Guinness & Whiskey Cupcakes

Vždycky je důvod slavit a když nemáme žádný svátek u nás, půjčíme si nějaký třeba v Irsku. Včera byl Den svatého Patrika a tak to na oslavu chtělo něco irského a zeleného. Co třeba pivo Guinness, irská whiskey a navrch ještě trocha irského likéru? Zní vám to jako dost opilecký nápad? Dejte si k němu ještě irskou kávu; když už, tak už.

Recept je převzatý ze Smitten Kitchen

Ingredience na 12 cupcakes:
125ml piva typu stout, např. Guinness
118g másla
40g holandského kakaa
110g hladké mouky
100g polohrubé mouky
250 - 275g cukru krupice
3/4 lžičky jedlé sody
špetka soli
1 velké vejce
100g zakysané smetany
---
110g hořké čokolády, max. 60% kakaa
80ml smetany ke šlehání
15g změklého másla
1 lžička (až jedna lžíce) irské whiskey
---
60g změklého másla
150g cukru moučka
2-3 lžíce irish cream likéru (např. Baileys, Carolans)
---
zelené cukrové zdobení (nebo v nouzi pistáciové ořechy)

Postup:
Formu na muffiny si vyložíme papírovými košíčky, troubu předehřejeme na 180°C.
Pivo a máslo dáme do kastrolu, přivedeme k varu, sundáme z ohně a vmícháme kakao. Necháme lehce vychladnout.
V míse promícháme mouky, cukr, sodu a sůl.
V jiné míse prošleháme vejce se zakysanou smetanou. Do této směsi přidáme pivo-máslo-kakaovou směs a promícháme.
Pomocí gumové stěrky důkladně vmícháme moučnou směs.
Těsto rozdělíme do připravené formy a pečeme 20 - 25 minut.
Necháme zcela vychladnout na mřížce.
Zatím připravíme čokoládovou náplň.
Do misky dáme nalámanou čokoládu. Smetanu přivedeme k varu a přelijeme ji přes čokoládu. Necháme minutu stát a vymícháme dohladka. Přidáme máslo a rozmícháme. Přidáme whiskey a necháme v pokojové teplotě, až ganache vychladne.
Středy všech cupcakes trochu vydlabeme. Dobře to jde menším nožem, případně speciálním vykrajovátkem na díry do cupcakes (fakt si to někdo koupí?). Drobky, které nám zbudou. můžeme sníst. Vzniklou dutinu každého cupcake naplníme čokoládovou ganache.
Nakonec připravíme krém.
Máslo šleháme na vysoké otáčky, až zbělá. Postupně přisypáváme cukr a stále šleháme na vysoké otáčky, získáme tak nadýchaný krém. Nakonec zašleháme likér. Pokud by byl krém moc řídký, přidáme další cukr.
Cupcakes ozdobíme pomocí cukrářského sáčku s oblíbenou špičkou. Posypeme zeleným cukrovým zdobením nebo pistáciemi.

Setkání foodblogerů a sousvide vaření

Když mi přišla pozvánka na druhé setkání foodblogerů v Chef Parade, tak jsem zas tak moc neváhala. První akce se moc povedla, vaření i společnost jsem si fakt užila, tak proč nejít znovu. Jak se termín blížil, ukázalo se, že kromě toho, že se potkám se spoustou lidí, které znám i neznám, můžu i vyhrát sousvide, tedy přístroj na vaření ve vakuu.
Kdo mě čte trochu pravidelně, ten ví, že vařit moc neumím, spíš peču. Nijak zvlášť jsem tím pádem po výhře netoužila - na rozdíl od ostatních členů našeho týmu z minula. Po mailu jsme se dohadovali, jestli se nám zase podaří sestavit vítězný tým a jak se o vyhraný sousvide popereme budeme střídat.
Jednu únorovou sobotu jsme se tedy sešli v Chef Parade v Holešovicích, kde nás přivítala ambasadorka druhého setkání Markéta z blogu Kitchenette, šéfkuchař Petr Heneš a David Zeman z ForCook. Po úvodním představení metody sousvide jsme se rozdělili do týmů - drze jsme nečekali na nějaké rozpočítávání a šli do osvědčené sestavy. Tedy: Markéta z Meg v kuchyni, Honza ze Sweet Little Something a já, plus Klára ze Zápisky Kačky Žvýkačky a Terezie z Potěšení z jídla, větší z jeho přípravy.

