Těstoviny s cuketou, slaninou a sušenými rajčaty

Balení, stěhování, dovolená, vybalování. Hledání v krabicích. Chleba s něčim k večeři. Drhnutí kuchyně a vybalování nádobí. Je ho nějak moc. A pak, konečně, první jídlo uvařené v novém bytě. V naší (pronajmuté) krásné kuchyni. Není to žádná haute cuisine, ale konečně vaříme!

Ingredience:
2 porce těstovin
1 malá cuketa
6 plátků slaniny
4 sušená rajčata v oleji
1 stroužek česneku
2 lžíce oleje z naložených rajčat
kousek sýra Gran Moravia
2 lžičky hrubozrnné hořčice
sůl, pepř

Postup:
Dáme vařit vodu na těstoviny.
Slaninu nakrájíme na kostičky, cuketu a česnek na plátky a vše opečeme na oleji z naložených rajčat. Dochutíme pepřem a hořčicí. Nakonec přidáme pokrájená rajčata a už jen počkáme, až se nám uvaří těstoviny. Ty slijeme a promícháme s "omáčkou".
Podáváme s nastrouhaným sýrem a skleničkou bílého vína, nejlépe v romantickém prostředí polovybalených stěhovacích krabic.

Předevčírem v noci jsem vydrhla troubu. Už se nemůžu dočkat, až něco upeču.

Žampiony Portobello

Ve středu jsem byla objednaná k zubnímu hygienistovi. Jmenuje se Marcel a vyžívá se v mučení. Asi. Jak jinak by se dalo vysvětlit, že jsem posledně strávila na jeho křesle víc než hodinu a propotila tričko? V očekávání toho nejhoršího jsem se ráno nervózně probudila o hodinu dřív. Využila jsem toho a konečně se mi povedlo jít na farmářský trh hned ráno. V rozevlátých šatech a s košíkem. Připadala jsem si francouzsky a zapomněla na zuby. A ulovila jsem dva obrovské žampiony Portobello.

Portobello je zvláštní otevřená forma krémového žampionu, přezdívaná též „Žampionový steak“. Je velmi chutný, zejména ve všech smažených formách.
Zdroj: České houby a.s.

Co se týká receptu, tak jsem lehce mimo, protože v souboji o roli šéfkuchaře zvítězil drahý a ze mě se stala pomocná ukrajinská síla. Od dřezu se špinavým nádobím jsem si všimla, že žampionům odřezal nožky a oloupal klobouky. Houby pokapal olivovým olejem a opepřil. Pak jsem byla na chvilku vtažena do děje, protože jako přílohu jsme zvolili jednoduché parmezánové risotto. Rozmrazila jsem asi 1/2 litru kuřecího vývaru, nakrájela nadrobno půlku malé cibule, kterou jsem nechala zesklovatět na kousku másla. Nasypala jsem do pánve 100g rýže arborio, promíchala a přilila asi decku bílého vína. Když se tekutina vyvařila, přilila jsem naběračku horkého vývaru. Stále jsem míchala. Pak mě vystřídal drahý a 18 minut míchal a doléval vývar. Risotto nesolím, protože vývar je slaný dost.
Vedle na pánvi se zatím na másle opékaly žampiony - asi tak 8 minut z každé strany (je fakt, že máslo asi nebyla dobrá volba, protože se nám trošku přepalovalo, příště bych žampiony pekla v troubě pod grilem). Do hotového risotta jsem nasypala hrst parmezánu, nechala chvilku stát (kdybych měla tak velkou pokličku, tak bych ho přikryla), promíchala a šli jsme jíst. Teda, nejdřív jsem to samozřejmě vyfotila.

Žampiony Portobello se dají jíst i s lehce bolavou pusou (Marcel se tentokrát krotil). Jsou výborné, mají pevnou strukturu a jemnou chuť. Dovedu si je představit i obalované nebo v bezmasé verzi burgru.

Chocolate chips cookies (podruhé)

Asi je to trauma ze skautských táborů v dětství a nebo jsem prostě rozmazlená Pražačka, ale nesnáším spaní ve stanu. Nepřipadá mi to jako bezva dovolená. Nevyspím se. Všechno mě bolí. Nepovažuju za vtipný, když na mě v botě číhá brouk. Nehledě na to, že stanová plachta není zeď (ač si mnozí zjevně myslí, že ano). Když k tomu všemu utrpení přičtu ještě věčně smradlavé toi-toiky, studenou sprchu a bláto, je snad jasné, že takhle si ideální víkend rozhodně nepředstavuju.
Jednou za čas (čti jednou za 5-7 let) se to dá přežít. Po návratu je ale nutné si říct "home, sweet home" a něco domácího si upéct. Energie po dvakrát třech hodinách spánku člověku zrovna moc nepřebývá, takže něco rychlého a z ingrediencí, které jsou doma.

