Pot Pie - Výzva The Daring Bakers'

Nechtělo se mi. Ani trochu se mi nechtělo do říjnové výzvy. Na fotkách to nevypadalo vábně (a to volím mírná slova), sama pro sebe jsem to péct nechtěla a tak nějak jsem se bála, že když někoho pozvu na oběd, pomluví mě všude kolem. Nakonec jsem se na poslední chvíli objednala ke kamarádce, co sedí doma na nemocenské (a nemůže mi utéct od stolu, muhehe), a nahlásila jsem, že přijdu a uvařím jí oběd. Ať chce nebo nechce.
Říjnovou výzvu pro nás připravila Hannah z blogu Rise and Shine. Vyzvala nás, abychom upekli Savory Pot Pie, což je - řekněme - slaný koláč. Vrstva těsta, náplň - nějčastěji z masa, zeleniny a omáčky - a další vrstva těsta jako poklička. Peče se v nádobě, odtud jeho název. Měli jsme za úkol připravit jak těsto, tak náplň - tedy žádné kupované těsto vyválené na pečícím papíře.
Ze dvou receptů, které pro nás Hannah připravila, jsem vybrala Mediterranean Pizza Pot Pie, tedy středomořský koláč z pizza těsta. Protože se mi zdálo, že tři balíčky sušeného droždí na 200g mouky jsou příliš a taky jsem si špatně přečetla recept, postupovala jsem intuitivně a všechno dobře dopadlo. Předkládám tedy recept tak, jak jsem ho dělala já, originál najdete zde.

Ingredience:
21g čerstvého droždí
1 lžička cukru
180ml vlažné vody
1/2 lžičky soli
1 lžíce oleje
210g - 250g hladké mouky (s vyšším obsahem lepku je lepší)
---
45g másla
3 lžíce hladké mouky
240-260ml mléka
3 - 4 stroužky česneku
45g Parmezánu
sůl, pepř
---
300g orestovaného krůtího masa
1 malá cibule
2 rajčata
60g sýra Provolone
60g sýra Feta
velká hrst špenátových listů
4 srdíčka artyčoků (dala jsem nakládaná v oleji)
60g oliv Kalamata
1 - 2 lžičky oregana
sůl, pepř

Postup:
Droždí rozdrobíme do misky, smícháme s cukrem a rozmícháme ve vodě. Zakryjeme fólií a necháme vzejít kvásek.
Do větší mísy prosejeme 210g mouky se solí, přidáme olej a vzešlý kvásek. Promícháme vařečkou a v případě, že se těsto příliš lepí, přidáme další mouku. Těsto vyklopíme na vál, necháme 10 minut odpočinout a poté hněteme rukama, až máme hladký bochánek. Dáme ho do mísy vymazané olejem, zakryjeme fólií a necháme na teplém místě kynout asi 2 hodiny. V polovině času můžeme těsto přeložit.
Zatím si připravíme náplň. Maso nakrájíme na větší kostky, cibuli, rajčata zbavená semínek, špenát, artyčoky a olivy nadrobno, sýry nastrouháme. Přidáme oregano, osolíme a opepříme a pořádně promícháme.
Z másla a mouky připravíme jíšku - máslo rozpustíme v kastrolu, přisypeme mouku a mícháme, až jíška trochu zezlátne a začne bublat. Za stálého šlehání (metlička je nejlepší) přilijeme mléko a rozmícháme dohladka. Přidáme prolisovaný česnek a vaříme do zhoustnutí. Sundáme z ohně a vmícháme nastrouhaný parmezán. Osolíme, opepříme a promícháme s připravenou náplní.
Troubu předehřejeme na 220°C. Formu (25cm průměr, já měla hranatou cca 25x13) vymažeme máslem. Vykynuté těsto vyválíme na pomoučněné ploše tak, aby vystačilo na formu a ještě dost přesahovalo. Vyložíme jím formu, dáváme pozor, abychom v těstě nenadělali díry (případně je opravíme), a navrstvíme náplň. Přečnívající kraje těsta přehodíme přes náplň tak, aby byla zcela zakrytá a stlačíme kraje k sobě. Povrch těsta osolíme a posypeme oreganem.
Pečeme 30-35 minut, až povrch zezlátne. Necháme chvilku odpočinout a podáváme.

Pot Pie je jedno z těch jídel, které mnohem lépe chutnají, než vypadají. Počítám, že obyčejně se má jednat o jídlo z přebytků od oběda - obraná porce kuřete, zbytek dobrého sýra, pár opuštěných oliv nebo hrst špenátu, co zbyla v šuplíku - a ne nákladnou akci s dlouhým sháněním ingrediencí. Doporučuji se tedy receptu držet jen orientačně a naplnit svůj pot pie podle aktuálního stavu lednice. Pokud tedy obsahuje i něco víc než klasiku kečup-majonéza-hořčice.

