v robotu hnětacím hákem. Postupně po troškách přidáváme další mouku, až se těsto začne odlepovat od stěn mísy. Není nutné použít všechnu mouku.
Těsto vyklopíme na lehce pomoučněnou plochu a chvilku ručně hněteme, až je hladké a elastické. Čistou mísu lehce vymažeme olejem, vložíme do ní bochánek těsta, přikryjeme ho fólií nebo utěrkou a necháme na teplém místě kynout asi hodinu. Mělo by alespoň zdvojnásobit svůj objem.
Vykynuté těsto vyklopíme na lehce pomoučněnou plochu a ostrým nožem ho rozdělíme na 6 stejných částí. Z každé ukoulíme pěkný hladký bochánek, který dáme na pečicím papírem vyložený plech. Zakryjeme fólií nebo utěrkou a necháme půl hodiny kynout.
(připravíme polevu z rýžové mouky)
Troubu si předehřejeme na 190°C.
Na vykynuté bulky naneseme pořádnou vrstvu polevy (použijeme téměř celou dávku, i když se zdá že je toho moc). Pečeme 25-30 minut dozlatova. Necháme zcela vychladnout.

Dalším úkolem bylo udělat z bulek sendviče podle naší fantazie a protože jsem zrovna náhodou měla slaninu, salát a rajče, připravila jsem BLT a přihodila k němu ještě plátky pečeného krůtího prsa. Mňam.

Jak jsem už psala, vyzkoušela jsem i druhý recept. To, že se nepovedla žirafa na povrchu by se dalo omluvit, kdyby mi ten chleba alespoň chutnal. Což se bohužel nestalo. Byl moc sladký a takový podivně vysušený, ovšem docela dlouho vydržel a když se otoustoval, tak docela ušel. Opakovat ho ovšem nehodlám.

Rýžový chléb

Ingredience:
7g sušeného droždí
120ml vlažné vody
1/2 lžičky cukru
120ml vlažného podmáslí
60 ml medu (dala jsem méně))
30ml oleje
1/2 lžíce soli
100g uvařené rýže natural, vychladlé
420g celozrnné pšeničné nebo chlebové mouky

Postup:
V misce promícháme droždí, vodu a cukr a necháme vzejít kvásek.
Ve velké míse prošleháme podmáslí, med, olej a sůl. Přidáme rýži a mícháme dohladka.
Vmícháme vzešlý kvásek a asi třetinu mouky a řádně propracujeme.
Postupně přidáváme další mouku, až se těsto začne odlepovat od stěn mísy. Vyklopíme ho na pomoučněnou plochu a hněteme ho asi 5 minut, až je hladké a pružné. Pokud těsto lepí, můžeme přidat trochu mouky.
Bochánek těsta přemístíme do mísy lehce vymazané olejem, přikryjeme fólií nebo utěrkou a necháme kynout 1,5 - 2 hodiny, dokud nezdvojnásobí svůj objem.
Vykynuté těsto vyklopíme na pomoučněnou plochu, trošku ho splácneme a vytvarujeme bochník tak, aby se vešel do formy. Tu vymažeme olejem a bochník v ní necháme půl hodiny dokynout.
Předehřejeme troubu na 190°C.
(připravíme polevu z rýžové mouky)
Na vykynutý bochník naneseme pořádnou vrstvu polevy a dáme péct na 45-50 minut. Necháme vychladnout na mřížce.

Skvělá výzva! A já zase o kousek víc miluju domácí pečivo a nebaví mě kupované.

Scones / Biscuits - Výzva The Daring Bakers'

Lednovou výzvu jsem se původně rozhodla vynechat. Vlastně bych nejradši vynechala celý tohle pitomý období. Jenže moji drazí rodičové mě nenechají propadnout depresi a utápět se v slzách. Jejich morální podpora obsahuje i jistou dávku neodbytnosti. Za což jsem, i když tady pitomě držkuju, hrozně vděčná. Takže, když mi máma popáté volala, jestli už vím, co máme tenhle měsíc péct, vyměkla jsem a podívala se. A pak jsme si s kamarádkou udělaly dámský pečící večírek a vyzkoušely hned dva recepty. 

