středa 8. července 2015

6. narozeniny (bez dortu, zato šťastná)


Můj blog má dneska šesté narozeniny. Je mi trochu smutno, že to tady flákám, neupekla jsem si žádný velkolepý dort a dokonce ani malý obyčejný cupcake. Přiznávám, že na to v poslední době prostě nemám sílu - a navíc, prodloužený víkend, který jsem každý rok mohla věnovat pečení k narozeninám, jsem strávila v práci. 
Nestěžuju si, naopak! Od posledních narozenin se můj život otočil vzhůru nohama a jak víte, z kanceláře jsem se přesunula do kuchyně. Což znamená, že 180 hodin měsíčně peču dorty, buchty, chleby, koláče a kdovícoještě, zavřená v místnosti bez denního světla. Jsem moc spokojená, do práce se těším a zřejmě jsem v těch pět ráno, kdy nasedám do tramvaje,jediná osoba, která se usmívá. Na druhou stranu přiznávám, že to je hodně náročné a že ve volnu se mi do kuchyně skutečně moc nechce (upřímně se mi spíš nechce mýt nádobí, ale pšššt). Když k tomu přičtu štěstí, že téměř každý můj volný den je venku krásně, vychází mi z toho výlety, opalovačky na terasách a poflakování po Náplavce. Navíc, když tu teď na poslední chvíli píšu tenhle článek, jsem už jednou nohou na dovolené.
Vím, že vás, moje čtenáře a fanoušky to asi netěší. A tak svému blogu k narozeninám přeju, abych si na něj našla víc času a aby nějaký luxusní dort dostal třeba za rok. Sobě přeju, abyste se na mě moc nezlobili a vám, abyste měli práci, kterou milujete. Je to totiž moc fajn.

Dvojbarevné macarons s bílou čokoládou a čerstvou jahodou

138 g mandlové mouky
125 g cukru moučka
105 g bílků
105 g cukru krupice
růžové gelové barvivo Wilton
---
200 g bílé čokolády
100 g smetany ke šlehání
---
čerstvé jahody

Postup:
Mandlovou mouku s moučkovým cukrem promixujeme ve foodprocessoru a prosejeme přes jemné síto.Troubu předehřejeme na 150°C. Dva plechy vyložíme pečícím papírem a pokud si nejsme jistí, že zvládneme dělat pravidelná kolečka, pod papír vložíme šablonu
Do mísy elektrického mixéru dáme bílky a cukr krupici. Nejprve šleháme na nízké otáčky, až se rozpustí cukr. Poté otáčky zvýšíme na střední a šleháme, až dosáhneme lesklé, ale stále ještě tekuté konzistence. Zvýšíme otáčky téměř na maximum a šleháme dál, až nám vznikne hodně pevný sníh. 
Přisypeme do něj mandlovo-cukrovou směs a mícháme a obracíme stěrkou, dokud nedosáhneme tekuté konzistence - takové, kdy po vyndání stěrky z mísy, vytvořená špička pomalu klesá zpět, až po ní není ani stopy. Trvá to dost dlouho, ale je třeba vytrvat, jinak macarons popraskají. 

Hmotu rozdělíme napůl a jednu část obarvíme.
Vezmeme tři cukrářské sáčky. Jeden z nich opatříme hladkou koncovkou. Do druhého a třetího sáčku dáme bílou a růžovou hmotu, ustřihneme konce a opatrně oba sáčky dáme do toho prvního, aby ustřižené konce byly vedle sebe v té hladké koncovce. Na plech nastříkáme pokud možno pravidelná kolečka. Každým plechem důrazně praštíme párkrát o stůl, abychom se zbavili vzduchových bublin a macarons měly hladký povrch. Opatrně vytáhneme papírovou šablonu zpod pečícího papíru. Necháme zaschnout, může to trvat i pár hodin, záleží na vlhkosti vzduchu. Pečeme 18 minut. Ihned je sundáme (i s pečícím papírem) z plechu, aby se zespodu ještě nedopékaly. Lehce vychladlé je odloupneme z papíru a před plněním je necháme vychladnout úplně. 
Na krém si přivedeme k varu smetanu a nadvakrát ji přelijeme přes čokoládu nalámanou na malé kousky. Minutku počkáme a rozmícháme dohladka. Povrch krému zakryjeme fólií, aby neokoral. Necháme vychladnout a poté vychladit přes noc v lednici. 
Macarons plníme menším množstvím krému a do jeho středu vmáčkneme kousek jahody. 
Podáváme za pár hodin po plnění, macarons se rozleží poměrně rychle.

