pátek 23. září 2011

Rohlíky, housky, loupáky, koláče a chléb v květináči - pekařský kurz


Podařilo se mi vyhrát další kurz v Prakulu. Bylo to bezva a naučila jsem se spoustu nových věcí a mám z toho hrozně moc fotek a chci vám je všechny ukázat. No dobře, všechny ne, ale bude jich dost.
Hrozně dlouho jsem vybírala, na jaký kurz se mám přihlásit. Thajská kuchyně? Čokoláda? Quiche, pie & tarts? Francouzská kuchyně? Je tak těžké, vybrat jen jeden! Nakonec mi připadalo, že naučit se domácí chleba a pečivo bude asi nejužitečnější, odolala jsem kurzu "čokoláda" a bylo to. Nebude ještě nějaká soutěž? Potřebovala bych nutně vyhrávat tak jeden kurz měsíčně.

Kurz se jmenoval Tajemství dokonalého pečiva aneb chleba v květináči. Vedl ho mistr pekař Martin Hanus a pomáhal mu Zdeněk Marcín (nastoupil do Prakulu za Vaška Friče, který si práve otevřel novou restauraci, do které se už moc těším). Navíc jsme měli k ruce "Barunku", která se pečlivě starala nejen o náš pitný režim a pak jednu hodnou paní "na nádobí" (tu bych potřebovala domů)

Zdá se, že v Prakulu vyznávají heslo "při vaření je nejdůležitější podlejvání" a opět se nás pokoušeli opíjet. Tentokrát (narozdíl od minula) se jim to u mě naštěstí nepovedlo, ale skleničce vína se při vaření rozhodně nebráním.

Naučili jsme se třeba, jak "skoulet" těsto. Oběma rukama, jako pan mistr, to sice neumím, ale bochánky mám krásný.

Z bochánků jsme uváleli rohlíky...

... a upletli housky

Mysleli jste si, že pečivo se sype mákem nebo solí a kmínem? Ale kdepak, nesype! Dekoruje se.

Rohlíčky jsou dnes zvláště vypečené.

Čerstvé pečivo, máslo, pažitková pomazánka, párky od Hudery, hořčice. Ach!

Ať už jim říkáte loupáčky, makovky nebo úplně jinak, teplé s máslem jsou prostě bezkonkurenční (a já se zasnila tak, až jsem je vyfotila jen syrové).

Vyzkoušeli jsme si i chleba. Pšenično-žitný, se škvarky nebo s ořechy. Věděli jste, že ořechy obarví chlebovou střídku nafialovo?

Chleby v květináči jsou efektní, ale někdy se jim, potvorám, z těch květináčů nechce.

Bez práce nejsou koláče, říká přísloví. Doufám, že ta ukecaná paní, která neudělala ani koláč a všude překážela se svým nárazníkovým poprsím, to přísloví zná. Ba ne, koláčů bylo habaděj i pro líné (ale ta paní mě stejně hrozně štvala).

I přes to, že se snažím sníst jen jeden kousek pečiva (a to celozrnného) denně, tak jsem samozřejmě neodolala a dala si. A víte co, bylo to tak dobré, že ani nemám výčitky. Mými favority jsou rohlík sypaný kmínem a solí, ořechový koláč a škvarkový chleba. Blížící se dlouhé studené večery mě zřejmě inspirují k vyzkoušení doma.


pondělí 19. září 2011

Chez Lucie na Apetit pikniku - pozvánka

Začátkem léta jsem poslala do Apetitu jeden srdceryvný email, respektive přihlášku na Apetit piknik. Zdálo se mi to jako moc dobrý nápad - spolu s ostatními kulinářskými nadšenci si zkusím dokázat, že moje pečení za něco stojí. Asi za měsíc mi přišlo potvrzení, že o mě mají zájem. Od té doby se mi to jako dobrý nápad zdát přestalo. Nicméně jsem se rozhodla, že se k tomu postavím čelem a pošlu na trhy svoje statečné já.
Po večerech jsem s drahým konzultovala příchutě macarons a cheesecakes, množství a vůbec všechno. Začátkem září, před odjezdem na dovolenou, mi to došlo. Termín se blíží a já pořád nemám žádné instrukce od pořadatele! Den před odjezdem na dovolenou mi přišel email, že se mnou tak moc počítali, až mi ty instrukce zapomněli poslat. Během snahy zvládnout před odjezdem všechnu práci, a nejít domů v osm večer, jsem smolila "jakože propagační" text, vyplňovala smlouvu a panikařila. Podařilo se mi, po pěti letech, odejít z práce v půl čtvrté.
Během dovolené jsem se docela uklidnila a na pláži vymýšlela, co a jak provedu, jak si nazdobím stánek a které kamarády ukecám, aby si přišli alespoň něco koupit. Hned po příjezdu jsem zkontrolovala mail (neměla jsem to dělat!) a zjistila, že moje nevymáchaná pusa a článek o časopise Albert nejdou s Apetit piknikem dohromady. Jak já nadávala!
Dnes ráno jsem zjistila, že nic není tak hrozné, jak to vypadá a já nebudu dělat uraženou a na Apetit piknik prostě půjdu. Protože - jak říkal táta - až mi bude padesát (no dobrá, říkal čtyřicet) a v žádné práci mě nebudou chtít, tak se mi taková zkušenost bude hodit. Tak snad to bude zkušenost pozitivní. Začínám se totiž děsně těšit.

