Zobrazují se příspěvky se štítkemčeská klasika. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemčeská klasika. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 29. září 2014

Kolache / Koláče - Výzva The Daring Bakers'


Zářijovou Výzvu pro nás připravila Lucie z blogu Chez Lucie. Cože? Jo, čtete správně, tento měsíc jsem Odvážné pekaře vyzvala já. Úkolem bylo upéct jeden ze tří druhů koláčů - moravský, chodský nebo pražský. Celý měsíc jsem byla natěšená, až uvidím, jak se s koláči každý popasuje a jsem pyšná. Pyšná na všechny Odvážné pekaře, kteří se kromě koláčů museli vypořádat i s mojí špatnou angličtinou. Díky všem, kteří se zúčastnili a zkusili upéct alespoň jeden koláč, věřím, že vám chutnaly. Děkuji Ruth a Shelley, že jsem si mohla zkusit zase něco nového. Bylo to super.

Celou Výzvu (v AJ) najdete zde - postupně přidám recepty v Češtině.

A jak to vypadá, když pekaři z celého světa pečou "naše" koláče?

Většina zvolila moravské. Někdo klasické, někdo z důvodu alergií bezvaječné nebo plněné kokosovým jogurtem - velká exotika, co?
Makey-Cakey
Meredith
Inma Miranda
 
Sandielee
 
Ginger-Z
 
Kiley
 
kiwicook
 
Luli
 
Asha
 
Sunita

Shelley


BakingGems
 
Dini
 
Liz W.
 
Carrie
 
Misa
 
Rachel
 
Barbara
 
Lorraine
 
Alsoadie
 
Pražský koláč možná nevypadá chic, ale kdo ochutnal, ten ví, jaká je to lahůdka. Jsem ráda, že spousta Odvážných pekařů se nenechala odradit vzhledem a šla do něj.
  
Marcellina
 
Raduse73
 

Sandielee
 

Julie

Meg
 
kacaba
 
Tessa
 
Rachael
 
Aileen
 
Kristýna
 
PrerrnaMirchi
 
Cecile
 
Susan
Chodské koláče jsou pastva pro oko. Moc se mi líbí, jak si každý se zdobením vyhrál - vidím, že mám co dohánět. 
 
Iffnaa
 
Flammkuchenfiend
 
Hannah G.
Kranjica
 
Lelush
 
Terezie
 
Sirius
 
Paráda, co říkáte? Být hostitelem Výzvy je docela dřína, ale pro mě rozhodně velká čest. Každý den jsem číhala na fóru, jestli už někdo něco upekl a těšila (a těším) se z každého jednoho koláče.

středa 27. srpna 2014

Velká sýrová nakládačka - Kapr na kmíně

 
Už si ani nepamatuju, kde jsem prvně narazila na zmínku o soutěži v nakládání hermelínu - Velké sýrové nakládačce - a ani jak mě napadlo se přihlásit. Jak můj první naložený sýr skončil, si můžete přečíst tady a jaké to bylo následující roky pak tady, tady a tady. Letos jsem nestíhala ještě víc než obyčejně a tak jsem se nepřihlásila. Bylo mi to moc líto, hlavně když jsem viděla fotky - každý rok se mi hermelíny líbí víc a víc.
Holky organizátorky na mě naštěstí nezanevřely a když jsem nemohla přijít, poslaly mi na rozveselení svou hermelínovou kuchařku Velká sýrová nakládačka. Kromě toho, že mám velkou sýrovou radost a moc jim to přeju - Nakládačka je jedna z mých nejmilejších akcí - jsem strašně nadšená, protože mám konečně recept na nejlepší hermelín, který jsem kdy ochutnala. Kuba a Honza, jeho autoři, jsou úspěšní nakladači a každý rok je jejich výtvor na některém z předních míst. Zkuste si tedy naložit jejich Kapra na kmíně nebo si pořiďte kuchařku a inspirujte se u dalších nakladačů nebo originálních receptů autorek Káči a Ivy.