pátek 3. července 2015

Charlotta - Výzva The Daring Bakers'


Červnovou Výzvu pro nás připravila Rebecca z blogu BakeNQuilt. Vyzvala nás, abychom připravili jeden z klasických dezertů - Charlottu. Chystala jsem se na ni už roky, naposledy vlastně nedávno, když pro čtenáře časopisu Gurmet vytvořila jednu přenádhernou Barbara z Cherries on Top. Už jsem vám říkala, že mě nikdy nepřestane překvapovat, jak moc je šikovná? Nemůžu říct "na svůj věk", protože je skvělá bez ohledu na něj, ale pokaždé, když obdivuju nový post na blogu, říkám si - to snad není možný, že ta holka teď odmaturovala?! Co jsem dělala já? Uměla jsem možná tak perník z pytlíku!
No, každopádně jsem se zařekla, že Charlottu upeču v termínu (což se povedlo) a napíšu na blog taky tak (což se nepovedlo).
Rebecca píše, že ta Charlotta, kterou si snad každý z nás vybaví, je Charlotte Royal a je to vlastně variace původní Charlotte Russe, kterou vynalezl francouzský kuchař a cukrář Marie-Antoine Carême v roce osmnátset-něco. 
Já jsem se pustila do receptu na Charlotte Royal podle Barbary. 


Upřímně musím říct, že vlastně nevím, jak chutnala, ani jak vypadala uvnitř. Jsem totiž zmatená jako lesní včela, nevím, co je kdy za den a jednou se mi povedlo vstát do práce ve volném dni. A tak došlo k tomu, že mi jednoho dne večer volá kamarád, co si objednal Ottolenghiho cheesecake k narozeninám pro ženu svých snů, že kde s tím sakra jsem. Dort jsem právě strčila do trouby. A v mrazáku se chladila Charlotta. Je teda jasný, jak to dopadlo, žejo?

Ingredience na 20 cm formu:
Cukrářské piškoty savoiardi
5 vajec; žloutky a bílky zvlášť
150 g cukru krupice
150 g hladké mouky
cukr moučka na posypání

Ovocná vrstva
200 g ovoce; čerstvého či mraženého (borůvky, maliny, rybíz, jahody)
2 žloutky
2 lžíce cukru krupice
1 plátek želatiny
40 g másla