Terezie a já dřeme, Markéta a Honza se flákaj'. Klára se nerada fotí.

Oproti minule jsme tentokrát nevařili z tajných ingrediencí, ale dostali recepty a vyzkoušeli si tak vepřovou panenku s polentou a rajčatovo-liškovou omáčkou, lososa s cuketou a máslovou omáčkou a hrušku s vinnou redukcí a mascarpone. Vše samozřejmě metodou sousvide.

Zase to vypadá, že pracuju, i když jsem spíš dost pila víno. Fotky lžou.

Byla jsem trochu zklamaná, těšila jsem se na kreativní vaření, ale musím uznat, že výsledná jídla byla výborná a užili jsme si spoustu legrace. Hlavně losos s máslovou omáčkou byl super.

Vepřová panenka, rajčatovo-lišková omáčka, polenta, demi-glace

Losos, cuketa, máslová omáčka

Uzdu fantazii jsme nakonec mohli popustit při soutěži - tentokrát o nejlépe naservírovanou hrušku. Každý z týmu měl trochu jinou představu, ale shodli jsme se na ozdobách z karamelu, které od nás některé týmy čile okopírovaly, což nás těší. Terezie motala karamelové spirály, Honza zkoušel klec z karamelu a Markéta karamelové vlasy.

Klec z kramelu, verze 1.0

Dobrá nálada při práci s karamelem.

Já se zabejčila a trvala na tom, že budeme děsně in, když hrušku naservírujeme netradičně a moderně. Inspirována mým současným vzorem Antoniem Bachourem jsem část týmu přesvědčila a zbytek ignorovala (nezlobte se), hrušku jsme rozkrájeli a její plátky vrstvili a prokládali mascarpone s vanilkou a pláty karamelu.

 

Moderní plejting, ne?

Držím to jak prase kost, vím.

Nebylo to tak hezké, jak jsem si představovala, ale bylo to neotřelé a neobsahovalo to nejedlé komponenty. Budu jedovatá, ale nechci se pokoušet pitvat celou hrušku i s jádřincem a šťopkou pomocí dezertní vidličky. Nechci mít na talíři celý badyán. Nechci přemýšlet, jestli jsou věci na talíři k jídlu. Nicméně jsme (jsem) zůstali nepochopeni a soutěž jsme nevyhráli.

Naše hruška. Vlastně se nedivím, že jsme nevyhráli, nevypadá to tak, jak jsem si předsevzala.

Výherní hruška.

Naše druhá (nesoutěžní) hruška.

Nakonec přišlo na řadu losování o zmíněný sousvide. První vylosovanou byla Monika. Žádná Monika se ovšem nehlásila, zkusila jsem se teda tvářit, že "já jsem Monika", ale ukázalo se, že si jen odskočila. Tak nic no. Ovšem Monika už sousvide má a tak se losuje znovu, sousvide získavá Lucie. Koukám kolem sebe, která Lucie to asi je a překvapení! - jsem to já. Pozor, následující věta obsahuje nadsázku a ironii! Konečně nějaká spravedlnost, to máte za tu hrušku. Cha!

Cože? Já?!

Sousvide jsem doma testovala na dvou receptech plus několika zkušebních vajíčkách. Vařím jen pro sebe a nahřívat kvůli jedné porci lososa / jednomu vejci tolik vody mi připadá jako plýtvání, ale... Je to taková dobrota! Tedy až na ta vejce, to je pořádná věda. 63,5°C na hodinu? Na 70 minut? Nejdřív vařit, pak šokově zchladit a mrsknout už nevím na kolik a jak dlouho do sous vide? 74°C na 15 minut? To by docela šlo, ale po ránu na snídani to není moc praktické.

Kuřecí prsa (šťavantá a božská), růžičková kapusta, dýně, šalvěj

Losos, polenta, grilovaná jarní cibulka

Sousvide, vakuovačka, připravená kuřecí prsa

No, vyzkoušeno, v neděli sousvide posílám dál; celý náš tým si ho chce vyzkoušet a vrátí se mi až na konci června.

Díky Chef Parade a Markétě za pozvání a organizaci, šéfkuchaři Petrovi za recepty a pomoc a Davidovi z ForCook za sousvide a rady kolem vajec. Všechny fotky kromě posledních tří jsou z Chef Parade a já za ně dekuji.