Ingredience:
4 vyzrálé hermelíny
1 větší cibule
1  svazek kopru
1/4 kostky másla
6 stroužků česneku
1 lžička kmínu
špetka chilli
mletý pepř
4 feferonky
slunečnicový olej

Postup:
Hermelíny necháme změknout v pokojové teplotě a odřízneme jim vršek. Vnitřky spodních částí vydlabeme a hmotu dáme do misky. Smícháme ji s jemně pokrájenou cibulí, polovinou kopru nasekaného nadrobno, máslem, prolisovaným česnekem, kmínem, chilli a pepřem.
Směs důkladně promícháme a naplníme jí hermelíny. Přiklopíme odkrojenými vršky.
Hermelíny vložíme do sklenice, prokládáme je snítkami kopru a ještě trochou kmínu. Přidáme feferonky a zalijeme olejem tak, aby bylo všechno ponořené.
Necháme 3 dny v lednici a pak ještě asi dva dny mimo ni.
Podáváme v pokojové teplotě s čerstvým chlebem


A jaký nakládaný hermelín je váš oblíbený?

středa 14. května 2014

Pražský koláč


Každá pořádná kuchařka a cukrářka by měla znát svůj díl regionální kuchyně. Protože, jak všichni vědí, my v Praze si odjakživa děsně žijem, jsou to samozřejmě samý nóbl věci jako šneci a tak. Nebo fejková kopie klasického Tarte Tropézienne, kam místo žloutkového vanilkového krému dáme puding. Je to hrůza, ale pro mě je tenhle koláč kdovíproč symbolem utěšujícího dětského jídla. Nadýchané kynuté těsto plněné nehorázným množstvím tučného krému a navrch skořicová drobenka. Kdo chce, zamění za slovo žmolenka - kdesi jsem se dočetla, že to je ten správny výraz u nás v Čechách. Když je mi někdy smutno, koupím si kousek v cukrárně a hned je líp. Vůbec nejlíp ale je, když si koláč upečete doma - slibuju, že nebude ani trochu suchý a že víc než jeden kousek zřejmě nesníte.

Recept je převzatý z kuchařky Kouzlo kuchyně Čech a Moravy od Romana Vaňka.

Ingredience na 2 obrovské koláče nebo 16 "malých"
500g hladké mouky
250g majonézy
60g cukru krupice
1 vejce
30g čerstvého droždí
150ml vlažného mléka
6g soli
---
100g polohrubé mouky
100g másla
100g cukru krupice
1 lžička mleté skořice
---
1 vejce (na potření)
---
1l mléka
200g cukru krupice
1 vanilkový cukr (nejlépe lžíce domácího nebo 2 lžičky vanilkového extraktu)
150g vanilkového pudingového prášku
250g másla
150ml smetany ke šlehání

Postup:
Do velké mísy dáme prosátou mouku a uděláme důlek. Do něj nadrobíme droždí, lžičku cukru a trochu mléka, promícháme a posypeme vrstvou mouky. Mísu zakryjeme utěrkou a necháme v teple asi 15 minut vzejít kvásek.
Do mísy přidáme ostatní ingredience (sůl je nejlepší rozpustit v mléce) a vypracujeme těsto. V robotu s hnětacím hákem to trvá asi 10 minut, ručně déle. Vznikne nám vláčné, docela řídké těsto, které se bude odlepovat od stěn mísy. Opět ho zakryjeme utěrkou nebo fólií a necháme v teple kynout asi hodinu.
Vykynuté těsto rozdělíme na poloviny (nebo na 16 dílů) a vytvarujeme bochánky. Každý dáme na plech vyložený pečícím papírem a rukama je roztáhneme tak, aby vznikla placka o průměru asi 20 cm a výšce 2 - 3 cm. Necháme ještě 30 minut kynout na plechu.
Zatím si připravíme drobenku - to snad umíme, ale kdyby ne, tak prostě rukama promneme vychlazené máslo s moukou, cukrem a skořicí, až vznikne drobenka. Moje máma ji dělá tak, že máslo rozpustí v kastrolu a pak do něj vmíchá mouku a cukr a vidličkou to načechrá. Je to mnohem jednodušší a nezaděláte si ruce.
Troubu předehřejeme na 160°C.
Povrch koláčů potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme pořádnou dávkou drobenky.
Pečeme 20 minut, malým koláčům by mělo stačit 15. Necháme vychladnout na mřížce.
Mezitím připravíme krém.
Do čtvrtiny mléka nasypeme puding a důkladně ho rozmícháme.
Zbylé mléko s cukrem a vanilkou přivedeme k varu, přilijeme mléko s pudingem a za stálého a důkladné míchání vaříme asi 3 minuty.
Puding přelijeme do mísy robotu a za stálého míchání (K-metla bude nejlepší) necháme vychladnout.
Do vychladlého krému dáme máslo pokojové teploty pokrájené na kostičky a rozmícháme dohladka.
Nakonec zlehka vmícháme dotuha ušlehanou šlehačku.
Vychladlé koláče podélně rozřízneme a spodní části pomažeme krémem. Přiklopíme druhou půlkou a krájíme každý na 8 (nebo radši více, ať nefuníte jako já) dílů.


