Višňový džem s marcipánem

Tentokrát jenom v krátkosti. Uvažovala jsem, jestli mám recept vůbec zveřejňovat, ale protože blog jsem ze začátku založila více méně jako svojí soukromou sbírku receptů, o které nechci přijít, tak jsem se rozhodla ho sem dát. Recept je od Martiny z blogu Dulce de Leche a je opravdu skvělý. Kombinace višní a marcipánu je prostě dokonalá a to říkám i přes to, že po vypeckování višní budeme muset malovat a během vaření jsem musela vytírat. Jo a taky jsem si opařila ruku. 

Ingredience:
1kg vypeckovaných višní
500-750g cukru krupice
100g marcipánu
šťáva a kůra ze 2 citrónů
pár kapek mandlové esence (neměla jsem, ale i bez ní je to fakt pecka)

Postup:
Višně vaříme spolu s citrónovou šťávou a kůrou asi 25 minut, aby pustily šťávu. Přisypeme cukr, necháme ho rozpustit a přidáme marcipán. Vaříme a mícháme, dokud se marcipán nerozpustí a džem nezačne houstnout. Teď je ta pravá chvíle na přidání mandlové esence. Nakonec džem přendáme do horkých suchých sklenic, ihned zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru. Po vychladnutí otočíme zpět a máme hotovo.

... a taky jsem se chtěla pochlubit tématickou manikúrou

Meruňková marmeláda

Strom plný meruněk před barákem+den dovolené+nějaká podivná hyperaktivita, která mě v poslední době ovládla=půldenní marmeládový maraton.

Odjakživa mám odpor k domácím třešňovým kompotům, jablečným moštům, dýňovým kompotům a la ananas, černo-červeno-rybízovo-jostovo-třešňové zavařenině a podobným příšernostem, které vyráběl můj děda, a v poslední době vyrábí i můj táta, z výpěstků zahrádky kolem naší chaty. Pravděpodobně to je proto, že třešňové kompoty vypadaly jako kdyby někdo naložil oči do lihu (nebo v čem jsou naložené ty orgány a embrya), jablečné mošty vždycky začaly kvasit, dýňový kompot a la ananas je lahůdka, které by odolal i Jirka Babica a ten "džem" je plný zrníček, protože "přeci se s tim nebudeme to...".

Můj marmeládový pokus začal asi před třemi týdny s rybízem. Rozhodla jsem se, že já se "se s tim teda rozhodně budu to... pasírovat" a že si prostě vyrobím marmeládu dobrou (rybíz nakonec pasíroval můj spolubydlící, protože mi došly síly). Předsevzetí znělo - bez gelfixu, ale pro jistotu jsem si jeden sáček koupila. Samozřejmě jsem vyměkla a necelou polovinu jsem tam nasypala. Na chuť je to docela dobrý, ale ta konzistence - vypadá to jako marmeláda z obchodu a to jsem teda fakt nechtěla.

Ve středu jsem měla dovolenou a tak nastal čas pro pokus druhý - meruňkový. Otrhala jsem meruňky ze stromu naší slečny domácí (s jejím dovolením, nejsem žádnej pytlák) a začalo peklo! Po celé kuchyni byly meruňky v různém stadiu (celé, půlené bez pecek, nakrájené, rozvařené, připálené, ...), některé byly i u mě ve vlasech a vůbec všude.

Po několika hodinách se mi je podařilo přeprat a nacpat do sklenic. Tentokrát jsem vytrvala a gelfix nepoužila. Marmelády jsou luxusní - některé s muškátovým oříškem a některé se zázvorem. Jen doufám, že jsem dodržela všechny postupy a nezačnou za měsíc plesnivět a nezařadím se tím do firmy Dvořák otec & syn - příšerné marmelády s.r.o.