Scone (čteme skɒn jako Britové, Australané a Kanaďané nebo skoʊn jako Američané - ti takhle ale označují trošku jiné pečivo a skotským scone říkají biscuits. Zmatek, co?) je druh pečiva, většinou z pšeničné, ale i ječné nebo ovesné mouky, kypřený práškem do pečiva, které se podává spolu s tzv. clotted cream (pokud správně chápu, tak je to jakási sražená smetana - nikdy jsem to neochutnala), džemem a čajem jako součást občerstvení nazývaného "cream tea". 
zdroj: wikipedia


Lednovou výzvu pro nás připravil Audax z blogu Audax Artifex a to opravdu poctivě. Recept včetně všech možných tipů a rad najdete tady. Jsou tam i takové vychytávky, jako třeba jak zamíchat těsto, když chceme nadýchané scones, jak to udělat, aby byly křupavé nebo naopak vláčné a tak podobně. Já předkládám recept tak, jak jsem ho dělala já - scones byly zvenku křupavé, uvnitř trošku lístkovaly a strašně moc mi chutnaly. 

Základní recept

Ingredience: 
na 8 scones o průměru 5cm (dělala jsem menší)
140g hladké mouky
2 lžičky prášku do pečiva
špetka soli
30g zmrzlého másla
120ml studeného mléka

Postup:
Do mísy jsem třikrát prosela suché ingredience, které jsem poté dala vychladit, protože se zdá, že je třeba udržet těsto co nejstudenější, abychom při zpracování nerozpustili máslo. Troubu jsem předehřála na 220°C (na víc to nejde, ale kdo může, ten peče na 240°C). Do vychlazených suchých ingrediencí jsem přidala nahrubo nastrouhané máslo a vidličkou rychle promíchala tak, aby všechny kousky byly pokryty moukou. Přidala jsem vychlazené mléko a opět vidličkou zlehka promíchala. Vzniklo mi lepkavé těsto, které jsem vyklopila na pomoučněnou plochu, posypala vrstvou mouky i navrchu pak zlehka několikrát přeložila přes sebe, až těsto začalo trošku držet pohromadě. Z těsta jsem pomoučněnou skleničkou (lepší je samozřejmě vykrajovátko) vykrájela kolečka a dala je na plech vyložený pečícím papírem. Pracovala jsem rychle, abych to moc neohřála a dosáhla pěkných vrstev u hotových scones. U prvních se to podařilo, u těch dalších nebylo vrstvení tak výrazné. Každopádně je třeba se pokusit těsto moc nesplácnout. Pekla jsem 8 minut, prostě dozlatova.

scone z podmáslí (vlevo) a scone podle základního receptu

Scones s podmáslím


Ingredience: 

na 8 scones o průměru 5cm (dělala jsem menší)
140g hladké mouky
2 lžičky prášku do pečiva
1/4 lžičky jedlé sody
špetka soli
60g zmrzlého másla
120ml studeného podmáslí


Postup je naprosto stejný jako u základního receptu.


Osobně preferuji tuhle variantu, scones s podmáslím jsou vláčnější (nebo že by to bylo dvojnásobným množstvím másla?). Oboje jsou nejlepší samozřejmě ještě zatepla, ale ani ráno se jim nedalo skoro nic vytknout. Teplé jsem podávala s máslem a džemem, studené pak s tvarohovou pěnou s koprem a uzeným lososem.

Recept je velmi variabilní a do těsta se dají přidat různé druhy sušeného ovoce, kousky čokolády či ořechů nebo třeba nastrouhaný sýr a bylinky.

Pokud urgentně potřebujete malý narozeninový dort, z jednoho většího scone můžete připravit "shortcake". V mém případě opravdu rychlovka - jen oslazená šlehačka a kompotované mandarinky. Není to žádná vysoká cukrařina (a špatně se to jí), ale co už.

Díky Audaxovi za bezva výzvu, myslím, že na oslňování nečekaných návštěv teplým pečivem, je to ideální. A samozřejmě děkuju mámě (a to tak, že moc). 

Fresh, Fluffy, French - Výzva The Daring Bakers'