Zavřete oči, přichází Klára

Pamatujete? Je to téměř dva roky, co se mojí nejlepší kamarádce narodil syn Kristián. Včera do rodiny přivítali malou Kláru.
Na prvních fotkách se netváří nic moc, ale řekla bych, že až uvidí tyhle cupcakes, co jsem upekla pro její mámu, tak se usměje. A nebo možná ne, u dětí člověk nikdy neví. Moje kamarádka se ale usměje určitě, zejména proto, že pod růžovým marcipánem se skrývá čokoláda a pod ní čokoládový cupcake.
Neskromně si říkám, že se moje zdobící schopnosti za ty dva roky docela zlepšily a že Kristián se na mě možná jednou bude zlobit, co jsem to pro něj vyrobila za hrůzu, když ségra má lepší. Na svou obranu říkám, že porce lásky, kterou jsem do přípravy vložila, byla tenkrát stejná jako teď.

Milá Kláro, přeji Ti do života jen to nejlepší a ať Tě brácha spíš chrání, než zlobí.

Vanilkové cupcakes

Klasika nebo nuda? To si musí každý rozhodnout sám. Pro mě jsou tyhle vanilkové cupcakes zatím nejlepší, co jsem vyzkoušela. Nadýchané, ale ne suché, vláčné; skoro bych se nebála říct šťavnaté. Krém je poctivá máslová nálož, což - přiznávám - není vůbec můj styl. Pro příště zkusím něco z krémového sýra nebo mascarpone. Nebo je možná sním jen tak.

Ingredience na 12 cupcakes podle Hany Rawlings:
175g změklého másla
170g cukru krupice
2 vejce
1 lžička vanilkového extraktu
kůra z 1/2 citrónu
250g polohrubé mouky
špetka soli
1 lžička prášku do pečiva
200ml podmáslí
---
250g změklého másla
170g cukru moučka
1/2 vanilkového lusku
1 lžička vanilkového extraktu

Postup:
Troubu si předehřejeme na 180°C, formu na cupcakes vyložíme papírovými košíčky.
Máslo šleháme v robotu na vysoké otáčky, až zbělá, postupně přisypáváme cukr a šleháme do nadýchané konzistence.
Po jednom zašleháme vejce, vanilkový extrakt a citrónovou kůru.
Mouku prosejeme s práškem do pečiva a solí. Směs přidáváme střídavě s podmáslím do našlehaného másla, mícháme na nižší rychlost.
Těsto rozdělíme do připravené formy a pečeme asi 25 minut, propečenost vyzkoušíme špejlí.
Necháme zcela vychladnout na mřížce a poté zdobíme krémem.
Ten připravíme jednoduše. Máslo šleháme na vysoké otáčky asi 10 minut. Postupně přidáváme cukr a nakonec i dužinu z vanilkového lusku a extrakt.

Co vy a americké přeslazené máslové krémy? Jo? Ne? Jaký je váš oblíbený?

Beautiful Bread - Výzva The Daring Bakers'

Únorovou výzvu pro nás připravila Sawsan z blogu Chef in Disguise. Vyzvala nás, abychom upekli krásný plněný kynutý koláč. Dostali jsme dva recepty - skořicový a s Nutellou - ale mohli jsme klidně upéct i slanou variantu. Důležité bylo, abychom se naučili nazdobit koláč různým nařezáváním a zaplétáním - inspirací nám měla být Valentina Zurkan.
Upřímně, z výzvy jsem byla trochu v rozpacích. Nejsem zrovna šikovná a všelijaké "tvoření" je mi velmi vzdálené, nakonec jsem se ale hecla (čti: bylo mi líto přebývající půlky droždí). Při nařezávání, provlékání a patlání těsta pomazaného máslem a posypaného skořicovým cukrem, jsem si připadala jako kříženec bydlenky a nešikovné tvořilky z mimibazaru - což znamená příšerně. Nebavilo mě to, nešlo mi to, nadávala jsem. Prostě zbytečná práce, výsledek nic moc, zlatý skořicový šneci. Kdo je šikovný a zdobené koláče mu připadají pěkné, vrhne se na věc podle následujícího receptu.