Děkuji Haně za výzvu, moc mi chutnalo. A kamarádka? Nejen, že se nepokusila o útěk od stolu, ale ještě si přidala.

Plněné papriky po bulharsku

Přiznám se k něčemu strašnému. Neumím používat mlýnek na maso, který patří ke Kájovi a vlastně vůbec nevím, jaké maso bych na mletí měla koupit. Občas se osmělím a požádám o pomoc prodavačku v řeznictví, ale většinou si radši uvařím něco bez mletého. Že bych kupovala podivnou namletou hmotu, co mají v supermarketu, předpokládám nikoho ani nenapadlo.
Takže, když jsem dostala chuť na plněnou papriku, vzpomněla jsem si na bulharský recept, který mi loni dala kolegyně - papriky plněné míchanými vajíčky s balkánským sýrem. Zní to dost bizarně, ale je to vážně dobré a rychlé.

Ingredience na 3 porce:
3 vejce
1 střední cibule
máslo/olej
150g balkánského sýra
3 papriky
1 plechovka loupaných rajčat (krájené nebo vcelku, je to jedno)
sůl, pepř, bobkový list, nové koření, tymián/oregano, cukr

Postup:
Na kousku másla necháme zesklovatět 1/3 najemno nakrájené cibule a umícháme řídká míchaná vajíčka. Smícháme je s rozdrobeným sýrem a naplníme papriky.
Na dalším kousku másla restujeme zbytek cibule a koření. Přidáme rajčata a cca 3 dcl vody, ztlumíme oheň a do omáčky vložíme připravené papriky. Dusíme je asi 15 - 20 minut, aby se příliš nerozvařily. Hmota uvnitř je narozdíl od mletého masa už tepelně upravená a nemusíme papriky trápit nijak dlouho.
Hotové papriky vyndáme z omáčky a dáme stranou.
Z omáčky vyndáme nové koření, bobkový list a bylinky a rozmixujeme ji ponorným mixérem. Dochutíme solí, případně přisladíme.
Podáváme jen tak nebo s pečivem a můžeme si k tomu pustit třeba nějakou stylovou bulharskou hudbu.

Zapečená červená řepa

Poslední týden se snažím vyjíst lednici a mrazák, abych toho nemusela moc stěhovat. To znamená, že nic moc nekupuju a už dvakrát jsem večeřela meruňkové knedlíky. Taky jsem našla řepu. A tvaroh. A tenhle recept. Upravila jsem ho podle stavu zásob a i přes důkladné zjednodušení jsem si fakt pochutnala.

Ingredience:
2 středně velké řepy
1 vanička tvarohu
1 vejce
lžíce nasekaného rozmarýnu
sůl, pepř

Postup:
Řepy omyjeme a vaříme hodinu, až hodinu a půl; podle velikosti. Necháme lehce vychladnout, oloupeme, překrojíme napůl a vydlabeme vnitřek - vzniknou nám řepné misky.
Z toho, co jsme vydlabali můžeme udělat třeba salát nebo pomazánku.
Tvaroh smícháme s vejcem, rozmarýnem, solí a pepřem.
Vydlabané řepy naskládáme do pekáče a rozdělíme do nich tvarohovou směs. Pečeme na 200°C asi 20-30 minut, dokud tvaroh nezpevní a nezačne zlátnout.

Pražma v papilotě

Ve foťáku jsem našla pár fotek jídel ještě z léta. Teď, když skončilo už i léto babí, smutně vzpomínám na sobotní nákupy na Náplavce, lehounké šaty, žabky a letní pohodu. Líně jsem se procházela kolem Vltavy, pomalu si vybírala, co koupím a užívala si sluníčka. Teď moje nákupy vypadají trochu jinak. Nejenže trh se převlékl z mého oblíbeného letního na podzimní (což ještě ujde, v zimě budu mít smůlu úplně), ale v té kose se mi nikde procházet nechce a u řeky už vůbec ne. Prostě rychle nakoupím pár věcí a spěchám domů.
Komu se ošklivý podzim nelíbí, tak jako mně, může si zkusit trošku vzpomenout na léto s tímhle receptem. Ryba pečená v balíčku z pečícího papíru zůstane šťavnatá, chutě bylinek a dalších ingrediencí se krásně prolnou a po rozbalení vás omámí nádherná vůně (ale pozor na horkou páru).