Recept je převzatý z Paris Pastry a jako u všech amerických receptů upravený v oblasti cukru. Směrem dolů, samozřejmě.

Ingredience na 15 velkých sušenek:
150g hladké mouky
1/4 lžičky jedlé sody
115g změklého másla
150g třtinového cukru
špetka soli
1 lžička vanilkového extraktu
1 velké vejce
100g čokoládových čoček (prodává např. Marks&Spencer nebo Robertson)

Postup:
Troubu zapneme na 180°C. Dva plechy vyložíme pečícím papírem.
Do mísy prosejeme mouku se sodou a dáme stranou. V jiné míse utřeme máslo s cukrem a solí (dobře to jde ve foodprocessoru). Přidáme vanilku a pečlivě vmícháme vejce. Po částech zapracujeme mouku (tu už spíš ručně). Vznikne nám velmi mastné těsto, nebo spíš taková "patlavá" hmota. Opatrně do ní vmícháme čokoládové čočky.
Pomocí dvou lžic / kleštiček na zmrzlinu / rukou klademe na plechy "bobky" o velikosti ping-pongového míčku. Necháme jim dostatek prostoru kolem, protože se roztečou do průměru cca 8-10cm.
Pečeme dozlatova 10-12minut.

Musím konstatovat, že se začínám blížit chuti skvělých sušenek z Marks&Spencer. Ještě kousek a je to doma.

Kávový dort - narozeninový

Další dort v nekonečné (jupí) řadě narozeninových dortů byl pro moji ségru. Nejlepší je, že na dotaz "jaký?" odpověděla "jakýkoliv". To se to pak experimentuje. Vzpomněla jsem si, že jsem někde viděla recept na velmi kávový dort a že bych ho mohla zkusit. Doufám, že mi odpustí, že ho dostala s týdenním zpožděním. Všechno nejlepší!
Po přesvědčení sebe sama, že na sklerózu mám ještě času dost, jsem si vzpomněla, že dort jsem viděla u The Pioneer Woman - Ree Drumond. Je to (podle mých, zkušeností nepodložených, představ) typická Američanka z ranče. Manželovi říká Marlboro Man, mají čtyři děti (které ona učí doma), nějaká zvířata, pozemky a kdovícoještě. Nechápu, jak k tomu všemu zvládá psát ještě blog. Buď kecá a někdo jí pomáhá nebo něco bere. Zdá se, že má jen jednu vadu "na kráse" - cukr. V receptech ho používá tak třikrát víc, než je třeba. To mi ale nevadí, cukr uberu, americké jednotky převedu a jdu na to!
Dort jsem se rozhodla péct v sobotu. Oblíkla jsem si letní tričíčko, obula žabky a do kabelky vzala téměř rozbitý deštník (co kdyby náhodou). Nakoupila jsem do papírové tašky a vyšla ven. Lilo jako z konve. Vyndala jsem deštník a zjistila, že slovo "téměř" v popisu rozbitosti jsem měla vynechat. No nic, to nějak přeběhnu. Před vchodem do domu se vrchní část rozmočené tašky utrhla a rozbilo se vajíčko. Z nově vybetonovaného zápraží nešlo moc dobře umýt. Až se bude domácí ptát, co to tam je za flek, budu si hrát na lidumila a řeknu, že to bylo schválně, aby jí to zápraží líp drželo. Karlův most hadr. Zalezla jsem do postele a nenacházela energii pro přesun do kuchyně. Po dvou hodinách přepínání televize, čtení časopisů a povalování jsem se překonala a mimo pečení dortu jsem ještě uklidila, vyprala, uvařila guláš a donesla ho drahému do práce. Neumím být normální - buď dělám všechno nebo nic.