Ingredience na 8 obrovských porcí:
21g čerstvého droždí
50g cukru krupice
240ml vlažného mléka
1 velké vejce
1/2 lžičky soli
cca 450g hladké mouky
60g rozpuštěného másla
---
60g rozpuštěného másla (ano, dalších, nejde o překlep)
25g mleté skořice
100g cukru krupice
---
60ml mléka
15g cukru krupice
---
1 plechovka slazeného kondenzovaného mléka (395g)

Postup:
Droždí rozdrobíme do misky, zasypeme lžičkou cukru, rozmělníme na kaši a promícháme s pár lžícemi mléka. Poprášíme moukou a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Trvá to asi 10 - 15 minut.
Do velké mísy prosejeme mouku se solí, přidáme vzešlý kvásek, zbytek cukru a mléka a vajíčko. Prohněteme a přilijeme máslo. Hněteme, až máme hladké vláčné těsto, které se odlepuje od stěn mísy. V případě potřeby přidáme trochu mouky.
Mísu zakryjeme utěrkou a dáme na teplé místo, až těsto zdvojnásobí svůj objem; trvá to hodinu až dvě.
Vykynuté těsto vyklopíme na pomoučněný vál, trochu propracujeme a rozdělíme na čtyři díly. Každý rozválíme na placku o průměru cca 30cm.
První placku potřeme 1/4 rozpuštěného másla a posypeme 1/3 cukru a skořice. Přiklopíme druhou plackou a opakujeme postup. Poslední placku potřeme jen máslem.
Celý koláč rozkrájíme na osm dílů a každý vzniklý trojúhelník uprostřed ještě podélně nařízneme (mrk na obrázkový postup u originálního receptu).
Připravíme si plech vyložený pečícím papírem.
Vezmeme vždy jeden naříznutý trojúhelník těsta a jeho špičku prostrčíme skrz otvor svrchu a vytáhneme. Všechny zakroucené trojúhelníky pak naskládáme na připravený plech do kruhu. Aby toho nebylo málo, tak k sobě ještě přitiskneme dvě špičky každého trojúhelníku přiléhající k jeho základně (připadám si jak při popisu vyndavání ježka z klece). Potřeme mlékem smíchaným s cukrem a dáme stranou, než se nahřeje trouba na 240°C.
Pečeme 5 minut, poté snížíme teplotu na 200°C a dopečeme 15 - 20 minut.
Upečený koláč dáme na mřížku a ještě teplý ho polijeme kondenzovaným mlékem.

Díky Sawsan za výzvu, i když mě to nebavilo, poznala jsem něco nového a třeba se metoda zdobení bude někomu líbit. Myslím, že ve facebookové skupině PečemPecen.cz by to byl hit.

Semlor

Jakožto pražská holka s pražskými předky jsem nikdy nic jako oslavu Masopustu nezažila. Nábožensky založená rodina taky nejsme, a tak to šlo vždycky nějak mimo mě. Vlastně jsem doteď ani přesně nevěděla, kdy že to přesně probíhá, jen jsem si všimla zvýšené koncentrace koblih na českých blozích. Kdo je na tom jako já, následující řádky vysvětlí:
Masopust je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a Postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna) má pevné datum, tak jeho konec je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopust vychází především z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva jako je Bakchus.
Masopust představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy masopustní neděle, pondělí a úterý jsou zvány končiny, ostatky, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.
(zdroj: wikipedia)
Koblihy se mi dělat nechtělo, když je dělá každý, navíc o smažené nijak zvlášť nestojím. Co mě ale zaujalo, byla švédská specialita - podávaná tradičně na Tlustý čtvrtek - semlor (jednotné číslo semla). Kynutý bochánek s kardamonem, plněný marcipánem a šlehačkou. Asi jsem trochu ujetá na švédské sladkosti.

Recept je převzatý od Lindy Lomelino, jejíž fotky lákavých semlor na Instagramu mě ponoukly k vyzkoušení. Při přípravě kynutého těsta jsem postupovala podle svého zvyku.