Ingredience:
pražma (nebo jiná bělomasá ryba)
citrón
bazalka
sůl, pepř
olivový olej
(bílé víno)
pečící papír

Postup:
Vykuchanou rybu omyjeme, osušíme a zevnitř i zvenku osolíme a opepříme. Do břišní dutiny vložíme bazalku a několik plátků citrónu, další bazalku a citrón dáme navrch a přivážeme provázkem. Z pečicího papíru si vystřihneme obdélník, položíme na něj rybu, lehce ji pokapeme olivovým olejem a vínem (nemusí být) a zabalíme do úhledného balíčku. Ten buď převážeme provázkem, aby nám z něj neuniklo nic dobrého nebo alespoň pořádně zahneme rohy. Pečeme v troubě předehřáté na 180°C asi půl hodiny - záleží na velikosti ryby. Moje byla jen pro jednu osobu a tak ji stačilo necelých pětadvacet minut.

Grilovaný lilek plněný sušenými rajčaty s rajčatovou omáčkou

Už zase. Už zase se účastním soutěže, která se týká jídla. Už zase se soutěží o kurz v Prakulu. Kdo by odolal? Úkolem je zakoupit výrobek pořadatele, uvařit z něj jídlo a poslat jim fotku, na které bude kromě jídla vidět i obal toho výrobku. Recept nechtějí, což je podle mě dost škoda, protože tenhle se mi vážně povedl.

Ingredience na 2 porce:
1 plechovka loupaných rajčat
1 lilek
olivový olej
1 malá cibule
2 stroužky česneku
1 pálivá paprička (nemusí být)
sůl, pepř
hrst čerstvé bazalky
8 sušených rajčat naložených v oleji
2 lžíce řeckého jogurtu

Postup:
Lilek nakrájíme podélně na co nejtenčí plátky (budeme jich potřebovat osm), nejlépe ze středu, aby byly co největší, zbytek lilku pokrájíme na kostičky.
Na olivovém oleji orestujeme nadrobno nakrájenou cibuli, rozpláclé stroužky česneku, celou papričku a na kostičky nakrájený lilek. Když je lilek téměř hotový, vyndáme česnek a papričku a přidáme rajčata. Necháme vyprskat přebytečnou tekutinu a zatím si připravíme lilek.
Plátky lilku potřeme z obou stran olivovým olejem, osolíme a na grilovací pánvi (či ještě lépe na grilu) ugrilujeme doměkka (jak mi poradil Václav Frič z Prakulu, tak lilek jsem vůbec nenechala vypotit a byl výborný). Sušená rajčata nakrájíme na proužky a zabalíme je do lilkových plátků.
Zredukovanou omáčku osolíme a opepříme podle chuti, přidáme nasekanou bazalku a servírujeme s kopečkem jogurtu a samozřejmě s lilkovými závitky.


soutěžní fotka - držte mi palce



Pomazánka z červené řepy a pomazánka pažitková

Vždycky jsem měla ráda domácí pomazánky - už ve školce budapešťskou, pak šunkovou pěnu nebo dobrou rybičkovou (bez cibule, ale zato s nasekanými kousky kyselých okurek). Drahý dělá naprosto bezkonkurenční tvarohovou s ředkvičkami a řeřichou. Kam se hrabou kupované! Nejvíc mi vadí, jak jsou jakoby napěněné. Takže, když už peču domácí housky, nebudu si na ně přece mazat kdejakej blivajz. 

V neděli jsem dostala pečenou řepu (díky mami) a v květináči pomalu, ale jistě umírala pažitka. S tím je potřeba něco dělat. To "něco" jsou dvě děsně dobré pomazánky; světle zelená s výraznou svěží chutí a jedovatě fuchsiová (pro chlapy - fialová) a chutí naopak jemně nasládlou. Housky jsem tentokrát upekla obyčejné, jen s kmínem a solí. 

Ingredience na pomazánku z červené řepy:

2 balíčky žervé

1/2 pečené červené řepy

1 malá jarní cibule

1 lžička oleje z vlašských ořechů (nebo olivového)

sůl, pepř a citrónová šťáva podle chuti

Postup (je až trapně jednoduchý):

Všechny ingredience rozmixujeme ve foodprocessoru nebo pomocí tyčového mixéru. Nebo si uděláme pomazánku s hrubší strukturou - smícháme v misce žervé s jemně nasekanou cibulí a zlehka vmícháme červenou řepu nastrouhanou nahrubo a dochutíme. 

Ingredience na pažitkovou pomazánku:

2 baličky Lučiny

hrst nasekané pažitky

1 malá jarní cibule

1 lžička olivového oleje

sůl, pepř podle chuti

Postup (jednodušší to být opravdu nemůže):

Lučinu, pažitku a nadrobno nasekanou cibuli smícháme s olejem a dochutíme pepřem a solí. 