A co vy? Znáte pražský koláč? A těšíte se na opravdický Tarte Tropézienne podle Pierra Hermé, který chystám?

pondělí 28. dubna 2014

Mazanec - Výzva The Daring Bakers'

 
Dubnovou Výzvu pro nás připravila Wolf z blogu Wolf's den. Vyzvala nás, abychom upekli tradiční velikonoční bochník, ať už podle receptů, které nám poskytla nebo podle našeho výběru.
Okamžitě jsem věděla, že chci péct italskou Colomba Pasquale. Jako vhodná příležitost se jevil velikonoční výlet s přáteli; aspoň se nenacpu kynutým pečivem sama a ještě mi budou vděční. Začala jsem teda převychovávat svůj žitný kvas na pšeničný - jako tenkrát na Vánoce jsem ho nosila v kabelce spolu s lahví horké vody a pytlíkem mouky. V práci jsem ho nenápadně uchovávala na routeru (a nikomu neříkejte, že málem přetekl a že to byl router opravdicky důležitý). Jenže jsem to nějak špatně spočítala a den před odjezdem jsem zjistila, že hnětení a pečení vychází na dobu, kdy jsem v práci a myslím, že to už by bylo na kolegy (a na mě taky) moc.
A tak jsem nakonec pekla mazanec, podle receptu od Sandtnerové, který jsem ještě nezkoušela. Hledám totiž recept na takový, jaký dělala naše babička. Trochu hutný a dost vlhký, že ani máslo ani marmeládu nepotřebujete, s jakoby vláknitou střídkou. Bohužel, recept ani babičku už nemáme a tak mám ročně dva pokusy - těsto je stejné jako vánočkové.
 
Ingredience na 1 dost velký mazanec:
375g polohrubé mouky
špetka soli
50g cukru krupice
3 žloutky
115g rozpuštěného másla
220 - 250ml vlažného mléka
25g čerstvého droždí
50 - 100g rozinek namočených do rumu (já ráda hodně, tak jsem dala 100g)
100 - 150 g celých mandlí
kůra z jednoho citrónu
 