Krém
450 ml smetany ke šlehání
3 žloutky
50 g cukru krupice
4 plátky želatiny

Čerstvé ovoce na ozdobu

Postup:
Začneme s piškoty.
Troubu si předehřejeme na 180°C a připravíme si dva plechy vyložené pečícím papírem a okruží 20 cm formy, které taky vyložíme pruhem papíru. 
Bílky šleháme do pěny, postupně za stálého šlehání přisypáváme cukr, až ušleháme pevný sníh. Krátce zašleháme žloutky. Nakonec stěrkou vmícháme prosátou mouku. 
Těstem naplníme cukrářský sáček a na plech nastříkáme dva kruhy o průměru 19 cm. Ze zbytku těsta vytvoříme piškoty dlouhé 10 cm - jejich boky se budou dotýkat a vytvoří tak souvislý pás, resp. 2 pásy, pokud nemáme nějakou mega širokou troubu. Povrch piškotů posypeme moučkovým cukrem, minutu počkáme, až se vstřebá a posypeme znovu. Vytvoří se tím krusta typická právě pro savoiardi. Pečeme 8 - 10 minut do světle zlatova. 
Ihned po upečení dáme pásy piškotů do okruží, pocukrovanou stranou ven. Necháme vychladnout. 
Plátek želatiny si namočíme do studené vody. Zatím povaříme ovoce, stáhneme z ohně a vmícháme vyždímanou želatinu. Rozmixujeme tyčovým mixérem. 
V míse prošleháme žloutky s cukrem a pomalu, za stálého míchání, k nim přiléváme ovocné pyré. Vše vrátíme do kastrolu a na mírném plameni přivedeme za stálého míchání pod bod varu. Směs trochu zhoustne. Necháme vychladnout do pokojové teploty a vmícháme změklé máslo. Přelijeme do kulaté formy o průměru 16 cm (já dala kulaté víčko s vyšším krajem vyložené potravinářskou fólií) a dáme zmrazit. 
Teď už zbývá jen krém. 
Želatinu namočíme do studené vody. 
Polovinu smetany přivedeme k varu, zatím v misce promícháme žloutky s cukrem. Pomalu, za stálého míchání k nim přiléváme horkou smetanu. Směs vrátíme do kastrolu a na velmi mírném plameni, za stálého míchání, zahříváme, až krém zhoustne. Sundáme z ohně a vmícháme vyždímanou želatinu. Necháme vychladnout na pokojovou teplotu a zlehka vmícháme druhou polovinu smetany, kterou jsme předtím ušlehali dotuha. 
Na servírovací tác (který se vejde do mrazáku), dáme kruh z piškotů i s formou a na dno položíme jeden piškotový kruh. Na něj rozetřeme polovinu krému, do středu posadíme ovocnou vrstvu. Na ni rozetřeme téměř všechen zbylý krém, zakryjeme druhým piškotovým kruhem a ten pomažeme zbytkem krému. Dort strčíme do mrazáku alespoň na 3 hodiny. 
Před podáváním necháme povolit 2 hodiny v lednici, sundáme okruží formy a vršek Charlotty ozdobíme čerstvým ovocem. 

Počítám, že to je dobrota, ale s jistotou říct nemůžu. Pěkný to ale je, žejo? Díky Rebecce za Výzvu a Barbaře za recept. 

úterý 9. června 2015

Focaccia - Výzva The Daring Bakers'

Měla bych tomu spíš začít říkat Výzva Opožděných pekařů. A taky přiznat, že tuhle focacciu jsem už ani dělat nechtěla, ale pak jsme si s kamarádkou dohodly oběd-piknik a vypadalo to, že bych měla něco upéct. No a dnešní počasí rozhodlo o tom, že to nakonec i sepíšu. 
Dubnovou Výzvu pro nás připravily Rachael a Sawsan. Vyzvaly nás, abychom upekli jakoukoliv focacciu, ať už podle jednoho ze čtyř daných receptů nebo podle nějakého jiného.
Vybrala jsem si Sawsanin recept na základní focacciu.

Ingredience na 8 (pokud jste fakt nenažraní) porcí:
385 g hladké mouky
6 g soli
5 g cukru krupice
7 g sušeného droždí
1 lžička sušeného česneku
1 lžička sušeného oregana
1 lžička sušeného tymiánu
1/2 lžičky sušené bazalky
Já jsem dala česnek a mix provensálských bylinek
špetka mletého pepře
1 lžíce olivového oleje
300 - 360 ml mléka
---
rajčata, olivy, rozmarýn, olivový olej