Nějaké další pomazánkové nápady?

Turkey Club

Turkey club jsem poprvé jedla u drahého a byla jsem nadšená, z jak obyčejných ingrediencí je a jak dobře chutná. Bohužel, je z toho děsně moc nádobí, tak jsme opakování pořád odkládali. No a jednou v neděli jsme měli k obědu pečené krůtí prso a kousek nám zbyl. Byla by škoda nevyužít příležitosti zadělat místo celé kuchyně jenom půlku.

Club sandwich, někdy také nazývaný clubhouse sandwich nebo "double-decker" se skládá ze tří vrstev opečeného toustového chleba a dvou vrstev nápně. Krájí na čtvrtiny a aby držel, tak se do něj zapichují párátka.
Tradiční verze obsahuje krůtí maso ve spodní vrstvě a slaninu, salát a rajče ve druhé vrstvě. Vedle "Turkey club" existují i další varianty - s kuřetem nebo roastbeefem, šunkou místo slaniny, vajíčkem a sýrem. Často se přidává také majonéza a hořčice.
zdroj: wikipedia

Ingredience na 2 porce:
4 tenké plátky z pečeného krůtího prsa
6 plátků amerického toustového chleba
4 plátky slaniny
rajče, ledový salát
majonéza

Postup:
Otoustujeme si chleba. Slaninu opečeme z obou stran. Skládáme: chleba, majonéza, maso, salát, rajče, slanina, chleba, majonéza, maso, salát, rajče, slanina, chleba (ano, dáváme do obou pater všechno - mňam!). Rozkrojíme na trojúhelníčky a propíchneme párátky.

Achjo, už se mi zase sbíhají sliny.

Těstoviny s cuketou, slaninou a sušenými rajčaty

Balení, stěhování, dovolená, vybalování. Hledání v krabicích. Chleba s něčim k večeři. Drhnutí kuchyně a vybalování nádobí. Je ho nějak moc. A pak, konečně, první jídlo uvařené v novém bytě. V naší (pronajmuté) krásné kuchyni. Není to žádná haute cuisine, ale konečně vaříme!

Ingredience:
2 porce těstovin
1 malá cuketa
6 plátků slaniny
4 sušená rajčata v oleji
1 stroužek česneku
2 lžíce oleje z naložených rajčat
kousek sýra Gran Moravia
2 lžičky hrubozrnné hořčice
sůl, pepř

Postup:
Dáme vařit vodu na těstoviny.
Slaninu nakrájíme na kostičky, cuketu a česnek na plátky a vše opečeme na oleji z naložených rajčat. Dochutíme pepřem a hořčicí. Nakonec přidáme pokrájená rajčata a už jen počkáme, až se nám uvaří těstoviny. Ty slijeme a promícháme s "omáčkou".
Podáváme s nastrouhaným sýrem a skleničkou bílého vína, nejlépe v romantickém prostředí polovybalených stěhovacích krabic.

Předevčírem v noci jsem vydrhla troubu. Už se nemůžu dočkat, až něco upeču.

Italské karbanátky s pečenými bramborami

Vypadá to, že asi opravdu budu praštěná. Jak jinak by se totiž dalo vysvětlit, že - i přes nedostatek volného času - jsem se přihlásila na testování receptů pro časopis Apetit. Ne úplně překvapivě jsem se přihlásila ve stejné době, jako do soutěže nakládaných hermelínů. Asi nějaké erupce na Slunci. Když tak nad tím přemýšlím, vlastně jsem se už dlouho nikam nepřihlásila. Možná zkusím Bohnice. Do těchto kulinářských legrací jsem drze zatáhla i drahého, který se naštěstí vůbec nebránil, ale ty Bohnice... Nevim, nevim... 

Stát se "testovacím čtenářem" bylo překvapivě jednoduché. Jen jsem poslala mail a za chvilku jsem měla tři recepty na výběr. Už nevím, jaké další tam byly, ale s drahým jsme zvolili Italské karbanátky. Pak jsem redaktorce napsala naše dojmy z vaření a fotku a bylo to. Drahý teď všude chodí s časopisem a chlubí se, že tam jsme (fotka 2x2 cm). Nebudu zastírat, že mě to těší. Jsme slavní, slavní, slavní!

Jídlo (doplněné o lehký salát) jsme vařili už asi před měsícem, ale recept zveřejňuju až teď, protože co já vím, jestli by nebyl průšvih, kdybych ho hodila do placu před vyjitím Apetitu.