Pozdě, ale přece! Zářijovou výzvu se mi podařilo úspěšně prošvihnout i přes to, že jsem z tématu byla nadšená. Čerstvé, nadýchané, francouzské - je jasné, že jsou to croissanty. Mohla bych jich sníst na posezení kĺidně deset (aspoň ve Francii, kde jsou tak křupavé, máslově voňavé a prostě mňam) a ještě bych se ohlížela po dalších. Jenže, září uteklo jako voda - nejdřív dovolená, pak pečící šílenství před Apetit piknikem a najednou byl konec měsíce a já si řekla jen "jééé, už?". 
Domácí plundrové těsto, ze kterého se croissanty dělají, mám v plánu vyzkoušet už dlouho, tak jsem si nechala výmluvy na jindy a vrhla se na něj - lepší pozdě, než vůbec. Na papíře to vypadá tak složitě, že má člověk pocit, že by si měl vzít dva dny volna, aby to zvládl, ale není to vůbec nutné. Chce to jen trochu plánování (a maličko sebezapření). Přijdete z práce, zaděláte kynuté těsto a během kynutí stihnete připravit a sníst večeři, umýt nádobí a dokonce vyrobit i máslovou placku, kterou budete potřebovat později. Před spaním se s vykynutým těstem trochu pomazlíte a necháte ho spát. No a ráno si nastavíte budík jen o hodinku a půl dřív, během deseti minut provedete několik hmatů a chvatů a zase se vrátíte do postele (boží). Před odchodem do práce si s těstem ještě asi pět minut pokecáte a zase ho dáte spát. Po návratu máte dvě možnosti - upéct croissanty hned a nacpat se před spaním nebo dát těsto do mrazáku a mít ho připravené na nedělní pozdní snídani. Já hlasuju pro plán B.

Zářijovou výzvu pro nás připravila Sarah, neblogující členka The Daring Bakers', která vybrala recept z knihy Mastering the Art of French Cooking, Volume Two, od Julie Child a Simone Beck.

Ingredience:
7g čerstvého droždí
3 lžíce vlažné vody
1 lžička cukru krupice
---
225g hladké mouky
9g cukru krupice
9g soli
120ml mléka
30ml oleje
115g vychlazeného másla
---
vejce na potření

Postup:
1. V menší misce smícháme droždí, cukr a vlažnou vodu. Kvásek necháme v teple, až se na povrchu objeví pěna.
2. Odměříme a odvážíme si další ingredience
3. Trošku ohřejeme mléko a necháme v něm rozpustit cukr a sůl (neochutnáváme, je to hnus)
4. Do velké mísy prosejeme mouku
5. Přidáme olej, kvásek a osolené a oslazené mléko
6. Zlehka promícháme
7. Vyklopíme těsto na pomoučněnou plochu a necháme chvíli odpočinout (zatím umyjeme mísu)
8. Prohněteme těsto. Stačí jen málo - asi 8-10 hnětnutí a párkrát s ním praštíme o stůl (koukněte na video, všechno bude jasnější a navíc uvidíte Julii v akci. Hnětení je asi od času 6:10, ale byla by škoda to nevidět celé).
9. Těsto dáme zpátky do mísy a přikryjeme fólií
10. Necháme kynout na teplém místě asi 3 hodiny, až těsto ztrojnásobí svůj objem
11. Vykynuté těsto opatrně vyndáme z mísy na pomoučněnou plochu
12. Prsty vytvarujeme obdélník cca 20x30cm (použila jsem váleček, ale válela jsem jemně)
13. Těsto přeložíme na třetiny (jako dopis)
14. Poskládané těsto vrátíme do mísy a opět zakryjeme fólií
15. Necháme kynout ještě 1,5 hodiny (nebo přes noc v lednici, což byl můj případ)
16. Podruhé vykynuté těsto dáme na talíř, přikryjeme fólií a dáme do lednice (tento krok vynecháme, pokud jsme těsto nechávali kynout v lednici přes noc)
17. Kostku vychlazeného másla dáme mezi dva pečící papíry nebo potravinářské fólie
18. Válečkem ho roztlučeme na placku
19. Pomocí palců ho přes fólii ještě trochu rozetřeme do stran, snažíme se vytvarovat obdélník o velikosti cca 22x18cm
20. Pracujeme rychle, aby máslo zůstalo studené (já jsem si placku z másla připravila už během prvního kynutí a nechala ji přes noc v lednici)
21. Vyndáme těsto z lednice a dáme ho na pomoučněnou plochu a necháme ho chvilku odpočinout
22. Prsty (nebo zlehka válečkem) vytvarujeme obdélník cca 35x20cm
23. Přes 2/3 těsta položíme obdélník másla
24. Pokud nesedí velikost, lehce máslo pomocí prstů rozetřeme
25. Volnou třetinu těsta přeložíme přes máslo, zbývající třetinu těsta s máslem přes ní (podívejte se na fotky u receptu od Sarah)
26. Otočíme těsto o 90°
27. Lehce, abychom nevytlačili máslo, z těsta vyválíme obdélník cca 35x20cm
28. Znovu poskládáme na třetiny
29. Těsto zabalíme do fólie a dáme na dvě hodiny do lednice
30. Po dvou hodinách těsto vyndáme a dáme opět na pomoučněnou plochu
31. Lehce ho poklepeme válečkem, aby splasklo
32. Necháme těsto asi 10 minut povolit
33. Opět vyválíme obdélník cca 35x20cm
34. Přeložíme na třetiny
35. Otočíme o 90°C a znovu vyválíme
36. Těsto naposledy přeložíme na třetiny, zabalíme do fólie a necháme v lednici další dvě hodiny (nebo přes noc či den, ale v tom případě ho něčím zatížíme, aby nekynulo)
37. Teď můžeme konečně vytvarovat croissanty
38. Vymažeme plech máslem nebo vyložíme pečícím papírem
39. Vyndáme těsto z lednice a necháme ho asi 10 minut povolit
40. Na pomoučněné ploše z něj vyválíme obdélník cca 50x12cm
41. Překrojíme ho napůl
42. Jednu část vrátíme zpátky do lednice
43. Druhý obdélník znovu vyválíme do obdélníku cca 38x12cm
44. Rozřízneme ho na 3 stejné čtverce cca 12x12cm
45. Dva dáme do lednice
46. Pokud se čtverec, který jsme nechali venku, zatím smrskl, trošku ho vyválíme
47. Rozřízneme čtverec diagonálně na 2 trojúhelníky
48. Každý trojúhelník trošku natáhneme, abychom z pravoúhlého získali spíš rovnoramenný
49. Ze širší strany rolujeme těsto k protilehlé špičce. Konce zahneme, abychom získali croissantový tvar
50. Croissant dáme na připravený plech
51. Vytvarujeme croissanty i ze zbylého těsta (bude jich celkem 12)
52. Plech lehce přikryjeme fólií a necháme croissanty hodinu kynout
53. Troubu předehřejeme na 240°C
54. Vajíčko promícháme s lžičkou horké vody
55. Potřeme vykynuté croissanty
56. Pečeme 12 - 15 minut dozlatova
57. Necháme vychladnout na mřížce (vydržíme to aspoň 10 minut)