Postup:
Sawsan radí udělat z trochy vlažného mléka, droždí a cukru kvásek, nechat ho vzejít a pak zadělat těsto. Já neměla čas, drze jsem dala do mísy všechno najednou, nechala asi 10 minut hníst v robotu a tradááá - vyšlo to.
Těsto necháme kynout na teplém místě pod utěrkou až zdvojnásobí svůj objem.
Plech na pečení si pomažeme olejem a vyklopíme na něj vykynuté těsto. Rukama ho roztáhneme na 1,5 cm vysokou placku, vyšlo mi to tak tak na plech.
Prsty uděláme do placky spoustu důlků, bohatě ji potřeme olejem a navrch dáme rajčata, olivy a rozmarýn.
Můžeme samozřejmě zvolit jiné koření, zeleninu nebo třeba sýr.
Necháme ještě 10 - 15 minut kynout a pak pečeme na 230°C asi 15 minut, až focaccia zezlátne.
Já tradičně nestíhala a nechala focacciu na plechu kynout v lednici přes noc a pekla až ráno. Nevím, jestli to tomu pomohlo, nebo uškodilo, ale jíst se to dalo. Nejlíp samozřejmě zatepla.

Díky Sawsan a Rachael za výzvu, bylo to tak snadné, že se fakt stydím, že jsem s ní otálela až dosud.

neděle 3. května 2015

Karamely s mořskou solí


Možná vám to bude znít divně a budete se ze začátku trochu ofrňovat. Asi jako každej, kdo o slaném karamelu slyší poprvé. Ale pak to ochutnáte a zjistíte, že bez toho nedokážete žít. Nebo dokážete, ale bude to dost smutnej život.
Karamely jsem dělala už čtyřikrát, dvakrát (použila jsem kukuřičný sirup) vyšly spíš tvrdé, dvakrát (zlatý sirup) takové akorát. Ty měkké jsou lepší - trochu se lepí na zuby a já si vzpomněla na dětství a na karamely v modrých papírcích. A na sisinky.

Recept je převzatý od Davida Lebovitze. Tentokrát to nepůjde bez cukrářského teploměru.

Ingredience:
na 40 - 50 karamel
180 ml smetany ke šlehání
1/2 lžičky vanilkového extraktu
1/2 + 1/4 lžičky fleur de sel
160 g zlatého (prodává např. Marks & Spencer) nebo kukuřičného (prodávají třeba v Diana svět oříšků) nebo rýžového sirupu
200 g cukru krupice
30 + 30 g změklého másla

Postup:
Formu na biskupský chlebíček si vyložíme alobalem a potřeme slabou vrstvou oleje.
Ohřejeme smetanu s polovinou másla, vanilkovým extraktem a 1/2 lžičkou soli a přiklopíme, aby směs nevychladla.
Do kastrolu se silným dnem si dáme teploměr a na mírném ohni zahříváme cukr se sirupem, lehce mícháme. Jakmile se cukr rozpustí, už nemícháme, případně jenom kdyby se nám zdálo, že se někde něco připaluje.
Vaříme, dokud sirup nemá 155°C. Sundáme z plotny a vmícháme smetanovou směs. Rozmícháme dohladka.
Vrátíme kastrol zpátky na sporák a vaříme, dokud směs nemá 127°C. Opět stáhneme z ohně, vyndáme teploměr a vmícháme na kostičky nakrájené zbylé máslo. Rozmícháme dohladka a nalijeme do připravené formy.
Po deseti minutách posypeme 1/4 lžičkou soli.
Necháme zcela vychladnout a ostrým nožem krájíme na jednotlivé karamely.
Pokud nechceme, aby se k sobě lepily, musíme každou zabalit do celofánu, což je ta největší otrava. Každopádně jsou boží.


pátek 27. března 2015

Tarte Tatin - Výzva The Daring Bakers'


Březnovou Výzvu pro nás připravila Korena z blogu Korena in the Kitchen. Vyzvala nás, abychom upekli klasický francouzský dezert - koláč Tarte Tatin. Povinným úkolem bylo připravit si domácí těsto, náplň jsme mohli zkoušet různou. Já jsem se rozhodla pro jablečnou klasiku, protože - a sama tomu nedokážu uvěřit - tatin jsem ještě nedělala. Jak všichni víme, Výzvy jsem v poslední době solidně flákala, a proto jsem si tuhle chtěla konečně užít a ne jen odškrtnout. Nepřekvapí vás, že jsem se rozhodla pro recept od Pierra Hermé. 