Ingredience na 12 - 20 kousků (podle toho, jak velké chcete):
21g čerstvého droždí
3 lžíce cukru krupice
240 ml vlažného mléka
75g rozpuštěného másla
špetka soli
310 - 375g hladké mouky
1/2 lžíce mletého kardamonu
---
1 vejce
---
400g marcipánu (čím vyšší % mandlí, tím lépe)
trochu mléka
---
480ml smetany ke šlehání
2 lžíce cukru
1/2 vanilkového lusku nebo 1 lžička extraktu nebo vanilkový cukr

Postup:
Droždí rozdrobíme do misky, posypeme ho lžičkou cukru, rozmícháme na kaši a přilijeme trochu mléka. Poprášíme lžící mouky a dáme do tepla vzejít kvásek.
Do velké mísy prosejeme 310g mouky s kardamonem a solí, přidáme zbytek cukru, mléko, rozpuštěné máslo (ne horké) a kvásek. Hněteme, až je těsto hladké, přidáme další mouku podle potřeby. Těsto bude trochu lepivé, ale ne přiliš. Mísu zakryjeme utěrkou a dáme na 45 minut do tepla kynout - těsto zdvojnásobí svůj objem.
Na pomoučněné ploše těsto propracujeme a rozdělíme na 12 - 20 kousků. Z každého uválíme kuličku/bochánek, klademe je na plech vyložený pečícím papírem. Zakryjeme utěrkou a necháme znovu kynout 45 - 60 minut.
Troubu předehřejeme na 225°C. Každý bochánek potřeme rozšlehaným vajíčkem a pečeme 6 - 9 minut podle velikosti. Necháme zcela vychladnout.
Z každého bochánku odkrojíme vršek a vydlabeme vnitřek. Drobky smícháme s marcipánem, až nám vznikne hladká hmota, můžeme trochu naředit mlékem. Do dutiny každého bochánku dáme kousek mandlové směsi.
Vychlazenou smetanu ušleháme s cukrem a vanilkou do tuha. Na mandlovou směs nastříkáme zdobícím sáčkem (kdo nemá, nandá šlehačku lžící a má rustikální vzhled) poctivou porci šlehačky, přiklopíme odkrojeným vrškem a podáváme. Můžeme také posypat moučkovým cukrem.

Omlouvám se za tragickou fotku, ale pekla jsem v cizí profi kuchyni a bylo mi u focení už tak dost trapně. Nic to ovšem nemění na tom, že semlor byly výborné a já si je musím zopakovat i mimo termín, neboť z první várky jsem měla přesně 1/4 jedné semly (nebo jednoho?).

Tarte au citron meringuée / Citrónový koláč se sněhem

Dostala jsem kuchařku od Pierra Hermé. No, vlastně spíš od sestry, tedy - od Ježíška,  prostě chápete. Přála jsem si ji a měla obrovskou radost, protože je vážně krásná. Letmo jsem si ji prolítla o Vánocích, ale čas na vážné "studium" jsem měla až minulý víkend. Je velká a těžká a já mám úchylku na čtení kuchařek v posteli před spaním, což s Pierrem nešlo. Sedla jsem si ke stolu a nestačila zírat. Kuchařka je mnohem, mnohem lepší, než jsem si myslela. Fakt! Každý recept na klasickou sladkost - ať už jde o mille feuille, cheesecake nebo bábovku - k sobě má bráchu. Možná spíš nevlastního bráchu nebo bratrance - prostě variaci na klasiku podle Pierra. Je to nádhera, nemám slov a strašně chci vyzkoušet všechno.
Začala jsem ovšem zlehka, úplně obyčejným citrónovým koláčem. Až uvidíte jeho bratrance, tak se zblázníte. Aspoň já se nemůžu dočkat a trošku z toho šílím. Nicméně - čekáme na jahody, takže se zatím pustíme do klasiky.

Recept je převzatý z kuchařky Pastries

Pâte sucrée / sladké těsto

 

Ingredience na formu o průměru 26cm:
(Pierre počítá s uchováním části těsta pro další použití, já dělala 12 malých koláčků a bylo to z 350g těsta tak tak. Naopak mi zbyla půlka náplně, odhadem je množství v celém receptu na dva koláče o průměru 20cm)
150g změklého másla
95g cukru moučka
30g mandlové moučky nebo jemně mletých mandlí
1/2 vanilkového lusku
1 vejce
250g hladké mouky
špetka soli