Ingredience:
4 velké brambory
2 lžíce olivového oleje
šťáva z 1 citronu
sůl
---
50 g strouhanky
500 g mletého masa (mix hovězího a vepřového)
50 g parmezánu
2 lžíce petrželky
1 velký stroužek česneku
kůra z 1 citronu
sůl, pepř
---
mix trhaných listových salátů
třešňová rajčátka
nasucho opražené piniové oříšky
zálivka (olivový olej, citrónová štáva, sůl, pepř)

Postup:
Troubu zahřejeme na 200°C. Omyté brambory nakrájené na klínky promícháme s olejem a citronovou šťávou, osolíme, rozprostřeme je v jedné vrstvě na plech vyložený pečícím papírem a pečeme 35-45 minut dozlatova. V polovině pečení je obrátíme.
V míse smícháme strouhanku, maso, nastrouhaný parmezán, nasekanou petrželku, česnek utřený se solí a citronovou kůru. Podle chuti osolíme a opepříme.
Vytvarujeme čtyři ploché karbanátky, které smažíme na oleji z každé strany asi sedm minut. Podáváme s bramborami a malým salátem.

Použití citronové kůry a parmezánu se mi zdálo podivné, ale nakonec karbanátky velmi mile překvapily. Oproti "normálním" s nimi není žádná práce navíc a člověk aspoň ozvláštní svůj repertoár rychlých večeří.
A navíc - jsme slavní. Takže - podpisy na letišti...

Thajské kuřecí kari s krevetami

Po delší době - konečně naslano. Tentokrát jsem nevařila já, ale můj drahý. Bylo to fajn - ochutnám něco nového a nemusím mýt nádobí.

On: přišla bys v uterý na večeři?
Já: jasně, co budeš vařit?
On: kari
Já: nebude to náhodou pálit?
On: jen trošku
Já (nahlas): oukej
Já (v duchu): naštěstí je dole v baráku pizzerka

Co se týká ingrediencí, byla jsem jak Alenka v říši divů. Kokosové mléko, červená kari pasta, citrónová tráva, bambusové výhonky, rybí omáčka (jééžišmarjááá). V životě jsem nic z toho v kuchyni nepoužila. Když jsem to viděla, začala jsem v duchu přemýšlet, jakou pizzu si objednám. Nakonec bylo ale všechno jinak - večeře byla dokonalá. Tolik nových (a dobrých) chutí!

Ingredience:
jasmínová rýže
2 kuřecí prsa
1 lžíce olivového oleje
1,5 lžíce červené kari pasty
1 plechovka kokosového mléka
1 lžička rybí omáčky
šťáva z půlky limety
2 výhonky (nebo co to je) citrónové trávy
několik bambusových výhonků
hrst krevet
hrst cherry rajčátek
hrst koriandru


Postup:
Jak jsem tak vypozorovala, je dobré si všechny ingredience nakrájet a připravit k ruce, protože příprava je rychlá. Začne se tím, že se dá vařit rýže.
Kuřecí maso nakrájené na kousky zprudka osmažíme na oleji ve woku. Vyndáme ho a dáme stranou. Do woku dáme kari pastu a asi minutu ji necháme prohřát. Přidáme kokosové mléko, rybí omáčku, limetovou šťávu, podélně rozkrojenou citrónovu trávu a bambusové výhonky. Do woku vrátíme maso a přihodíme krevety. Vaříme, dokud není maso měkké (asi 5 minut), občas zamícháme. Nakonec vhodíme přepůlená cherry rajčata a koriandr. Před servírováním vyndáme citrónovou trávu.

Kari bylo jen lehce pikantní, kokosové mléko a rýže pálivost utlumily. Mňam - a to jsem si chtěla, já bláhová, dávat pizzu!

Penne s kousky telecího masa

Nedělní nicnedělání, počasí jak v dubnu (ač je březen), povaluju se s notebookem v posteli, jedním okem sleduju něco v telce. Píšu blog (recept na mille feuille), moc mi to nemyslí a tak projíždím cizí foodblogy. Samozřejmě z toho začínám slintat. V lednici nic moc a venku zrovna prší. Nastal čas na obědovečeři "co dům dal". Dům na mě teda dost kašle, ale lednice dala dost na tři porce.

Ingredience:
3 porce penne
asi 180g telecí kýty
2 jarní cibulky
pár oliv vyšťouraných ze dna skleničky
3 sušená rajčata v olivovém oleji
několik čerstvých cherry rajčátek
hrst piniových oříšků
kousek parmezánu
sůl, pepř

Postup:
Dáme vařit vodu na těstoviny, jak začne vřít, uvaříme je podle návodu na obalu. Zatím nakrájíme maso na proužky, osolíme a opepříme. Cibulku nakrájíme na kolečka, hodíme na pánvičku na pár kapek oleje(já jsem použila olej, ve kterém byly naložené olivy) a přidáme maso. Když je maso skoro měkké, stáhneme oheň na minimum, přihodíme pokrájená sušená rajčata, olivy a piniové oříšky a necháme chvilku prohřát. Nakonec přihodíme cherry rajčátka nakrájená na čtvrtky, promícháme a hned vypneme oheň. Podáváme s hoblinami parmezánu.