Práci si rozložíme do dvou dnů a začneme těstem. Pierre používá "obrácené" listové, kdy se "vodánek" balí do máslového těsta, na rozdíl od klasiky, kde je to opačně. Nebojte se, i když to nevypadá, je to snadné. Vlastně pořád jenom něco dáváte na hodinu chladit.

Obrácené listové těsto
na cca 1kg těsta (na koláč budeme potřebovat tak 150 - 200 g, zbytek zamrazíme). 
Máslové těsto neboli Beurrage
375 g změklého másla
150 g hladké mouky
Vodánek neboli Détrempe
150 g vody
1/2 lžičky octa
15 g soli
350 g hladké mouky
110 g rozpuštěného másla

V robotu umícháme máslo s moukou, až utvoří kouli. Vyválíme z ní čtverec o tloušťce asi 2 cm. Zabalíme do fólie a necháme hodinu chladit. Já jsem pustila robot a šla si vedle do pokoje poslouchat hudbu, u které jsem se zasekla na nemožnou dobu. O tom, že by vznikla koule, kterou bych mohla vyválet, se nedalo mluvit. Spíš se to celé hodně našlehalo. Špachtlí jsem teda na kus potravinářské fólie rozetřela máslo do tvaru čtverce, asi 2 cm vysokého. Celé jsem to zabalila a dala chladit. 
Ingredience na vodánek rychle zpracujeme, jakmile těsto jakž takž drží, vyválíme z něj čtverec o tloušťce cca 2 cm. Zabalíme a dáme chladit.
Máslové těsto na pomoučněné ploše rozválíme tak, aby bylo asi dvakrát větší než čtverec vodánku.
Do středu máslového čtverce položíme diagonálně vodánkový čtverec a přeložíme přes něj rohy, jako bychom dělali obálku. Pečlivě ji uzavřeme.
Tenhle balíček rozválíme tak, aby vznikl obdélník - třikrát delší než široký. Zabalíme, chladíme.
Proces rozvalování a překládání zopakujeme a opět chladíme. Poslední překládání provedeme těsně před tím, než budeme s těstem pracovat.

Tarte Tatin
průměr 26 cm
1,5 kg jablek, nejlépe Granny Smith nebo jiných, který se při tepelné úpravě nerozpadnou
200 g cukru krupice + trocha na posypání těsta
130 g másla
150 g obráceného listového těsta

Jablka oloupeme, přepůlíme a zbavíme jádřinců. V kastrolu, nejlépe takovém, který může jít i do trouby, utavíme cukr na karamel. Přidáme na kousky pokrájené máslo a necháme ho rozpustit. Do kastrolu naskládáme jablka, vypouklou stranou dolů, jedno vedle druhého a dáme všechno péct na 165°C na 75 - 90 minut. Jablka za tu dobu změknou a pokud jsme zvolili ta správná, tak budou stále držet pohromadě. Necháme vychladnout v pokojové teplotě do druhého dne.
Pokud nemáte kastrol, který je vhodný do trouby, pak uvařte karamel v nějakém jiném a přelijte ho do dortové formy o průměru 26 cm vyložené pečícím papírem. Do karamelu vyskládejte jablka a dejte péct.
Vychlazené těsto naposledy přeložíme, ukrojíme z něj potřebnou porci a rozválíme ji na placku o průměru 26 cm. Tu dáme na plech vyložený pečícím papírem, propícháme ji vidličkou a dáme na hodinu chladit.
Troubu předehřejeme na 190°C, Těsto lehce posypeme cukrem a pečeme 10 minut. Potom přes těsto dáme mřížku a zatížíme ji dalším plechem, aby se těsto příliš nenafouklo. Pečeme dalších 20 minut, plech i mřížku sundáme a dopečeme ještě 10 minut.
Ihned po vyndání z trouby z těsta vykrojíme kruh o průměru 26 cm (nebo o průměru odpovídajícím kastrolu či formě, ve které máme jablka).
Kastrol / formu s jablky dáme na 10 minut do trouby rozehřát. Vyndáme a navrch posadíme upečený kruh těsta. Celé to přiklopíme servírovacím talířem a obrátíme hlavou, tedy těstem dolů. Vezmeme si na to chňapky a jsme opatrní, karamel je vážně horký. Tak abyste neříkali, že jsem vás nevarovala. 
Tarte Tatin servírujeme vlažný nebo v pokojové teplotě, buď jen tak nebo se šlehačkou či zmrzlinou.