A teď konečně k tomu hlavnímu.

Ráda bych vás všechny pozvala na Apetit piknik, který se koná v sobotu 1.10.2011 od 10:00 na Karlínském náměstí v Praze. Chez Lucie se pokusí nabídnout několik druhů francouzských macarons a různé cheesecakes. Těším se na setkání naživo - jsem totiž strašně zvědavá holka.

video

čtvrtek 8. září 2011

Pâte Sucrée

Zdá se, že tohle je poslední letošní recept s letním ovocem. Zatímco ho čtete (aspoň doufám), já se válím u moře a snažím se nahřát si kosti před zimou. Přejte mi to, moje letošní léto totiž nestálo za nic. 
Drahý měl zlomenou nohu, počasí na koupání bylo dohromady pár dní a ty jsem strávila buď v práci nebo s horečkou v posteli. U vody jsem byla jednou a to ještě jen na chvilku, ze všech naplánovaných výletů sešlo. Až tedy na ten poslední, který ale zase stál za to. Ujetej vlak, blbej klub českejch turistů, nečekaných 16km převážně do kopce, úplně pitomá já v sandálech. Nezdá se to, ale děsně jsme si to s kamarádkou užily a taky se strašně nasmály. Jako bonus mám perfektní modřinu na zadku. Jako ozdoba do plavek ideální. 

No nic, vrátíme se k receptu. Třeba se vám ještě podaří sehnat nějaké letní ovoce, nebo ho máte v mrazáku. Anebo se vám bude tohle "sladké těsto" hodit třeba na malé košíčky s pudingem, kiwi, nakládanou broskví a mandarinkou, i když to už je tak trochu retro. Je to prostě perfektní těsto na koláč s krémem a ovocem.

Původní recept najdete tady a pro začátečníky je doplněn o názorné video.

Ingredience na formu o průměru 23cm:
113g změklého másla
50g cukru krupice
1 vejce
špetka soli
195g hladké mouky

Postup:
V míse utřeme máslo s cukrem a špetkou soli a vmícháme vejce. Přidáme prosátou mouku a vypracujeme vláčné těsto. Zformujeme z něj kouli, kterou trošku zploštíme, a dáme v potravinářské fólii do lednice na 15-30 minut. 
Vroubkovanou koláčovou formu (nejlépe s odnímatelným dnem) vymažeme máslem a vysypeme moukou. Vychlazené těsto namačkáme do připravené formy - nejlépe pomocí prstů, protože při rozvalování těsto praská. Před pečením dáme těsto ještě na 15 minut do mrazáku. 
Troubu si předehřejeme na 200°C. Vyndáme těsto z mrazáku a lehce ho propícháme vidličkou, to zabrání jeho nafukování. Pečeme 5 minut, poté snížíme teplotu na 180°C a dopečeme ještě 15-20 minut dozlatova. V tuto chvíli můžeme povrch upečeného těsta potřít troškou prošlehaného bílku a vytvořit tak vrstvu, která nepropustí krém nebo šťávu z ovoce. Necháme zcela vychladnout ve formě. 
Zcela zchladlý korpus naplníme třeba žloutkovým krémem a ovocem nebo mandlovou náplní s třešněmi (v tom případě budeme ještě znovu péct). 

Tak a máme po létu. Sice přijde ještě docela snesitelné babí léto, kdy si budeme užívat jablek, hrušek a dýní, ale pak už bude jenom zima a tma. A taky čokoláda. 

pondělí 5. září 2011

Koláč s karamelizovanou cibulí, rajčaty a fetou


Všimli jste si, že časopis Albert magazín, který je si můžete vzít zdarma v obchodech Albert se každým číslem zlepšuje? Pominu-li články, kde se vychvalují Albert výrobky a odmyslím-li si doporučení, který jejich výrobek koupit pro daný recept, začíná se mi líbit víc, než Apetit. Šéfredaktorkou je Dita Pecháčková, která dřív šéfovala právě Apetitu a podle mě byl za jejího působení nejlepší. Tenhle reklamní časopis je plný rozumně vypadajících receptů, které sami připravují a fotí, takže žádná přebíračka 50% obsahu odjinud. A když je tam reklama, tak to beru - časopis je zdarma a má sloužit jako propagace Alberta.
V posledním čísle mě zaujaly recepty z rajčat a jeden jsem rovnou vyzkoušela. Sice jsem nekoupila umělohmotná "rajčata" Albert Quality, jak mi doporučoval zmíněný recept, ale voňavá a sladká rajčata z trhu a recept jsem trošku upravila. Přiznávám, že jsem to trošku ošidila a koupila hotové křehké těsto rozválené na pečícím papíře, ale občas se to smí. Snad.
Ingredience na formu o průměru 26cm:
křehké těsto rozválené na pečícím papíře
---
50g másla
1 lžíce olivového oleje
3 velké cibule
---
25g másla
1 lžíce olivového oleje
1 velký stroužek česneku
čerstvý tymián
3-5 masitých rajčat
300g cherry rajčat
100g sýra feta
sůl, pepř

