neděle 20. prosince 2009

Končím s cukrařinou



Teda - ne, že bych končila, jako fakt končila, ale skončil kurz Začínáme s cukrařinou. Zamáčknu slzu a napíšu, jak to probíhalo.

Takže - opět klasika - úprk z práce směr Suchdol, venku zima, tma a nevlídno - prostě super večer na to, trošku se ohřát v kuchyni při pečení.
Na začátek bych ráda zdůraznila, že ukradenou zástěru z minula jsem vrátila, i když ostatní účastnice kurzu (bylo nás šest bab) říkaly, že jsem pitomá.



Nalijeme si víno a pečeme - opět po dvojicích. Dort Schwarzwald a jasmínový dort se zeleným čajem. Zvolila jsem exotiku - jasmínový - a v práci jsem slíbila, že všem donesu, tudíž nezbývalo nic jiného, než si drze vynutit, že si upeču jeden celý jen pro sebe. Řeknu vám, nebylo to jednoduché a zatím sbírám odvahu zopakovat ho doma, ale ten výsledek! Nadýchaný korpus, lehoučký krém s bílou čokoládou a jasmínem, pomerančovo-zázvorové želé, čokoládová poleva.



Dalším bodem programu byly zmrzliny, sorbety a parfait. Na začátek prosince sice nic moc volba, ale v kuchyni bylo teplo, v sorbetu byla vodka, kaštanové parfait zní skoro jako pečené kaštany na Staromáku a vanilková zmrzlina byla tak luxusní, že by u Häagen-Dazs záviděli.



Na minulém kurzu jsme s kolegyní škemraly, aby nás Lukáš naučil francouzské macarons. Protože jsme neodolatelné a on hodný, pustili jsme se do toho. Bohužel jsme někde na cestě od mletí mandlí po vytahování macarons z trouby udělali chybu a nepovedly se. Kdo macarons nezná, ten by to ale stejně nepoznal.



Posledním stupínkem v mé kariéře amatérské cukrářky byla kandovaná pomerančová kůra se zázvorem v Manjari chilli čokoládě.



Po každé dobré večeři by měla následovat sladká tečka. Je jasné, že po cukrářském kurzu má člověk chuť spíš na slanou tečku, kterou jsme si také dopřáli. Šest holek, jeden cukrář, jeden kuchař, na hodinách 21:30. Kachna, knedlíky, zelí a Plzeň. Ať žije dieta!


5 komentářů:

  1. Tak to mě vážně zaujalo - učetla jsem i předchozí díly, moc pěkné - tedy i proto, že jsem tam byla na Stč. speciálu, ale snad ne naposled - je to návykové, že?

    OdpovědětSmazat
  2. diky a mate pravdu, navykove to je - uz se chystam na nejaky dalsi kurz :-)

    OdpovědětSmazat
  3. och, jak ja rada zvačšujem tieto fotky! :-)

    OdpovědětSmazat
  4. Když udělám maturitu, když mě vezmou na vysokou, když se nebudu v Praze bát, tak se zapíšu. Otázkou je, jestli na mě ty kurzy tři roky počkají. Snad ano, protože já chci a chci a chci.

    OdpovědětSmazat
  5. to Paja - netreba se v Praze bat a kurzu uz vubec ne - jsou bezva a myslim, ze jich bude cim dal vice :-)

    OdpovědětSmazat

Děkuji za Váš komentář. Na slušné a podepsané dotazy ráda odpovím.

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...