Sakra! Pavlovův reflex je tu zas. Začíná to vypadat na začarovaný kruh.

Brokolicový krém

Venku to vypadá, že zima už nikdy neskončí - což, jak doufám, není pravda - takže je potřeba se během čekání na jaro trošku ohřát nějakou dobrou polévkou. Optimistická brokolicově-zelená je to pravé pro někoho, kdo je skrznaskrz pesimista a začíná z toho mrazu venku uvažovat o... no... ještě nevím o čem.

Včera jsem bloumala po obchodě a vymýšlela a hned zase zavrhovala, co bude k večeři. Losos a pečené brambory? Ne, jsem líná tahat těžkou tašku. Pečené kuře? Ne, trvá to moc dlouho. Karbanátky? Ne, nechci nic smaženého. Prostě inspirace veškerá žádná. Mám totiž zamrzlej mozek. A pak jsem skoro zakopla o bedny plné krásných brokolic. Bezva! Cibuli, olej, koření, zakysanou smetanu a chleba doma mám. Jak se říká u nás doma: "polívka je grunt, ostatní je špunt."

Ingredience:
brokolice
olivový olej
cibule
kuřecí (nebo jiný) vývar
sůl, pepř, kmín
sýr Gran Moravia
zakysaná smetana
starší chleba

Postup:
Na olivovém oleji jsem nechala zesklovatět nadrobno nakrájenou cibuli, přidala jsem kmín a na menší kousky rozebranou a pokrájenou brokolici. Zalila jsem to celé vývarem (mám v mrazáku zásobu luxusního kuřecího), osolila, opepřila, přidala ještě trochu vody, přikryla pokličkou a zmírnila oheň. Vařila jsem do změknutí brokolice (myslím, že tak asi 10-15 minut). Sundala jsem hrnec z ohně a rozmixovala brokolici tyčovým mixérem. Ochutnala jsem, ještě jsem přisolila a strouhla jsem tam trošičku sýra Gran Moravia. Potom jsem zcela mimo postup šla na "jedno" (dvě dvojky bílého). Po návratu jsem na pánvičce opekla chlebové kostičky (peču nasucho, s omastkem mi nejedou), které jsem nasypala na polévku s kapkou zakysané smetany.

Dobrou chuť.

Spaghetti carbonara

Během nedělního nicnedělání jsem se rozhodla, že mám konečně dost času a energie, abych zkusila uplácat domácí listové těsto. Někdy mezi druhým a třetím překládáním těsta jsem dostala hlad a vzhledem k tomu, že v mojí lednici se přes den překvapivě neobjevilo nic nového a v televizi zrovna pobíhal kolem plotny kuchař Emanuel, byla volba jasná.

 Špagety, žloutky, parmazán, slanina. Mít doma Itálii je bezva - aspoň co se kuchyně týká...