Postup:
Těsto i s pečicím papírem natlačíme do kulaté, nejlépe vroubkované koláčové, formy a necháme v lednici alespoň 30 minut.
V hrnci se silným dnem rozehřejeme máslo s olejem a přidáme na měsíčky nakrájenou cibuli. Restujeme asi 5 minut, stáhneme oheň na minimum a poté necháme cibuli karamelizovat alesopoň půl hodiny. Občas zamícháme, aby se cibule moc nepřichytávala. Dáme stranou.
V kastrůlku rozpustíme máslo, přidáme olej, rozpláclý česnek a několik větviček tymiánu. Po asi třech minutách sundáme z ohně, vyndáme česnek a dáme stranou.
Velká rajčata nakrájíme na tenké plátky (doporučuji vyndat semínka), připravíme si cherry rajčata a sýr.
Na připravené těsto nandáme karamelizovanou cibuli, oba druhy rajčat a posypeme rozdrobeným sýrem. Nakonec zalijeme ochuceným máslem s olejem i s tymiánem, osolíme a opepříme. Pečeme na 200°C po dobu 30 minut.

Koláč mi víc chutnal zastudena.

čtvrtek 1. září 2011

Framboisier


Když jsem v červenci ochutnala Fraisier, který jsem pekla do výzvy The Daring Bakers', věděla jsem, že ho určitě chci zopakovat. Nadýchaný piškot, lehký krém, šťavnaté ovoce. Efektní vzhled, bezva letní chuť a vlastně celkem jednoduchá příprava. 
A tak, když mi docvaklo, že sestra bude mít svátek (jsem fakt hrozná a na tyhle věci zapomínám, takže jsem si vzpomněla fakt skoro pozdě), bylo celkem jasné, že si Fraisier zopakuji hned. Bohužel, v půlce srpna už nejsou jahody takové, jak bych si přála, tak jsem zkusila verzi s malinami - tedy Framboisier (La Frambois - fr. malina). 
Darovat dorty se sice asi hodí spíš k narozeninám, ale to nějak nevyšlo. No co, sestra nevypadala, že by byla proti dostávání dortů k svátku, popadla ho i s formou a odjela s ním na víkend kdovíkam. A pak se čtrnáct dní neozvala. Říkala jsem si, že jsou celkem dvě možnosti, proč mi nevolá, aby mi dort pochválila (hahaha). Buď byl hnusnej a ona neví, jak mi to slušně říct, nebo byl jedovatej a je po ní. 
Nakonec to nebylo ani tak, ani tak - jen se jí zdál sen, ve kterém mi volala a poděkovala a ráno si prostě myslela, že to byla skutečnost. Stává se vám to? Mně docela často a není to teda nic moc. 
Každopádně, jak se zdá, dort byl poživatelný a tak můžu zveřejnit recept. Zkusila jsem totiž jiný korpus a dopadlo to o moc líp něž minule. I když maliny nedrží tak dobře jako jahody. Ale zase líp chutnají. Nebo ne? 

Ingredience (na 20cm formu):
3 vejce (žloutky a bílky zvlášť)
90g cukru krupice
1 lžíce vanilkového cukru
citrónová kůra
100g hladké mouky
25g másla (rozpuštěné, zchladlé)

Postup:
Troubu si předehřejeme na 170°C. Dortovou formu vymažeme máslem a vysypeme hrubou moukou. 
Z bílků a cukru ušleháme pevný lesklý sníh. Žloutky prošleháme s vanilkovým cukrem a kůrou a opatrně je spojíme se sněhem. Zlehka vmícháme prosátou mouku a máslo. 
Hmotu přendáme do připravené formy a uhladíme povrch. Pečeme asi 45 minut. Hotový korpus necháme trochu vychladnout, vyndáme ho z formy a necháme vychladnout (nejlépe na mřížce). 

Teď jak jsem napsala "necháme vychladnout na mřížce", tak jsem si vzpomněla na jednu veselou historku. Moje nejmenovaná kamarádka se při pečení řídí mými radami. Doslova. Nedávno se mi svěřila, že netuší, proč se dorty a bábovky nechávají chladnout na mřížce. A tak jí dělám malou přednášku, že je to proto, aby se na nich ve formě nebo při položení přímo na plochu nesrážela vlhkost a nevlhly. Ona na mě kouká a pak bezelstně povídá - to se má předem vyndat z formy?
Takže se zdá, že některé věci nejsou tak samozřejmé, jak si myslím...

Abych nezapomněla - je třeba dokončit dort. Další ingredience i postupy jsou shodné s Fraisierem, jen prostě místo jahod použijeme maliny. 
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...