Zdá se mi, že croissanty před pečením nějak málo nakynuly - možná to bude tím, že mám v kuchyni 18°C - a jsou tím pádem dost mrňavé. Víc než dostatečně to ale vynahrazují v chuti. Křupavé, voňavé, máslové a odpadává z nich spousta drobečků (jak francouzské). Dokonalé. Díky Sarah za báječnou výzvu, doufám, že si recept někdy (brzy) zopakuji.

Zdá-li se někomu, že fotky jsou nějaké divné, tak má pravdu. Rozbil se mi foťák a asi na čtrnáct dní pojede do nemocnice v Přerově. Děkuji moc moc moc Kláře, za zapůjčení roztomilého růžového kompaktu, se kterým se snad brzy domluvím na přechodné spolupráci.

Rohlíky, housky, loupáky, koláče a chléb v květináči - pekařský kurz

Podařilo se mi vyhrát další kurz v Prakulu. Bylo to bezva a naučila jsem se spoustu nových věcí a mám z toho hrozně moc fotek a chci vám je všechny ukázat. No dobře, všechny ne, ale bude jich dost.
Hrozně dlouho jsem vybírala, na jaký kurz se mám přihlásit. Thajská kuchyně? Čokoláda? Quiche, pie & tarts? Francouzská kuchyně? Je tak těžké, vybrat jen jeden! Nakonec mi připadalo, že naučit se domácí chleba a pečivo bude asi nejužitečnější, odolala jsem kurzu "čokoláda" a bylo to. Nebude ještě nějaká soutěž? Potřebovala bych nutně vyhrávat tak jeden kurz měsíčně.

Kurz se jmenoval Tajemství dokonalého pečiva aneb chleba v květináči. Vedl ho mistr pekař Martin Hanus a pomáhal mu Zdeněk Marcín (nastoupil do Prakulu za Vaška Friče, který si práve otevřel novou restauraci, do které se už moc těším). Navíc jsme měli k ruce "Barunku", která se pečlivě starala nejen o náš pitný režim a pak jednu hodnou paní "na nádobí" (tu bych potřebovala domů)

Zdá se, že v Prakulu vyznávají heslo "při vaření je nejdůležitější podlejvání" a opět se nás pokoušeli opíjet. Tentokrát (narozdíl od minula) se jim to u mě naštěstí nepovedlo, ale skleničce vína se při vaření rozhodně nebráním.

Naučili jsme se třeba, jak "skoulet" těsto. Oběma rukama, jako pan mistr, to sice neumím, ale bochánky mám krásný.

Z bochánků jsme uváleli rohlíky...