Postup:
Do menší misky rozdrobíme droždí, posypeme lžičkou cukru a rozmícháme na kaši. Přidíme trochu vlažného mléka, promícháme a lehce poprášíme moukou. Necháme na teplém místě vzejít kvásek, trvá to tak 10 - 15 minut.
Zatím ve velké míse promícháme mouku, sůl, cukr a žloutky. Přidáme máslo a opět promícháme. Přilijeme mléko a vzešlý kvásek, promícháme a přidáme rozinky i s rumem, kůru a polovinu mandlí nasekaných nahrubo. Pokud je těsto příliš tuhé, přilijeme ještě kapku mléka.
Těsto hněteme v robotu asi 10 minut, ručně ještě o trochu déle. Musí se odlepovat od stěn mísy a být krásně hladké a sametové.
Mísu zakryjeme utěrkou a dáme kynout na teplejší místo asi na 2 - 3 hodiny; v polovine času můžeme těsto přeložit.
Vykynuté těsto vyklopíme na slabě pomoučněnou pracovní plochu a vytvarujeme bochánek. Dáme na plech vyložený pečícím papírem kynout ještě na půl hodiny, zatím rozpálíme troubu na nejvyšší možný stupeň. Já na 250°C.
Vykynutý mazanec potřeme bílkem (já dala ceké vejce, bílky jsem potřebovala na macarons) a ozdobíme celými mandlemi. Shodly jsme se se sestrou, že celé mandle jsou základ, protože plátky mandlí vypadají lacině a není to zdaleka taková dobrota.
Mazanec dáme do rozpálené trouby, po čtvrt hodině snížíme teplotu na 180°C a pečeme ještě asi 35 minut. Pokud povrch mazance hnědně příliš rychle, zakryjeme ho alobalem. Vyzkoušíme špejlí, jestli máme upečeno.
Necháme vychladnout a před podáváním dohlédneme, aby nám spolucestující z autobusu neklekl celou svou vahou na tašku, ve které mazanec vezeme do Telče.
 
Děkuji Wolf za výzvu, byla fajn a je zajímavé vidět tradiční velikonoční pečivo z jiných zemí. I když jsem se nedokopala k té zatrolené holubici, aspoň jsem našla recept, který se vlastně dost blíží tomu babiččinu.

neděle 15. prosince 2013

Ořechové pracky


Vánoční cukroví. Pokud jste žena a navrch pracujete v ženském kolektivu, určitě to znáte. V prosinci je třeba se trumfovat s kolegyněmi, která z vás má nejvíc druhů. Určitě takovou "dokonalou hospodyni" znáte taky - peče jich třicet. Nevadí, že není dobré, že většinu dá v půlce ledna do mrazáku, v červenci se to snaží udat a koncem listopadu všechno nenápadně hází do koše. Nikdy, ani kdybyste se zbláznily, nikdy ji nepředeženete. Dotáhnete se na třicet druhů a ta mrcha se vytasí s nějakou nepečenou hrůzou z rozdrobených piškotů. Moje máma se jednu dobu nechala do týhle trapný soutěže vtáhnout - po večerech hňácala těsto a po nocích vykrajovala, pekla a slepovala - než jsme ji přemluvili, že i deset druhů je dost.
Já jsem postupem času došla do stavu, že cukroví nepeču. Strašlivě mě to nebaví, všechno to chutná skoro stejně a na slepičí soutěže mě neužije. 
Loni jsem ale udělala malou výjimku. Já i rodiče jsme se před Vánoci stěhovali a poslední, na co jsme měli v bytech plných krabic náladu, bylo pečení. Koupila jsem trochu cukroví v cukrárně, máma taky a byl klid. Jen mi přišlo trochu líto, že táta nebude mít svoje nejoblíbenější - ořechové pracky. Tak jsem se hecla, roztopila starou šílenou plynovou troubu a upekla poloviční dávku.

Ingredience:
210g hladké mouky
130g másla
130g cukru moučka
130g mletých vlašských ořechů
2 žloutky
1 lžička skořice

Postup:
Vůbec nejjednodušší je, dát všechny ingredience do robotu a zapnout ho. Když těsto drží pohromadě, uděláme z něj bochánek, zabalíme ho do fólie a necháme alespoň hodinu, ale klidně přes noc, v lednici.
To je praktická verze. Romantická je ta, kdy si vzpomenu, jak máma nasypala mouku, cukr, ořechy a skořici na dřevěný vál, v hromádce udělala důlek a do něj klepla žloutky. Navrch dala máslo nakrájené na kousky a pak, od krajů, těsto začala rukama zpracovávat. A nakonec se rozčilovala, protože jsme ho chodili do lednice ujídat.
Tak si vyberte, která verze se vám líbí.
Z vychlazeného těsta odlupujeme malé kousky a pečlivě je natlačíme do formiček. Pečeme v předehřáté troubě (odhaduji 190-200°C) asi tak 6-8 minut. Hotové, ještě vlažné pracky obalujeme ve vanilkovém cukru.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...