Juch! Z téhle Výzvy mám opravdu radost. Za prvé jsem se (snad) konečně vrátila mezi Odvážné pekaře, za druhé si můžu odškrtnout další položku na svém nekonečném seznamu sladkostí k vyzkoušení a za třetí to byla velká dobrota. 

pátek 6. března 2015

Tarte Infiniment Café / Nesmírně kávový koláč


Řeknu vám, krátkej tejden je bezva. Do práce jen na dva dny, to je jako nic, a zbytek času máte jen pro sebe. Z čehož bohužel vůbec nevyplývá, že bych měla doma uklizeno, uvařeno, vypráno a zkoušela nové recepty, ale jen to, že pořád někde lítám a užívám si krásný počasí. Místo psaní blogu vysedávám na kávě, chodím na odpolední představení do kina nebo courám po trhu - jak tam je ve všední den dopoledne prázdno! 
Už je to moje flákání ale ostuda, takže dneska jsem šla do sebe a - po snídani ve francouzské kavárně, nákupu na Jiřáku a procházce po Vinohradech - konečně poslala podklady k daňovému přiznání. Místo uklízení se s vámi podělím o recept, ať ho máte na víkend a radši nebudu nikoho zvát na návštěvu. Tak!

Kávový koláč od Pierra Hermé mám v merku od chvíle, kdy jsem Pastries dostala. Apeluji na vás, použijte tu nejlepší kávu, jakou si můžete dovolit. Člověk si říká, že dohromady s tou bílou čokoládou je to fuk, ale opravdu není. Věřte mi, přesvědčila jsem se nedávno a tu hnusně přepraženou pachuť prostě nepřerazí nic.
Jo a neptejte se mě prosimvás, jestli můžete použít instatní, to ten koláč radši nedělejte.

Ingredience vystačí na 26 cm koláčovou formu:

Kávová šlehačka
3 plátky želatiny
500 g smetany ke šlehání
35 g mleté kávy
15 g cukru krupice

Den předem si připravíme kávovou šlehačku. Želatinu namočíme do studené vody a necháme nabobtnat. V kastrolu přivedeme k varu smetanu, vsypeme kávu, necháme 2 minuty louhovat a přecedíme přes jemný cedník. Pierre radí nenechat louhovat a rovnou cedit, ale pokud máte světle praženou jemnou kávu, tak to nestačí. Osladíme, přidáme vyždímanou želatinu a promícháme. Povrch vychladlého krému přetáhneme fólií a dáme vychladit do lednice.

Pâté Sucrée Beurrée (sladké máslové těsto)
150 g másla, změklého
95 g cukru moučka
30 g mandlové moučky (nebo jemně mletých mandlí)
velká špetka soli
1/4 vanilkového lusku
1 vejce (50 g)
250 g hladké mouky

V robotu ušleháme máslo s cukrem, přidáme mandle, sůl a dřeň z vanilkového lusku. Potom i vejce a mouku. Necháme míchat jen chvilku, hotovo je, jakmile těsto začne držet pohromadě. Z těsta odvážíme 350 g, zabalíme do fólie a necháme vychladit v lednici asi 4 hodiny. Zbylé těsto také zabalíme a strčíme ho do mrazáku na horší časy.
Vychlazené těsto rozválíme na pomoučněné ploše na placku o průměru asi 32 cm a vyložíme jí máslem vymazanou koláčovou formu. Necháme hodinu chladit.
Troubu předehřejeme na 170°C. Na těsto položíme kolečko z pečícího papíru a zatížíme ho suchými fazolemi (nebo pekařským závažím) a pečeme 20 minut. Potom sundáme papír s fazolemi a dopečeme dalších 5 minut. Necháme vychladnout a vyndáme z formy na servírovací tác.