Ingredience na formu o průměru 20cm:
280g hladké mouky
200g cukru krupice
špetka soli
240g másla
3 lžíce instatní kávy (+200ml horké vody)
120ml podmáslí
2 vejce
1 lžička sody
2 lžičky vanilkového extraktu
---
180g změklého másla
6 lžic cukru moučka (nebo více - podle chuti)
2 lžíce instatní kávy (ano, ty krystalky - ne uvařenou kávu)
špetka soli
4 lžíce smetany ke šlehání
---
čokoládová kávová zrna na ozdobu

Postup:
Troubu předehřejeme na 180°C.Dno rozkládací dortové formy vyložíme pečícím papírem a pak celou formu vymažeme máslem.
V míse smícháme mouku, cukr a sůl.
Do kastrůlku dáme na mírný oheň rozpustit máslo a zatím si připravíme kávu. Vlijeme ji do rozpuštěného másla a necháme přejít varem.
V další míse pořádně promícháme podmáslí, vajíčka, sodu a vanilku.
Máslovo-kávovou směs nalijeme do mouky s cukrem a lehce promícháme. Nejde o to, zamíchat směs dokonale, ale o to, aby máslo trochu zchladlo a aby se vaječná směs, kterou přidáme později, nezdrcla.
Přidáme podmáslí & spol. a pořádně promícháme. Konzistence je velmi tekutá.
Vlijeme těsto do připravené formy a pečeme asi 45 minut. Vyzkoušíme špejlí, jestli je upečeno, případně pečeme déle.
Korpus necháme úplně vychladnout, zkrojíme vyboulený a popraskaný vršek (ochutnáme, jestli je to dobré... hmm... je) a jednou prokrojíme.
Připravíme si máslový krém. Všechny ingredience vymícháme do hladkého krému. Částí namažeme spodní plát korpusu, přiklopíme vrchní částí a pomažeme vršek i boky dortu. Ozdobíme čokoládovými kávovými zrny.

Tenhle dort je určený zejména pro velké milovníky kávy - její chuť v dortu opravdu převažuje.

Jogurtový dort s ovocem

Skromnost stranou - jsem prostě nejlepší. Konečně totiž došlo k tomu, že si u mě někdo objednal narozeninový dort. Dokonce dva dorty. A navíc za ně zaplatil víc, než jen cenu ingrediencí. Jsem na sebe tak hrdá! Nikdy bych neřekla, že tohle vypustím z pusy, ale prostě to tak je.

Recept na "hlavní" narozeninový dort jsem už zveřejňovala; přeci jenom si netroufám dělat na zakázku dort, který nemám vyzkoušený. Byl to čokoládový korpus s karamelovou náplní a čokoládovou polevou, ozdobený kakaovými macarons.

Druhý dort jsem chtěla udělat nějaký lehčí, letní a tak nějak "jakože zdravý". Inspiraci jsem našla u Šárky. Akorát se mi zdálo, že by se třeba někdo mohl cítit ošizený, kdyby dort neměl korpus. Protože jsem ale děvče zaměstnané a vyrábět po večerech dva dorty není činnost časově nenáročná, trošku jsem to ošidila a udělala korpus jen ze sušenek.

Ingredience na formu o průměru 30cm:
300g ovesných sušenek (Marks& Spencer)
100g másla
---
1kg řeckého bílého jogurtu (koupila jsem kbelík v Intersparu)
10 plátků želatiny
2-3 lžíce medu
250ml mléka
---
ovoce na ozdobu

Postup:
Troubu si rozehřejeme na 200°C, dno rozkládací dortové formy vyložíme pečícím papírem.
Sušenky rozmixujeme ve foodprocessoru, přidáme na kostky nakrájené máslo a ještě trochu promixujeme, až se hmota začne spojovat. Namačkáme jí na dno připravené formy, buď rukama nebo lžící. Dáme péct asi na 10 minut - korpus lehce zezlátne. Dáme ho vychladnout.
Mezitím si namočíme želatinu do studené vody.
Ohřejeme mléko s medem, sundáme ze sporáku a přidáme vymačkanou želatinu. Necháme trochu zchladnout a vmícháme do jogurtu. Vymícháme dohladka a polovinu nalijeme na předpečený korpus. Posypeme půlkou ovoce a zalijeme zbytkem krému. Vršek dortu ozdobíme ovocem.

Dort necháme zatuhnout v lednici alespoň čtyři hodiny. Servírujeme vychlazený. Před podáváním objedeme okraje dortu nožem, aby se odlepil a opatrně sundáme boky formy.

Trochu mě mrzí, že nevím, jak chutnal - asi ho budu muset zopakovat.