Rozmarýnové kuře a jablečný koláč

Ráda vařím a trávit v kuchyni přípravou jídla půl dne mi nejen nevadí, ale spíš mě to teší. Někdy ale "není čas, ptát se kdo je kdo" a je třeba udělat něco rychlého. Nebo spíš něco, s čím není moc práce. Párky s hořčicí a chlebem NEJSOU teplá večeře, takže by to chtělo něco lepšího.
V pátek to u nás v kanceláři vypadalo jako po vymření (prej sněhová kalamita - kulový - lyžovat všichni jeli!), takže jsem to zabalila brzo a šla na nákupy. V plánu byly domácí burgry, ale neměli správné maso. Další nápad byly lasagne, ale rajčata teď nevypadají zrovna dobře. Co naopak vypadalo a hlavně vonělo výborně, byl rozmarýn v květináčku a kuřecí čtvrtky. Přikoupila jsem ještě brambory, cibuli, mrkev a česnek plus milión dalších věcí, v důsledku čehož jsem vláčela domů dvě nacpané tašky všehomožného.
Doma jsem si navlíkla svoji novou (vlastne svoji první) zástěru, kterou jsem dostala od Ježíška (čti mámy) a před kuřetem na rozmarýnu jsem uplácala koláč. Přebývaly mi totiž mleté ořechy od vánočního cukroví a navíc jsem od Vánoc nepekla. Ostuda.
Recept na základní těsto je třeba tady, namísto švestek s rumem a skořicí jsem na náplň použila jednu vaničku polotučného tvarohu (ten jsem osladila asi 2 lžícemi cukru), 3 středně velká jablka nakrájená na plátky a asi 80g mletých vlašských ořechů. Fotka není, jelikož jsem nějak neschopná správně vyvážit bílou na foťáku při focení pod umělým světlem. 
Mezitím, co se pekl koláč, jsem připravila kuře. Omyté čtvrtky jsem osolila, lehce opepřila a vložila do pekáče. Přihodila jsem na větší kusy nakrájenou mrkev, cibuli a několi stroužků česneku. Přidala jsem několik (hodně) kousků másla a tři větvičky rozmarýnu. Padla na to celá nebohá rostlinka v květináči, ale ono je to lepší, protože bych jí stejně neudržela naživu víc než týden - a to si ještě hodně věřím.
Do druhého pekáče jsem dala oloupané brambory nakrájené na čtvrtky, osolila, přidala máslo a ještě pár lístků rozmarýnu.
Vyndala jsem z trouby koláč, a konečně - poprvé od Vánoc - to u nás doma zase vonělo "jako doma".
Zvýšila jsem teplotu trouby na 220°C a šup tam s kuřetem. Pekla jsem asi 10 minut, pak jsem teplotu snížila na 160°C a pekla ještě dalších 45 minut. Během pečení jsem ho trošku podlila vodou.
Zatímco se kuře peklo, rozhodla jsem se, že bych jako chtěla jít ven na kafe. Takže jsem se nakrášlila a vyrazila. Nějak se nám to kafe ale protáhlo (Rulandské šedé od Mádla), takže domů na večeři jsme došli po půlnoci.
No co, nevadí, zapnula jsem troubu, strčila do ní kuře, přidala pekáč s bramborami a za dvacet minut jsem servírovala voňavou večeři.

Asi se nad sebou budu muset zamyslet, co se týká těch fotek. Ze dvou jídel mám jedny fotky a to ještě jenom za syrova.

Makrela a treska

Asi bych měla být vděčná za svoje spolubydlící. Ještě nikdy se totiž nestalo, aby se mě pokoušeli vystrnadit z bytu s tím, že budou mít dámskou návštěvu. Moje kamarádka takové štěstí nemá, takže se ve čtvrtek chudinka stala na pár hodin bezdomovkyní. Tak jsem jí aspon pozvala na večeři, aby nebyla moc smutná a nemusela se usadit na Hlaváku.
Jeden z mých šéfů byl na dovolené-rybolovu v Norsku a rozdával ryby. Vyfasovala jsem tašku makrel a tresek. Cestou z práce jsem v obchodě zakoupila tajemný balíček s nápisem "Bylinky na ryby", máslo a brambory. U metra jsme se srazily s kamarádkou, která má konexe mezi moravskými vinaři a donesla láhev Rýnského ryzlinku, pozdní sběr, ročník 2008 z Vinařství Cícha Blatnice. Ne, že bych rozuměla tomu, k čemu se jaké víno hodí, ale tohle víno bylo luxusní a usoudily jsme, že k makrele i tresce pasuje náramně.
Ryby jsem dostala očištěné a vykuchané, zbývalo je tedy jen upéct. Každou rybku jsem zabalila spolu s nasekanými bylinkami, kouskem másla a solí do alobalu.
Jako přílohu jsme měly brambory nakrájené na čtvrtky, ke kterým jsem do pekáčku přihodila i cibuli nakrájenou na klínky, několik stroužků česneku, 2 větvičky rozmarýnu a olivový olej. Teď, jak ten recept píšu, tak mě napadá, že jsem ty brambory vůbec neosolila. Ale co, já to nepoznala a každý si může dosolit.
Brambory jsem pekla v troubě spolu s rybami a přesný čas pečení nevím, prostě jsme popíjely, drbaly a občas jsem se mrkla do trouby a píchla do brambor. Celkem naše večeře strávila v troubě zhruba půl hodiny na 160°C.
Před večeří jsem ještě vyráběla rychlodezert - vanilkový pudink s piškotama a malinami - který se během večeře vychladil a byl prostě k sežrání (fotka se ale moc nepovedla, protože fotit jídlo, na které někdo čeká je pro mě stresující, takže jsem ho vyblejskla tak nějak narychlo).

A spolubydlící? Ten může jen závidět, protože dámská návštěva mu nakonec nedorazila...