Postup:
Ve foodprocessoru ušleháme máslo, přidáme cukr, mandle a dužinu z vanilkového lusku. Důkladně zapracujeme vajíčko a nakonec mouku prosátou se solí. Jakmile začne těsto jakž takž držet pohromadě - netrápíme ho dlouho, uděláme z něj bochánek, zabalíme ho do fólie a necháme alespoň 4 hodiny vychladit. Případně těsto rozdělíme na dvě části (350g a 200g), tu menší dáme do mrazáku na horší časy.
Vychlazené těsto rychle rozválíme na pomoučněné ploše nebo mezi dvěma listy pečícího papíru a vyložíme jím formu / formy / formičky. Dáme znovu chladit, asi tak na hodinu.
Rychlá práce a zbytečné nezahřívání těsta je základem vláčného koláče.
Troubu předehřejeme na 170°C (malé koláčky jsem pekla na 190°C).
Na těsto ve formě dáme kolečko z pečícího papíru a na něj fazole nebo pekařská závaží. Slouží to k tomu, aby se těsto během pečení nezvedlo a nenafouklo a říká se tomu "pečení naslepo".
Pečeme 20 minut, poté odstraníme papír s fazolemi a dopečeme dozlatova - trvá to ještě asi 5 - 10 minut (malé koláčky jsem pekla bez závaží, jen jsem propíchala jejich dna a celkem jim to trvalo asi 15 minut).
Necháme vychladnout a opatrně přesuneme na servírovací tác.

Citrónový krém

Ingredience:
(jak jsem psala, množství by mělo být na 1 koláč o průměru 26cm, mně vyšlo na 12 koláčků dělaných v muffinové formě a půlka zbyla)
kůra ze 3 chemicky neošetřených citrónů
200g cukru krupice
160ml čerstvě vymačkané citrónové šťávy (jsou to asi ty 3 citróny)
4 vejce
300g změklého másla

Postup:
Kůru pořádně promneme s cukrem, až zvlhne a voňavé oleje se dostanou do něj.
Do žáruvzdorné mísy dáme cukr s kůrou, citrónovou šťávu a vejce a promícháme.
Za stálého šlehání metličkou zahříváme nad vodní lázní, až směs dosáhne 85°C.
Kdo nemá teploměr nebo ho při posledním vaření upustil do krému a nefunguje mu, šlehá krém do té doby, než zhoustne do konzistence pudingu.
Krém přecedíme přes jemné sítko do misky a necháme vychladnout na 55 - 60°C.
Přidáme máslo a šleháme 10 minut tyčovým mixérem.
V kuchařce je napsáno, že to je kvůli rozbití molekul tuku, já chtěla být poctivá a málem se mě z tak dlouhého držení vibrujícího mixéru zmocnil epileptický záchvat. Krém je ale báječně nadýchaný a tak snad těch 8 minut (neříkejte to na mě, ale už to fakt nešlo) k něčemu bylo.
Krém zakryjeme fólií, aby neokoral a necháme vychladnout.

Meringue italienne / italský sníh

Ingredience:
(množství vyšlo na těch 12 koláčků, takže případně přidejte)
2 bílky
120g cukru krupice
45g vody

Postup:
Cukr a vodu dáme do kastrolu a vaříme, až teplota dosáhne cca 112°C.
Kdo nemá teploměr, vygooglí si co znamená "svařit cukr na nitku".
V tu chvíli začneme šlehat bílky.
Když teplota cukru dosáhne 118°C - 120°C - tedy googlíme "svařit cukr na bublinu" - (a bílky jsou mezitím ušlehané do polotuha), pomalu, tenkým praménkem a za stálého šlehání bílků, přiléváme cukrový rozvar. Snížíme otáčky na střední a šleháme, dokud sníh nevychladne.

Teď už nám zbývá jen dát koláč dohromady.

Zapneme gril v troubě nebo si připravíme flambovací pistoli. Na upečenou krustu rozetřeme citrónový krém. Ušlehaný sníh dáme do zdobícího sáčku s nějakou pěknou koncovkou a ozdobíme povrch koláče. Posypeme moučkovým cukrem, pět minut počkáme a posypeme znovu. Dáme na pár minut pod gril. Hlídáme! Neodcházíme vůbec od trouby, spíš si k ní dřepneme a nespustíme koláč z očí.

 

Koláčky chutnaly báječně. Spodní krusta super vláčná, žádná tuhá hrůza, která se občas povede a v kupovaných tartaletkách je téměř pravidlem. Krém bych snesla citrónovější, ale zase je díky máslu tak hebký, že to Pierrovi ráda odpustím. Těším se na další recepty, jen nevím, který vybrat dřív.