Čokoládový dort - narozeninový

Když má někdo z rodiny nebo přátel narozeniny (nebo nastane situace, kdy je vhodné někoho obdarovat) a já netuším, po čem jeho srdce touží, volím cestu nejjednodušší - prostě se zeptám. Tím bohužel odpadne ten moment překvapení, který se u dárku jaksi očekává. Když si kamarádka "objednala" k narozeninám čokoládový dort, byla jsem ráda (čokoládové já peču nejradši), ale zároveň jsem hned vymýšlela, jak tomu dodat tu špetku překvápka.
Chtěla jsem vyzkoušet nějaký nový korpus a pro inspiraci jsem šla do své oblíbené kuchařky Zpátky domů. Krém, který autorka použila se mi ale nelíbil, rozhodla jsem se tedy recept trochu pozměnit. Představila jsem si plnou chuť čokoládového korpusu v kombinaci s náplní z mléčného karamelu. Mňam! Chtělo by to nějakou svěží polevu - a v tom mě to napadlo. Poleva bude bílá, šlehačková a dort se bude na první pohled tvářit jako "bílej". Abych to vysvětlila - lidi se podle mého pozorování dělí na ty, kteří mají rádi dorty černé (čokoládové) a bílé (se světlým korpusem). Představila jsem si výraz ve tváři kamarádky, až dort dostane. Radost, že dostala dort. Zklamání, že není "černej". Připadala jsem si náramně mazaně, když jsem tmavý dort mazala bílým krémem tak, aby nikde nekoukal ani kousek tmavého korpusu.

Ingredience:
(na formu o průměru 20cm)
1 zavřená plechovka slazeného kondenzovaného mléka (Salko) nebo karamelizovane kondenzovane mléko (Salko karamel)
---
330g změklého másla (+ kousek na vymazání formy)
300g třtinového cukru (nebo 180g obyčejného cukru krupice)
3 velká vejce
150g kvalitní hořké čokolády (vyzkoušela jsem 72% od Marks&Spencer)
300g polohrubé mouky
1 vrchovatá lžička jedlé sody
3,5 dcl horké vody
---
1 kelímek smetany ke šlehání
125g krémového sýra (Philadelphia, Buko)
cukr moučka podle chuti

Postup:
(doporučuji rozvrhnout do dvou dnů)
První den vaříme zavřenu plechovku Salka v hrnci s vodou 2,5 hodiny. Dáváme pozor, aby byla plechovka ponořená a voda se nevyvařila. O výbuch předpokládám nestojí nikdo. Necháme vychladnout. V případě, že používáme Salko karamel, tak nevaříme a můžeme rovnou použít.
Zatímco se Salko vaří, uděláme si krátkou přípravu. Nachystáme si otevírací dortovou formu - vyložíme dno pečícím papírem a celou formu vymažeme pečlivě máslem. Troubu zapneme na 180°C. Dáme vařit vodu. Čokoládu nalámanou na kousky dáme rozpustit do vodní lázně.
Utřeme máslo s cukrem do krému. Dobře to jde ve foodprocessoru (zejména, když je člověk lajdák jako já a nikdy nevyndá máslo z lednice včas). Zapracujeme vejce - pěkně jedno po druhém - a pořádně promícháme. Vmícháme rozpuštěnou čokoládu.
Mouku promícháme s jedlou sodou a přidáváme jí, střídavě s horkou vodou, do těsta. Výsledná konzistence je hodně tekutá, toho se ale nelekneme a pokračujeme.
Těsto přelijeme do formy a dáme péct na 15 minut. Potom stáhneme troubu na 160°C a pečeme ještě asi půl hodiny 45 minut.
Autorka receptu píše, že test se špejlí nebude fungovat, protože korpus je z kategorie "mokrých", já jsem ale napoprvé špejli použila, vyšla téměř suchá a všechno bylo oukej. Při repríze dortu jsem se spolehla na vyzkoušený čas, špejli nechala ležet a po prokrojení jsem zjistila, že je střed syrový (ano, dopekla jsem to v alobalu). Příště se tedy špejle budu radši držet.
Korpus necháme trochu vychladnout, vyndáme ho z formy a necháme odpočinout přes noc pod čistou utěrkou.
Vychladlý dort vodorovně prokrojíme (odvážní mohou dvakrát) a namažeme vrstvou zkaramelizovaného Salka. Sestavíme zpět a dáme pořádně vychladit.

Ušleháme šlehačku a přidáme do ní krémový sýr. Můžeme podle chuti osladit moučkovým cukrem. Krémem namažeme vršek i boky dortu a uhladíme. Dáváme pozor, aby nikde nekoukal ani kousek čokoládového korpusu.
Hotový dort dáme alespoň na hodinu do lednice a pak můžeme jít příjemně překvapovat milovníky "černých" dortů. Anebo nepříjemně milovníky "bílých".