Kávová ganache
195 g bílé čokolády
140 g smetany ke šlehání
15 g mleté kávy

Čokoládu nasekáme na kousky (nebo použijeme čokoládové pecky) a dáme do misky. Smetanu přivedeme k varu, vsypeme kávu, louhujeme, cedíme (postup jako u kávové šlehačky) a přelijeme ji natřikrát přes čokoládu. Pokaždé pořádně promícháme. Nakonec vymixujeme dohladka tyčovým mixérem.

Silná káva
150 g vody
50 g mleté kávy

Prostě připravíme kávu a přecedíme ji.

Kávový sirup
60 g vody
60 g cukru krupice
100 g silné kávy (viz předchozí ingredience)

V kastrolu přivedeme k varu vodu s cukrem, přidáme kávu, promícháme a necháme vychladnout.

Balíček cukrářských piškotů 
(nebo si upečte vlastní)

Kávová zrna v čokoládě
nebo i bez čokolády

Do předpečeného základu na koláč dáme polovinu kávové ganache. Na ni klademe - jeden vedle druhého - piškoty namočené v kávovém sirupu. Zalijeme druhou polovinou ganache. Necháme vychladit aspoň hodinu.
Zatím si ušleháme kávovou šlehačku, dáme ji do sáčku a nastříkáme na vychlazený koláč. Zdobíme kávovými zrny a podáváme co nejdříve.

Opět jsem naprosto nadšená z receptu od Pierra. Já vím, já vím, už je to trapný, ale to křupavý těsto, zvláštně "táhlá" ganache, měkký nasáklý piškot a nadýchaná, skoro nesladká šlehačka navrch. I ti, kteří se tvářili, že kávové věci moc nemusí, zírali, jaká je to dobrota. 

úterý 17. února 2015

Výzva nejodvážnějších pekařů


Co se děje, že se tu už od Vánoc nic neděje? Stal se můj blog dalším v řadě, který jen tak v tichosti skončí? 
Doufám, že ne, i když poslední dva měsíce jsem - jak jste si asi všimli - nenašla energii cokoliv napsat. Není to ovšem tak, že bych nepekla; naopak! Po devíti letech práce v kanceláři jsem přijala zatím nejšílenější výzvu ve svém životě - stala jsem se opravdickou cukrářkou na plný úvazek. Postrčili mě k tomu už loni na jaře Zuzi a Honza z Taste of Prague a příležitost mi (po mém dlouhém rozhodování) dali v Café Lounge a EMA Espresso Bar.
A tak mám rondon, vstávám ve 4:15 a celý den hnětu, rozvaluju, vykrajuju, peču, šlehám, plním a kdovíco ještě. A do práce i z práce chodím po dlouhé době zase spokojená. I když je to dřina, i když ten čas na budíku mě zřejmě nikdy nepřestane děsit a už navěky pro mě bude přirozenější v tuhle hodinu lézt do postele než z ní. Stejně se každé ráno udiveně přistihnu, jak sedím v noční tramvaji směr Újezd a šťastně se usmívám na svoje ožralé spolucestující jedoucí z klubů a barů.
Mám pocit, že počáteční šílenství a sedmdesátihodinové pracovní týdny jsou za mnou, střídáme se s kolegyní v režimu "krátkej-dlouhej" (miluju to) a já snad konečně upeču a vyfotím něco zajímavého pro vás, moje čtenáře. Protože - upřímně - nebýt tohohle blogu, asi bych pořád seděla za stolem v kanceláři, nenáviděla procesy, open space a svoji zbytečnou práci. A myslela bych si, že je to normální.


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...