... a upletli housky

Mysleli jste si, že pečivo se sype mákem nebo solí a kmínem? Ale kdepak, nesype! Dekoruje se.

Rohlíčky jsou dnes zvláště vypečené.

Čerstvé pečivo, máslo, pažitková pomazánka, párky od Hudery, hořčice. Ach!

Ať už jim říkáte loupáčky, makovky nebo úplně jinak, teplé s máslem jsou prostě bezkonkurenční (a já se zasnila tak, až jsem je vyfotila jen syrové).



Vyzkoušeli jsme si i chleba. Pšenično-žitný, se škvarky nebo s ořechy. Věděli jste, že ořechy obarví chlebovou střídku nafialovo?

Chleby v květináči jsou efektní, ale někdy se jim, potvorám, z těch květináčů nechce.

Bez práce nejsou koláče, říká přísloví. Doufám, že ta ukecaná paní, která neudělala ani koláč a všude překážela se svým nárazníkovým poprsím, to přísloví zná. Ba ne, koláčů bylo habaděj i pro líné (ale ta paní mě stejně hrozně štvala).

I přes to, že se snažím sníst jen jeden kousek pečiva (a to celozrnného) denně, tak jsem samozřejmě neodolala a dala si. A víte co, bylo to tak dobré, že ani nemám výčitky. Mými favority jsou rohlík sypaný kmínem a solí, ořechový koláč a škvarkový chleba. Blížící se dlouhé studené večery mě zřejmě inspirují k vyzkoušení doma.

Rozmarýnové housky

Bylo mi naznačeno, že bych se měla přestat flákat a šup šup se vytasit s dalším receptem. Jenže, jak to udělat, když se k jarní únavě (čti lenosti) přidaly ještě nepovedené koblihy a úplně pokažené macarons? Když se nad tím zamyslím, tak úplná lenochodka nejsem a v poslední době jsem upekla třeba čokoládový dort nebo banánový chlebíček. Jenže já a denní světlo se doma úspěšně míjíme a tak nemám žádné fotky. 
O víkendu jsem se konečně vzchopila a mimo březnového úkolu z The Daring Bakers (do 27.3. je téma tajné, takže se můžete leda tak těšit nebo hádat, ale stejně vám to dřív neřeknu) jsem upekla ještě domácí housky. Hnětení těsta je totiž činnost uklidňující, kynutí člověku dělá radost a domácí pečivo je domácí pečivo.

Recept je z mojí (v současnosti) nejoblíbenější kuchařky - Chléb v hlavní roli od Mileny Volfové.

Ingredience: 
(řekla bych, že tak na 8 běžně velkých housek. Já dělala poloviční dávku a pletla je extra malé)
250g hladké mouky
175 - 200g polohrubé mouky
1 balíček sušeného droždí
1 lžička cukru krupice
1 lžička soli

pepř

2 lžíce rozmarýnu
1 lžíce olivového oleje
250ml vlažné vody
1 žloutek + voda na potření

Postup:
V míse promícháme obě mouky, droždí, cukr, sůl, pepř, rozmarýn a olej. Přilijeme vodu a vypracujeme hladké těsto, které hněteme asi pět minut. Mísu zakryjeme utěrkou a těsto necháme na teplém místě vykynout asi hodinu. Mělo by zdvojnásobit svůj objem.
Nakynuté těsto lehce propracujeme a rozdělíme ho na tolik stejných dílů, kolik chceme mít housek. Každý tento díl pak znovu rozdělíme na tři nebo čtyři prameny, ze kterých upleteme (pokud možno) souměrné housky. Já jsem pletla ze tří pramenů, protože vztekat se nad pletením ze čtyř zvládám jen jednou do roka u vánoček.
Housky klademe na plech vyložený pečícím papírem a necháme je ještě čtvrt hodiny kynout. Zatím si zapneme troubu na 180°C a když je rozehřátá, tak housky potřeme žloutkem rozšlehaným s vodou a můžeme je třeba posypat hrubou mořskou solí. Pečeme je asi 20 minut.

Myslím, že se dost povedly - táta se sestrou je přikusovali ke kávě a čaji suché (máma s paštikou, ale ona je fakt šíleně na maso - dřív jsme jí místo bonboniéry dávali uherák), až jsem si říkala, co jsem to za hostitelku, když dávám návštěvě suché housky. Oni si je ale vážně vybrali dobrovolně z (podle mě dost lákavé) nabídky macarons / sladké tajné "něco" / domácí housky s francouzskou paštikou.