Těstovinový salát

Dneska mám homeoffice, to znamená že nemusím k obědu jíst ani fast food ani nějakou Zdeňkovu noční můru. Můžu si uvařit, na co mám chuť.
Na těstoviny mívám chuť pořád, v lednici už pár dní čekají bazalka, piniové oříšky a parmezán. Rajčata jsou pořád ještě voňavá a šťavnatá a ze skříňky se vykutálela konzerva tuňáka. Zdá se mi, že je to tak zdravé, až mi to není podobné.
Recept je jednoduchý jak facka:
Vyrobila jsem pesto (velkou hrst bazalky jsem rozmixovala s malou hrstkou piniových oříšků, troškou parmezánu a olivovým olejem), dala jsem vařit celozrnné těstoviny. Čtyři cherry rajčata jsem nařízla, na pár vteřin hodila do horké vody, pak oloupala a nakrájela na čtvrtky. Promíchala jsem těstoviny, pesto, rajčata a tuňáka.
Není to bezva, pracovat z domu?

Těstoviny s rajčatovou omáčkou

Jak je venku hezky, nejsem schopná se přinutit jít nakupovat do obchodu. Je tam děsná zima, protože klimoška běží na plno a zimu já nerada. Nemám tím pádem doma nic k jídlu a na řadu přichází mrazák a zásoby, které jsem do něj schovala. Většinou totiž nedokážu vyrobit jednu nebo dvě porce jakéhokoliv jídla, nějak se mi to vždycky navaří a tak mám plný mrazák krabiček s jednou až dvěma porcemi různých jídel nebo polotovarů. V sobotu jsem měla jít s kamarádkou na kolo, tak jsem si chtěla udělat nějaký dobrý oběd, abych tu vyjížďku přežila. Mrazák (mimo jiné) nabízel: 4 loupaná rajčata ve vlastní šťávě, spoustu bazalky a cibuli. V lednici kromě klasické trojkombinace kečup-hořčice-majonéza ležel ještě jeden krásný modrý česnek a smetana.
Na pánvičce jsem na trošce oleje nechala zesklovatět cibuli nakrájenou najemno a dva stroužky česneku nakrajeného na plátky. Přidala jsem rozmačkaná rajčata a nechala vyprskat přebytečnou tekutinu. Přihodila jsem pár lístků bazalky a asi dvě lžíce smetany. Celé jsem to promíchala a řekla si, že tohle fotit nebudu, protože omáčka bohužel vypadala, jako že už jí někdo jednou měl. Omáčku jsem nalila na těstoviny, posypala parmezánem a řekla si, že takhle to zas tak nechutně nevypadá a vyfotila to.
Po obědě jsem se koukla z okna a usoudila, že ty černé mraky a vítr nejsou dobré pozadí pro vyjížďku na kole. S kamarádkou jsme se na tom shodly a vyrazily na výstavu "Terakotová armáda". 250 Kč se nám ale za repliku armády v Lucerně zdálo až dost, takže jsme skončily naproti v Kávovárně a daly si Kokosy na sněhu a Mexickou cherry colu. Mňam.
Sportovní výkon jsem přehodila na neděli a vyrazila na brusle. Slunce+24km+velké sluneční brýle=vypadám jak mýval a bolej mě nohy.

Topinky s roastbeefem

Nedoporučuju! Je z toho šíleně moc nádobí, nedá se to nazvat "teplá večeře", ale jinak je to mňamka... Opečené krajíčky chleba, hořčice, roastbeef, čedar, osmažená cibulka, zapečeno pod grilem, kdyby to přeci jen chtěl někdo zkoušet.

Tortilla s kuřecím masem

Minulý pátek opět ve stylu "běžím z jedné práce domů, prolítnu kuchyní, něco vdechnu a běžím do práce druhé".

Po těch letech, co pracuju v Barettě, mě představa, že zase budu večeřet pizzu, lehce děsí. Ještě míň se mi ale zamlouvá to, že když si před směnou za barem nedám nic, tak potom ve tři ráno sežeru cokoliv... Teda, ne cokoliv, ale utopence nebo nakladaný hermelín, protože v baru nic jiného k jídlu nemáme.

To znamená, že uprostřed běhu na trase kancelář - dům - bar, musím něco sníst. Tentokrát to byla tortilla s kuřecím masem, cherry rajčátky, zakysanou smetanou s česnekem a ledovým salátem. Mňam... Problém bohužel nastal už v začátku, když jsem do kysané smetany prolisovala 3 obrovitánské stroužky česneku. Zapomněla jsem, že není umělohmotný - čti čínský - takže to byla vážně síla. Sníst tuhle bombu za syrova a jít se o vůni česneku podělit s hosty v baru jsem zavrhla rovnou a obalila v tom kousky kuřete a orestovala je na pánvi.

Nakonec to bylo dobré, bylo to i pěkné, ale kolik orbitek jsem do sebe nacpala v pátek v noci...