Když je potřeba, aby dort vydržel déle, než vydrží šlehačková poleva, můžeme použít polevu čokoládovou a z celkem jednoduchého dortu vykouzlit nóbl kousek.

Panna Cotta

Jelikož a protože moje lenost stále trvá, v kuchyni se spíš jen mihnu, než bych tam trávila celý den (což jindy není úplně neobvyklé). Bohužel, mlsná mě honí pořád a s tím je třeba něco dělat (utéct tomu nemůžu, věřte, že jsem to zkoušela). Vzhledem ke krásnému letnímu počasí minulých dní se nabízelo "uvařit" nějakou zmrzlinu. Jenže - zkuste v půlce léta sehnat formičky na nanuky. Je to stejné, jako s plavkama - už je pozdě (nojo, vždyť je to jasný - teď se kupujou lyže, čepice a rukavice. Na nanuky a plavky bude čas tak v únoru. Že já hloupá si to nezapamatuju). Smetanu mají naštěstí celoročně, takže přichází náhradní plán - panna cotta.

Panna cotta (v překladu svařená smetana) je dezert pocházející ze severní Itálie, z regionu Piemonte. Vznikne svařením smetany s cukrem, přidáním želatiny a vychlazením a podává se např. s ovocem, karamelem nebo čokoládou. V původním receptu se místo želatiny používaly vařené rybí kosti (blééé - pozn. aut.). V současné době se smetana často ochucuje vanilkou.
zdroj: wikipedia

Základní recept (ingredience na 4 porce):
3 lžičky práškové želatiny
500ml smetany ke šlehání (31% tuku)
3 lžíce cukru krupice
vanilkový lusk

Postup:
Připravíme si čtyři kalíšky, každý o objemu 125ml a pečlivě je vymažeme olejem. Želatinu namočíme do třech lžic studené vody. V kastrůlku svaříme smetanu s cukrem a dření z vanilkového lusku (ten tam přihodíme taky, později ho ale vyndáme). Kastrůlek sundáme ze sporáku, přidáme do něj nabobtnanou želatinu a pořádně rozmícháme. Směs vlijeme do kalíšků a necháme alespoň šest hodin (lépe přes noc) vychladit.
Před podáváním okraje panna cotty "objedeme" špičkou nože a pro snadnější vyklopení můžeme ještě namočit na pár vteřin do horké vody (pozor, ať si vodu nenalijete do kalíšku - ano, hádáte správně, ja jí tam nalila).

Třesoucí se panna cottu vyklopíme na talíře a podáváme třeba s borůvkovou (jahodovou, malinovou) omáčkou, s čokoládovou polevou nebo s karamelem - záleží, co přebývá v lednici. Teda, chtěla jsem říct, že záleží, na co máte chuť.

Vyzkoušela jsem i další verze a vypadá to, že fantazii se meze nekladou.

Růžová panna cotta s jahodovou čepicí

Rozmixujeme 250g jahod a vzniklé pyré propasírujeme přes jemný cedník do kastrolu. Osladíme podle chuti (doporučuji spíš méně) a necháme trochu zredukovat. Sundáme ze sporáku a necháme chvilku stát. Mezitím si namočíme 2 lžíce želatiny, kterou pak nabobtnalou pečlivé vmícháme do jahodového pyré. Rozdělíme ho do čtyř 150ml kalíšků vymazaných olejem a dáme do lednice zatuhnout.
Po ztuhnutí jahod dále postupujeme podle základního receptu - jen vanilku vyměníme za lžičku růžové vody a přidáme kapku červeného potravinářského barviva.

Kávová panna cotta

Postupujeme opět podle základního receptu - jen vanilku tentokrát vystřídá lžička kávového extraktu  a panák mandlového likéru Amaretto. Vychlazené bábovičky poléváme kávovým sirupem. Ten připravíme ze 180ml silné kávy a 60g cukru krupice. Oslazenou kávu vaříme, dokud nezmenší svůj objem a trošku nezhoustne. Vychladíme a nalijeme na panna cottu. Pro dovršení kávového dýchánku můžeme podávat s ledovým řeckým frappé.

Řecké frappé

Osvěžující kávový nápoj může v horkých dnech přijít vhod i bez panna cotty. Na jednu sklenici nám stačí 2 lžičky instantní kávy, cukr podle chuti, deci studené vody a několik kostek ledu. Kávu, cukr a vodu napěníme pomocí ponorného mixéru. Podáváme s ledem, případně s mlékem.